Toulky Tibetem

Posvátná hora Kailás

Tibeťané žili po staletí v souladu s překrásnou, ale drsnou velehorskou přírodou, která je obklopovala. Hory mají své místo také v buddhistickém vidění světa. Každý Tibeťan by měl alespoň jednou v životě obejít tři nejposvátnější hory Tibetu: Gang Rinpočhe (Kailás), Cari ve východní části Himálaje u bhutánských hranic a Lapčhi také v Himálaji, poblíž Mt. Everestu. Poutí po posvátném okruhu, kterému Tibeťané říkají khorlo nebo khora, dochází k pročišťování fyzického těla, řeči a mysli, podle buddhismu tří základních složek každé lidské bytosti. Všechny tři hory jsou spojovány s tantrickým božstvem Samvarou, tibetsky Demčhogem, a jeho manželkou Dordže Phagmo. Demčhog je považován za hněvivé vtělení Buddhy Šákjamuniho. Hora Kailás je ze všech nejposvátnější.

Téměř pravidelná kamenná pyramida s vrcholem pokrytým věčným sněhem a ledem ční nad okolními rozlehlými pláněmi. To je posvátná hora Kailás, hora, o které mluví cestovatelé jako o nejopuštěnější a nejodlehlejší na zeměkouli. Její tibetské jméno Gang Rinpočhe je možné přeložit jako "ledový klenot". Bývá srovnávána s velkým přírodním chrámem, katedrálou, stúpou, je také považována za velkou přírodní mandalu. Ve vzdálenosti necelých 50 km jsou dvě velká jezera Manasaróvar (Mapham Jumccho) a Rakas-tal (Langkamccho), propojená řekou Ganga-čhu. V bezprostřední blízkosti hory Kailás pramení čtyři asijské veletoky zásobující vodou velkou část Asie. Podle buddhistické tradice vytékají tyto řeky z hrdel mýtických zvířat, na západě řeka Satladž z hrdla slona, na severu Indus z lvího hrdla, na východě Cangpo (Brahmaputra) z hrdla koně a konečně na jihu řeka Karnálí z pavího hrdla.

Hora Kailás je posvátná pro čtyři asijská náboženství - pro hinduisty, buddhisty, džinisty i bönisty. Vyznavači prastarého tibetského nábožentsví bön patří pravděpodobně k nejstarším uctívačům hory. K hoře se konaly poutě ještě předtím, než v 7. století indický mág a učitel Padmasambhava přinesl do Tibetu buddhismus. Bönisté chápou a zobrazují Kailás jako devítistupňovou svastikovou horu, mystickou duši vnitřního světa. Hinduisté ztotožňují Kailás s mýtickou horou Méru, která tvoří střed světa a je osou vesmíru. Na jejím vrcholu je nebeský trůn Šivy, který zde přebývá se svojí manželkou Párvátí. Po pouti kolem hory provádějí hinduističtí poutníci rituální očistu v jezeře Manasaróvar. Pro indické džinisty je Kailás posvátnou horou Aštapada, místem, kde první tírthankar Ádináth dosáhnul duchovního osvobození. Hora je také často zobrazována na džinistických kosmogramech. Pro buddhisty, stejně jako pro hinduisty, je Kailás mýtickým středem světa. K hoře se váže mnoho legend. Ze životopisu tibetského buddhistického učitele a básníka Milaräpy, který žil na přelomu 11. a 12. století se dozvídáme, že porazil bönistického kněze v mystickém zápasu a získal horu pro buddhisty. Bönistickému mágovi, a tím i všem bönistům, Milaräpa věnoval jinou horu, horu Bönri u jezera Manasaróvar.

Tento článek je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 6 - zima 1999