Dokumenty

Smlouva o přátelství a spojenectví uzavřena mezi vládou mongolskou a Tibetem dne 29. prosince 1912

Místo uzavření smlouvy: Urga

Mongolsko a Tibet, poté co se osvobodily od mandžuské dynastie a oddělily od Číny, utvořily své vlastní státy. Majíce na zřeteli, že oba státy od nepaměti vyznávaly stejné náboženství, a aby posílili své přátelství, uzavřeli ministr zahraničních věcí Njagt-Biligt Da-Lama Ravdan a náměstek ministra generál Manlai baatar Gejse Damdinsüren jakožto zmocněnci vlády panovníka mongolského lidu a gudžir canšib kančhen Luvsanagvaan, donir Agvaan Čojndzin, ředitel banky Išdžame, a úředník Gendendžalcan, jakožto zplnomocněnci dalajlamy, vládce Tibetu, tuto dohodu:

Článek 1.
Vládce Tibetu dalajlama schvaluje a uznává vytvoření nezávislého mongolského státu, jakož i prohlášení Džebdzundamby Lamy žluté víry za vládce země v roce prasete z 9. dne 11. měsíce.

Článek 2.
Vládce mongolského lidu Džebdzundamby Lama schvaluje a uznává vytvoření nezávislého Tibetského státu a prohlášení dalajlamy za vládce Tibetu.

Článek 3.
Oba státy budou podle společného uvážení pracovat pro prospěch buddhistické víry.

Článek 4.
Oba státy, Mongolsko a Tibet, si budou od nynějška a navždy pomáhat proti vnějšímu ohrožení.

Článek 5.
Každý z obou států poskytne na svém území pomoc příslušníkům druhého státu, kteří tam cestují oficiálně nebo soukromě ve věci náboženství nebo ve státní záležitosti.

Článek 6.
Oba státy, Mongolsko i Tibet, budou stejně jako dříve rozvíjet obchod s výrobky své země formou různého zboží na prodej, dobytka apod., a rovněž průmyslového zařízení.

Článek 7.
Od nynějška bude poskytování úvěru komukoli povolováno pouze s vědomím a svolením oficiálních institucí. Bez takových svolení nebudou vládní instituce nároky, zejména na úhradu škody, uznávat. Pokud jde o obchodní smlouvy uzavřené před touto dohodou, kde vzniká vážná ztráta neschopností obou stran dostát závazkům, pak tyto dluhy mohou být uhrazeny vládními institucemi, případ se však rozhodně nesmí týkat tzv. „šavinarů“ a „chošuunů“.

Článek 8.
Pokud by bylo nutno doplnit články této smlouvy, bude zapotřebí, aby vláda Mongolska a vláda Tibetu ustanovily zvláštní zástupce, kteří pak uzavřou dohodu, odpovídající podmínkám dané doby.

Článek 9.
Tato smlouva vstupuje v platnost dnem podpisu.

Zplnomocněnci mongolské vlády vyslaní k uzavření této smlouvy:
Njagt-Biligt Da-Lama Ravdan, ministr zahraničních věcí;
generál Manlai baatar Gejse Damdinsüren, náměstek ministra.

Zplnomocněnci dalajlamy, vládce Tibetu, vyslaní k uzavření této smlouvy:
gudžir canšib kančhen Luvsanagvaan,
Čojndzin, ředitel banky Tibet Išdžame,
úředník Gendendžalcan.

Smlouva byla podepsána podle mongolského kalendáře 4. dne 12. měsíce druhého roku „povýšen davem“, podle tibetského kalendáře téhož dne a měsíce roku vody a myši.