Články

Co stojí odpor

Lozang Samtän (23 let), laickým jménem Phurbu, původně mnich ze lhaského kláštera Sera, přišel do indické Dharamsaly 5. listopadu 1999. Jeho rodiče žijí ve Lhase a vedou tam malý obchod. Lozang má dva bratry, kteří jsou také mnichy v klášteře Sera, a dvě sestry. Od svých sedmi let Lozang nejprve tři roky navštěvoval základní školu. Pak se roku 1985 stal členem kláštera, kde studoval buddhistickou dialektiku a angličtinu. V klášteře byl do roku 1996.

V květnu 1996 přišla do jeho kláštera „pracovní skupina“ a začala mnichům rozdávat čtyři příručky k prostudování. Současně její členové zahájili lekce „převýchovy“. Zakázali vystavování jakýchkoliv vyobrazení dalajlamy a všechny jeho fotografie v klášteře zabavili. Dále mnichům zakázali veškerou náboženskou činnost. Mnich Gjalcchän Thogme (27 let), pocházející z okresu Ňemo, vylepil 12. června ve vestibulu kláštera plakát vyzývající mnichy k bojkotu a k protestům proti shromážděním svolaným členy „pracovní skupiny“. Za tento čin byl 15. září 1996 zatčen a odsouzen k šesti letům odnětí svobody ve věznici Dabži.

Mniši museli přerušit klášterní činnost až do 15. června 1996. Následujícího dne se „pracovní skupina“ snažila donutit několik mladých mnichů a jejich učitelů k provádění běžných klášterních obřadů. Proti tomu se však postavili ti mniši, kteří se rozhodli pro bojkot veškerých shromáždění. „Pracovní skupina“ zareagovala ještě soustavnější snahou o převýchovu a každé koleji přidělila deset svých členů, kteří zahájili školení mnichů. Tyto „pracovní skupiny“ pak požadovaly, aby mniši odsoudili dalajlamu a postavili se proti odpůrcům režimu. Rozdělili mnichy do skupin po patnácti členech a vyzvali je, aby vyjadřovali své názory na odpůrce režimu. „Pracovní skupiny“ se skládaly převážně z vysokých činitelů vedení Tibetské autonomní oblasti.

Lozang se pokynům členů „pracovní skupiny“ ze všech sil bránil. Odmítl odsoudit dalajlamu i odpůrce režimu. Jasně se vyjádřil, že Tibeťané jsou svobodný národ, protože mají své dějiny, kulturu i peníze. Později byl obviněn z „pohrdání státním zákonem“ a ze „souhlasu s nepřáteli strany“. Ještě téhož dne večer přišli do jeho místnosti příslušníci policie, zatkli jej a prohledali mu celý pokoj. Nasadili mu želízka a odvezli ho do vazební věznice Sanggjip. Tam se ho ptali na jeho minulost a na jeho rodinu. Spolu s Lozangem byli zatčeni i další mniši, mj. Taši Palthar (25 let) z okresu Maldogungkar, Norbu (29 let) z okresu Lhoka Jamdog a Bučung (34 let) z okresu Čhamdo Tengčhen. Všem byla uložena "převýchova prací" v délce tří let. Propuštěni byli 24. září 1999.

Lozang byl po výslechu převezen do vazební věznice Seithu, kde strávil následujících pět měsíců. Alespoň patnáctkrát jej zde vyslýchali a tři měsíce byl vězněn na samotce. Při výslechu musel asi dvě hodiny stát a klečet na židli. Pokud odmítal vypovídat anebo kladl odpor, použili na něj elektrické obušky. Při mučení mnohokrát upadl do bezvědomí.

Dne 22. února 1997 byl převezen do vazební věznice Guccha, kde strávil další dva měsíce. Za celou dobu se nemohl setkat s rodiči ani s ostatními příbuznými. Právě v této věznici se dozvěděl, že mu byla uložena tříletá „převýchova prací“, a to bez jakéhokoliv soudního řízení. O dva měsíce později byl 22. dubna 1997 převezen do věznice Thisam. Tam musel každý den šest hodin vykonávat náročnou práci v pěstírně zeleniny. Ve stejnou dobu bylo v Thisamu dalších přibližně čtyřicet politických vězňů, z nichž každý vykonával jinou práci. Jednou zde Lozanga surově zbil dozorce za nedodržení vězeňského řádu. Kromě toho byl Lozang na týden zavřen na samotku, kde dostával jen vodu.

Lozang byl z vězení propuštěn 24. září 1999, když mu skončil tříletý trest. Tehdy v thisamském zařízení zůstávalo jedenáct politických vězňů. Nejstarším z nich je Kušab Dawa (65 let) ze lhaského kláštera Cchomönling, který si odpykává tříletý trest a měl by být propuštěn v červenci či srpnu 2001.

Lozang po propuštění zůstal dva měsíce ve Lhase a 15. listopadu se mu podařilo dostat se do Nepálu.

Tento článek je převzat z TCHRD Human rights Update, listopad 1999