Články

Nepálská policie střílela na prchající Tibeťany, jeden z nich zemřel

Při srážce nepálské policie se skupinou 56 Tibeťanů, kteří právě prchli přes hranice do Nepálu, byl postřelen tibetský mnich. Na následky zranění zemřel. Další tibetský mnich byl zraněn. Podle sdělení nepálské policie byli v tomto střetnutí, k němuž došlo 15. září 1998, zraněni čtyři policisté. Zástupci policie tvrdí, že začali střílet v sebeobraně, jelikož se uprchlíci pokusili zaútočit na ně noži, zatímco členové skupiny uprchlíků uvedli, že střelba začala poté, co začali házet na policisty kameny. Za poslední dva roky je to nejvážnější pohraniční incident týkající se Tibeťanů. Před dvěma lety byli zraněni tři uprchlíci ze skupiny 32 Tibeťanů, po níž nepálští policisté začali střílet krátce poté, co překročila hranice Nepálu.

Při střelbě na skupinu běženců nepálská policie smrtelně zranila sedmadvacetiletého mnicha Namčhung Gjamccha z kláštera Rabgja v Amdu ve východním Tibetu. Tibeťané uvádějí, že policisté nechali Namčhunga hodinu bez jakékoli pomoci, než se s ním vydali na cestu do sedm hodin vzdálené nemocnice v Biratnagaru. Během cesty Namčhung zemřel. Sedmnáctiletý tulku Jarphel byl lehce zraněn střelou do nohy. V současné době se zotavuje v Káthmándú.

Nepálská policie uvedla, že incident vyvolalo násilí ze strany Tibeťanů poté, co byli zatčeni a odvedeni na policejní stanici v obci Katari poblíž indických hranic, 100 km východně od Káthmándú. Skupinu 56 osob, včetně průvodce, tvořili převážně mniši z různých kláštěrů ve východním Tibetu. Podle sdělení běženců předcházela jejich zatčení a předvedení na policejní stanici v Katari jedenadvacetidenní cesta z Dingri na tibetsko-nepálské hranici v jižním Tibetu. Běženci ze skupiny řekli, že v době zatčení měli za sebou 10 dní bez jídla. Dvě hodiny poté, co policisté opustili stanici, aby přivedli tlumočníka, se Tibeťané rozhodli odejít ze stanice hledat něco k jídlu. Když se pokusili uskutečnit rozhodnutí, byli znovu zadrženi policií.

„Nerozuměli jsme, co policisté říkají,“ vyprávěl jeden z mnichů ze skupiny uprchlíků. „Potom začal jeden z policistů bít sedmnáctiletého chlapce ze skupiny přes nohy svým bambusovým obuškem.“ Tibeťané proti takovému chování protestovali, a tak začal boj. Když začali Tibeťané házet kamením, policisté odpověděli tím, že jim namířili své zbraně na nohy a podle běženců nejméně třikrát vystřelili. Nepálská policie uvedla, že bylo vystřeleno osm ran. Běženci popírají tvrzení policie, podle kterého napadli policisty nejen kameny, ale i noži. „Policisté museli střílet v sebeobraně,“ řekl Kharel Rameš, zástupce policejního velitele v Katari. Potvrdil, že všichni Tibeťané ve skupině měli nože a že mnich, který zemřel, se pokusil bodnout jednoho z policistů. Nezávisle na sobě popřelo tuto výpověď několik uprchlíků ze skupiny.

Střela zasáhla Namčhung Gjamccha do nohy, způsobila zlomeninu kosti a silné krvácení. Tibeťané vypovídají o hodinové prodlevě, během níž Namčhung ztratil mnoho krve. Teprve poté nastoupila policie cestu do nemocnice, na které dva zraněné uprchlíky doprovázeli dva Tibeťané ze skupiny. Policie popírá toto sdělení. „Čtyři Tibeťané byli okamžitě po střelbě vysláni do nemocnice, žádná prodleva nenastala“, řekl zástupce policejního velitele. Namčhung zemřel na konci sedmihodinové cesty do nemocnice v Biratnagaru. Dva přítomní Tibeťané žádali, aby byl pohřben tak, aby mohli jeho ostatky předat dalajlamovi, ale úředníci v nemocnici žádost odmítli a tělo bylo spáleno.

Zástupce dalajlamy žádá o policejní přešetření

Zástupce dalajlamy v Nepálu Samdub Lhadze řekl, že skupina od počátku odmítala zatčení, neboť se obávala deportace zpět do Tibetu. „Vyjádřili jsme své znepokojení nad smrtí Namčhung Gjamccha a vyzvali jsme nepálskou policii a imigrační úřady, aby zajistili vyšetření incidentu,“ řekl Samdub Lhadze, působící v Káthmándú. Zástupce Policejního velitele v Katari Kharel Rameš potvrdil, že incident by měl být vyšetřen. „Doufám, že policie případ vyšetří, jelikož v něm zemřel člověk,“ řekl Rameš.

Rána zraněného 17-letého Jarphela si vyžádala sedm stehů a ošetření ho stálo 830 nepálských rupií (přibližně 12,50 USD). Čtyři nepálští policisté, kteří byli údajně v incidentu zraněni - inspektor Narendra Subba, nadstrážmistr Dulačan Čowdhary a strážmistři Khil Bahadur Basnet a Čudamani Thapa - byli podle sdělení policejního úřadu v Katari propuštěni z nemocnice po ošetření „drobných zranění“.

Namčhung Gjamccho pocházel z obce Sero v Amdu. Šest let byl mnichem. Ostatní mniši ve skupině ho popisovali jako „dobrého a laskavého člověka“. Na fotografii, pořízené pravděpodobně před cestou do Nepálu, ho můžeme vidět v elegantním saku a bílé košili namísto nápadného mnišského oděvu. Opustil Tibet, jelikož chtěl v Indii vidět dalajlamu, a očividně měl v plánu vrátit se zpět do svého kláštera.

Po jeho smrti předala policie zbývající 54 tibetské uprchlíky imigračnímu úřadu v Káthmándú. Poté byli předáni Vysokému úřadu pro uprchlíky při OSN, který umožňuje lidem považovaným za případy zvláštního zájmu vycestovat do Indie.

Z Tibetu do Nepálu prchají každý rok dva až tři tisíce Tibeťanů s cílem nalézt posléze azyl v Indii. Mezi uprchlíky, kteří přišli do Nepálu minulý rok, bylo kolem 500 dětí mladších 14 let. Pravděpodobně je posílají z Tibetu jejich rodiny, aby získaly v exilu tradiční tibetské vzdělání.

Existují četné zprávy o uprchlících, kteří byli v pohraničních oblastech týráni nebo nuceni podplácet policii, v oblasti Katari se objevili i případy bití a loupeží. Mezi nejkrutější inicidenty týkající se zacházení s tibetskými uprchlíky patří znásilnění 22- leté tibetské ženy skupinou Nepálců vedenou policejním důstojníkem, k němuž došlo v prosinci 1996, a postřelení tří Tibeťanů v Lamabhagaru, 100 km severovýchodně od Káthmándú o měsíc dříve, 18. listopadu 1996. Podobně jako v případě incidentu, k němuž došlo minulý týden, nepálská policie uvedla, že střílela na skupinu Tibeťanů poté, co skupina neuposlechla rozkaz zastavit a začala po policii házet kameny. Jeden z Tibeťanů byl zasažen do pravého kyčelního kloubu, další byl střelen do čéšky a bit do hlavy, třetího střela zasáhla do stehna. Podle Tibeťana, který skupině pomáhal, ani jeden z těchto tří tibetských uprchlíků nebyl lékařsky ošetřen dřív, než dorazili do Káthmándú. Jeden ze tří zraněných řekl, že již déle než rok trpí ztrátou paměti poté, co byl postřelen a zbit policií. „Byl jsem celkem čtyřikrát v bezvědomí - dvakrát v noci poté, co mě postřelili, a dvakrát tři dny potom,“ řekl minulý rok uprchlík, který si nepřál být jmenován. „Když jsem si sáhl na hlavu poté, co mě uhodili obuškem, cítil jsem na rukou krev a zdálo se mi, jako bych se uvnitř třásl.“ V roce 1993 zbili čtyři nepálští policisté svými obušky uprchlíky, kteří utíkali z oblasti Šar Khumbu přes Katari. O dva roky později došlo nejméně k dvěma případům, kdy nepálská policie oloupila o peníze Tibeťany prchající přes vesnici.

Vlastenecká převýchova nutí mnichy a mnišky opouštět Tibet

Značné procento Tibeťanů prchajících do Nepálu tvořili v nedávných měsících mniši a mnišky. V létě jich přišlo do Káthmándú více než 150. Důvodem může být neustálý nátlak na mnichy a mnišky, který představuje kampaň vlastenecké převýchovy, považovaná úřady v Tibetu za úspěšnou. Je stále zřetelnější, že tato kampaň nutící mnichy a mnišky odsoudit dalajlamu probíhá i v zapadlých zemědělských oblastech severního Tibetu a Tibetské autonomní oblasti.

Klášter Rabgja v oblasti Mačhen v Tibetském autonomním okrese Golog, z kterého pocházel Namčhung Gjamccho, začal být v posledních letech známý svým odporem vůči čínským úřadům a z tohoto důvodu zůstávali v klášteře, v němž žije několik set mnichů, přítomní čínští úředníci.

16. listopadu 1992 bylo zatčeno mnoho mnichů z kláštera Rabgja i laiků z okolí, kteří během obřadu slouženého nejvyšším lamou rozšiřovali v klášteře letáky propagující nezávislost Tibetu. Mniši si vyrobili dřevěné desky s nápisy Svobodný Tibet a Číňané, jděte pryč. Podle sdělení Tibetského centra pro lidská práva a demokracii TCHRD se sídlem v Dharamsale z 28. února bylo na počátku tohoto roku více než sto mnichů mladších 18 let vyloučeno z kláštera poté, co klášter navštívila pracovní skupina provádějící vlasteneckou převýchovu. Mniši, kteří uprchli do Indie, vypovídají o pokračujících represích v klášteře Rabgja, které provádí přítomný tým čínských úředníků. „Nemáme vůbec žádnou svobodu. Sledují každý náš pohyb,“ řekl mnich z kláštera Rabgja, který právě uprchl do exilu.

Zavření kláštera a zatčení mnichů

Nedávné oficiální zprávy potvrzují zatčení 21-letého mnicha Džampal Tändara, který v průběhu kampaně vlastenecké převýchovy vylepil v klášteře plakáty propagující nezávislost Tibetu. Džampal Tändar byl zadržen v červnu 1997 poté, co vylepil v klášteře Gongkar Čhödä, 60 km jižně od Lhasy, vlastnoručně napsané plakáty hlásající podporu dalajlamovi a nezávislost Tibetu. Na jednom z plakátů byla nakreslena tibetská vlajka, která je v Tibetu zakázána. Džampal Tändar byl 1. září 1997 odsouzen ke čtyřem letům vězení a navíc ke dvěma letům odebrání politických práv. Zpráva o tomto rozsudku byla zveřejněna až před dvěma měsíci a dosud není známo, kde se Džampal Tändar nachází.

TIN obdržel další zprávy potvrzující uzavření a demolici ženského kláštera Rakor (nebo Rago) a odchod mnichů z kláštera Džonang Kumbum. Kolem 50 mnišek, které tvořily veškeré obyvatelstvo kláštera Rakor, údajně odmítlo vyjádřit odpor vůči dalajlamovi a jeho „rozvratné“ politice, jak vyžadoval vládní pracovní tým, a v létě 1997 opustilo klášter. Podle zpráv úřady okamžitě po jejich odchodu nařídily místním vesničanům demolici obytných prostor kláštera, který se nachází 12 km od Lhasy u Tölungu. Podle dalších neoficiálních zpráv, které přicházejí z Tibetu, byl po kampani vlastenecké převýchovy zcela uzavřen klášter Džonang Kumbum, který leží 61 km od města Lhace na jižním břehu řeky Jarlung Cangpo (Brahmaputry). Tibeťan, nyní žijící v exilu, řekl, že vládní úředníci mířili během výslechů mnichům pistolemi na hlavy, aby je donutili kritizovat dalajlamu. V poslední zprávě Tibetského centra pro lidská práva a demokracii TCHRD se uvádí, že minulý rok probíhaly lekce vlastenecké převýchovy v klášteře Džonang Kumbum každý den až deset hodin denně téměř bez přestávek a že na jaře tohoto roku byl klášter zcela uzavřen. „V klášteře nezůstal jediný mnich. Místnosti, dříve obývané mnichy, byly zamčeny nebo naplněny slámou a hnojem. Pravděpodobně budou sloužit jako chlévy,“ uvádí TCHRD ve své zprávě z 15. září 1998.

Poté, co pracovní skupiny provádějící vlasteneckou výchovu opustily různé mužské i ženské kláštery v Tibetu, zůstaly v nejdůležitějších klášterech, jakou jsou Sera, Däpung a Gandän nebo Rabgja, týmy vládních úředníků. Tyto týmy světských úředníků zpravidla nahradily původní tzv. Demokratické správní výbory kdysi složené pouze z mnichů. Podle zpráv západních turistů, kteří v minulých třech měsících navštívili tři posledně jmenované kláštery, jsou vládní úředníci v těchto klášterech vybaveni krátkovlnnými vysílačkami a pistolemi.

Článek je převzat z časopisu časopisu Tibetan Review, Dharamsala, October 1998