Články

Zpráva z první ruky o násilí v Dabži?

Tento dopis, údajně napsaný politickými vězni uvnitř Dabži, který obdržel TIN (Tibet Information Network) začíná vyjádřením podpory hladovce exilových Tibeťanů v Dillí. To naznačuje, že dopis byl napsán ještě před konečným odvoláním hladovky 15. května. Pokračuje popisem protestu ve vězení Dabži 1. května a říká, že vězni byli svoláni na oslavu „Dne práce“. „Záměrem vedení věznice“, říká dopis, „bylo nafilmovat tuto událost, aby ukázali pozitivní obraz vězení a získali důkaz pro delegaci Evropské unie, která má Dabži navštívit, že s politickými vězni je zde dobře zacházeno.“

Ještě před tím, než setkání a filmování začalo, zvolal vězeň jménem Kardar z Gondžo v Khamu (ve východním Tibetu) „Svobodu Tibetu!“. Dopis říká, že přinejmenším deset vězňů se k němu přidalo a křičeli hesla. Schůze byla odvolána a ti, kteří protestovali včetně Kardara „byli umístěni na samotku a mučeni“.

Tato verze se shoduje s předchozí zprávou o incidentu, ke kterému došlo 1. května, která udává, že protest byl zahájen nepolitickým vězněm, odsouzeným na 13 let, jménem Karma Dawa. Kardar je pravděpodobně zkratka jeho jména. On a další vězeň Karma Sönam údajně vyvolávali hesla, která podle jedné verze obsahovala výzvy ke vztyčení tibetské vlajky místo čínské.

Dopis se významně liší od novější, i když ne nutně spolehlivější verze v tom, že neudává žádné informace o střelbě bezpečnostní policie 1. května. Některé z posledních zpráv říkají, že policie střílela nad hlavy vězňů, ale že jeden asi pětadvacetiletý mnich byl zasažen a zabit.Tento mnich jménem buď Lozang Geleg nebo Tändzin Čhöphel (což může být nepravé jméno Lozanga Gelega) je popisován jako příchozí z oblasti Damšung v lhaské oblasti severovýchodně od hlavního města. Obě jména patří do seznamu čtyř mnichů ve věku kolem dvaceti let, všech původně z Damšungu, kteří byli uvězněni 14. dubna 1995 pro účast na demonstraci na Barkhoru ve Lhase a za volání po svobodě pro Tibet.

Zdá se být opravdu potvrzeno z řady zdrojů, že po prvomájovém incidentu Kardar (Karma Dawa) zemřel. Jedna nepotvrzená zpráva říká, že oficiální vězeňské úřady tvrdí, že spáchal sebevraždu požitím jedu.

Dopis politických vězňů pokračuje popisem událostí 4. května je popisován jako „Dne mladých“. Vedení opět svolalo schůzi vězňů. Tentokrát prý vybrali zástupce z osmi vězeňských ubytovacích bloků včetně více než šedesáti mnichů z bloku 5 kde, jak říká dopis, jsou ubytováni mniši, kteří se zúčastnili předchozích demonstrací. Dohromady bylo svoláno přes 500 vězňů na vězeňském nádvoří, včetně mnoha mnišek, některých starších a jiných velmi mladých.

Opět se kameramani připravovali na filmování, když vězni přicházející na schůzi náhle začali vyvolávat hesla „Svobodu Tibetu“. „Hlasy protestu se ozývaly celým vězeňským komplexem“, říká dopis. „Výkřiky byly tak hlasité, že jeden člen ochrany vystřelil do davu. Jeden mnich byl na místě zabit a jiný mnich byl zasažen do hrudníku - jeho šance na přežití jsou velice malé.“ Podle dopisu bylo vystřeleno několik ran a vězni stojící blízko dozorce, který střílel, ho napadli a „byl tvrdě zbit“.

Podle dopisu byl protest, kterého se účastnili i nepolitičtí vězni, „výsledkem špatného zacházení s vězni ve věznici. Ukazuje to vůli a snahu politických vězňů, aby byl jejich protest slyšet za zdmi vězení“ a jejich podporu hladovce v Dillí. Hluk protestu vedl k tomu, že ostatní vězni, kteří byli dosud v celách, se přidali k vyvolávání hesel.

„Situace vězňů v Dabži je nyní kritická“, říká dopis. „Všichni vězni, kteří se zúčastnili protestu, jsou umístěni na samotkách a podrobováni pravidelnému mučení.V Dabži není dostatek temných samotek bez oken, a proto jsou vězni převáženi do jiných věznic, kde takové cely jsou.“

„Číňané jsou překvapeni odvahou protestujících“, uzavírá dopis. „Úřad pro veřejnou bezpečnost zakázal vězeňskému personálu návrat do jejich domovů po mnoho dní, aby se zabránilo šíření zpráv o protestu mimo věznici.“