Písemnictví

Králíkova pomsta

Kdysi v dávných dobách žili vedle sebe jako sousedé bílý králík a bílý lev. Lev se však před králíkem neustále vypínal svou silou a děsil ho, takže rozhněvaný králík den co den vysedával před svou norou a lámal si hlavu, jak by se pomstil.

Jednoho dne dostal nápad a řekl lvu: „Včera jsem potkal modrého lva, který ti byl neuvěřitelně podobný a stále opakoval, že by s tebou chtěl změřit své síly“. Bílý lev rozhněvaně zařval a přikázal králíkovi, aby modrého lva okamžitě přivedl. Králík ale odpověděl: „To nemůžu, poněvadž modrý lev se chvástal, že vyhledávat tak slaboučkého lva jako ty by mu byla hanba.“ Bílý lev se rozpálil vztekem a zahřměl na králíka: „Kde je ten drzoun? Okamžitě mě k němu doveď!“

Králík dovedl lva k hluboké studni za horou, ukázal dolů a řekl, že modrý lev bydlí právě zde. Bílý lev se přihnal k okraji studně, a když se nahnul dovnitř, uviděl dole na hladině modrého lva - svůj obraz. Bílý lev několikrát divoce zařval a modrý lev v studni odpověděl stejně - ozvěnou. To již bílý lev nemohl vydržet, obnažil zuby a drápy a vrhnul se dolů.

Když doznělo žbluňknutí, zamnul bílý králík pacičkami a řekl: „O jednoho nafoukance méně“. A šel domů.

Z tibetštiny přeložil Jiří Holba.

Tato bajka je převzata z časopisu Tibetské listy č. 7 - jaro 2000