Je vhodné pokusit se získat čínské vízum již v Praze. Čínské velvyslanectví je v Praze 6, Pelléova 22,
tel. (02) 2431 7774, konzulární odd. je otevřeno v pondělí a ve středu od 8,30 -11,00. Základní
poplatek je 40,- USD za jeden vstup a s dobou vyřízení víza do 1 týdne. Při expresním vyřízení do
tří dnů se platí příplatek 20,- USD, do jednoho dne 40,- USD. Podmínky pro udělení víza se mohou
měnit a je nutné se o nich předem informovat. V květnu 2002 stačilo předložit konzulárním úředníkům
potvzenou rezervaci letenky do Číny a zpět od cestovní kanceláře nebo letecké společnosti. Do žádosti
není o vízum není možné uvést místo návštěvy Tibet, protože to automaticky znamená odmítnutí vydání víza.
Také je možné se získat vízum pro individuální pobyt v Číně v některé asijské zemi při cestě do Tibetu.
- Nepál, Káthmandú, pro individuální pobyt prakticky nemožné získat vízum, jediná cesta je přes
cestovní kanceláře, což je velmi drahé. Čínské velvyslanectví je ve čtvrti Baluwatar.
- Pákistán, Islamábád, zde je možné získání víza relatívně bez problémů. Čínské velvyslanectví
je v diplomatické čtvrti (Diplomatic Enclave, Ramna 4) ve východní části města spolu s dalšími zastupitelskými
úřady nedaleko od velvyslanectví USA. Konzulární oddělení je otevřeno denně 9.00 až 12.00.
- Indie, New Delhi, zde je také určitá možnost získání víza. Adresa čínského velvyslanectví: 50-M,
Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi. V roce 1998 byl změněn způsob vydávání víz, je otevřeno pouze po, st a pá
od 9.00 do 12.00 a denně se pracovníci velvyslanectví zabývají pouze prvními 20 žádostmi, proto pokud je to možné
přijeďte před velvyslanectví brzy ráno a vystojte si frontu.
- Thajsko, Bangkok, zde je možné získat vízum bez větších problémů. Adresa čínského velvyslanectví:
57 Ratchadaphisek Rd., Bangkok; čínského konzulátu: 401 Laddaland Rd., Chiang Mai
- Hongkong, od podzimu 2001 občané ČR nepotřebují ke krátkodobému turistickému pobytu Hongkongu vízum
a také díky dobrému a levnému leteckému spojení je Hongkong vhodným místem na získání čínského víza. Nejjednoduší
je obrátit se na některou velkou cestovní kancelář v centru Hongkongu, která za drobný příplatek vyřídí vízum
do několika málo hodin.
Pro návštěvu Tibetu je nutné získat povolení (permit), individuální turistika není dovolena. Závisí na
aktuální politické situaci, jestli se povede nebo nepovede proniknout do Tibetu bez povolení. Toto povolení je
možné získat jak přímo v Číně, tak i na velvyslanectvích, ale je to velmi drahá záležitost (až několik stovek USD).
Obecně se dá říct, že když se povede proniknout do Lhasy nebo do Žikace (Šikace) tak již povolení není potřebné,
nikdo ho nežádá, do ostatních míst je vyžadováno. Oficiálně není potřeba povolení pro pobyt ve Lhase, Žikace
(Šikace) a na pohyb po Friendship highway. Průnik do Tibetu je nutno zkusit, žádné zaručené informace předem
nejsou směrodatné. Někomu se to může povést a dalšímu třeba již následující den na stejném místě ne.
V samotném Tibetu je možné získat tzv. Alien's Travel Permit, což je povolení pro určité místo
v Public Security Bureau PSB ve Lhase, Žikace nebo několika dalších velkých městech. PSB je oddělení
čínské policie a pracovníci PSB jsou velice nepřátelsky naladění proti turistům. Zde je také teoreticky možné
získat prodloužení víza. Na jaře 2002 nebylo možné ve Lhase získat žádný permit pro individuálně cestující
turisty, ani prodloužit vízum , obě operace musely provést cestovní kanceláře, což bylo drahé. Na PSB v Žikace
bylo možné získat permit pro Gjance, Sakju a Friendship Highway do Nepálu. V Ali v západním Tibetu bylo možné
po zaplacení pokuty získat permit pro oblast posvátné hory Kailás a jezera Manasaróvar a také prodloužení víza
o jeden měsíc.
Od podzimu 1997 je hraniční přechod Kodari - Zhangmu na nepálsko - tibetské hranici pro individuální turisty
uzavřen, příjezd do Tibetu přes tento hraniční přechod bez cestovní kanceláře je přakticky nemožný. V Káthmandú
je možné si koupit za cca 200-300 USD (v závislosti na aktuální plitické situaci a cestovní kanceláři) zájezd
do Tibetu, který bude obsahovat pouze povolení a dopravu do Lhasy se kterým je pak možné nepálsko - tibetskou
hranici překročit. Na silnici jsou tři policejní stanice (check point), kde se musí ukázat pas a permit. První
je v městečku Ňalam asi 30 km od hranice, druhá se nachází na kilometru 5139 (staré značení kilometr 489)
na tzv. Cestě přátelství (Friendship highway), která vede z Káthmandú do Lhasy před odbočkou do Šelkaru
a třetí u Lhace na místě, kde se od silnice do Nepálu odpojuje silnice do západního Tibetu.
Severní Čchingchajsko-tibetská silnice z Golmudu do Lhasy je průjezdná bez problému při použití „turistického
autobusu“ CITS za cca 1500 - 2200,- jüanů. Východní S'-čchuansko-tibetská silnice spojující Čcheng-tu se Lhasou
a Jihovýchodní Jünnansko-tibetská silnice z Kchun-ninu do Lhasy jsou pro turisty zavřeny. Návštěva západního
Tibetu (posvátné hory Kailás a jezera Manasaróvar) je v posledních letech nejschůdnější ze západu z Kašgaru,
i když vzhedem k velkým vzdálenostem, problémem s policií a také s dopravou se nedoporučuje absolvovat ji lidem,
kteří nemají zkušenosti s cestováním po Tibetu.
[
20.06.2002
zdroj: TIBINFO (www.tibinfo.cz) autor: Ľubomír Sklenka ]
|