|
Jak jsme informovali v minulém čísle Tibetských listů, loni v létě upozornila organizace na ochranu zvířat
International Fund for Animal Welfare, že nadále vzkvétá nezákonný obchod s výrobky ze srsti chráněné himálajské
antilopy druhu orongo (též čiru, angl. Tibetan antelope, tib. cö, lat. Pantholops hodgsonii).
Velmi oblíbené jsou zejména šály z takzvaného šachtuše. Šachtuš, v perštině zhruba „král všech vln“, je velmi lehká
a jemná tkanina, po které bohatí a slavní doslova šílí. Obchod s produkty z orongů je celosvětově zakázaný, tisk
však neustále informuje o dalších incidentech v souvislosti s produkty z tohoto vzácného druhu. Tak například
nedávno se fotografie s šachtušem objevila na stránkách jednoho módního časopisu, který se posléze za chybu musel
omluvit. Jiné faux pas způsobila manželka amerického velvyslance v Dillí, když se ukázalo, že i ona vlastní jednu
šálu z šachtuše. Na přední stránky světového tisku se v roce 2000 dostalo řízení u newyorkského soudu s podnikateli,
kteří ilegálně dováželi šály z šachtuše do USA a měli v úmyslu dodávat je do pařížských butiků. V souvislosti
s neutuchající poptávkou není divu, že každý rok je zabito asi 20 000 orongů. Zatímco ještě v minulém století
se populace těchto zvířat odhadovala na několik milionů, dnes je jich pouhých 75 000. Pokud by jejich vybíjení
pokračovalo stejným tempem, mohl by se z nich v roce 2004 stát vyhynulý druh.
Orongo je živočišný druh, který žije pouze na Tibetské náhorní plošině. Samci v ramenou dosahují výšky
80 - 85 cm, váží 35 - 40 kg a mají mírně zakřivené černé rohy dlouhé 50 - 60 cm. Samice dosahují výšky 75 cm,
váží 35 - 40 kg a mají rohy zhruba stejně dlouhé jako samci. Srst je na břiše bílá a na zbytku těla přechází do
šedé a rudohnědé barvy. Orongové se vyskytují na území 600 000 km2, hlavně v Tibetské autonomní oblasti,
v provincii Čching-chaj a Sin-ťiang. Na léto několik set kusů sezónně přichází i do Ladakhu. Nejraději mají
zvlněný terén ve výšce 4 000 m. n. m. s porostem alpinské stepi, s loukami nebo s pouštním stepním porostem.
Největší populace orongů žijí v oblasti Čhangthang v severozápadním Tibetu, dále v jižním Sin-ťiangu a
v jihozápadní části Čching-chaje. Orongo je jedním z nejodolnějších zvířat světa: dokáže přežít v teplotách
až -40 °C. Tyto extrémní teploty dokáže zvládnout právě díky vrstvě husté a jemné srsti. Samicím se zpravidla
v červnu nebo červenci rodí jedno mládě. Úmrtnost mláďat je vysoká - dvě třetiny z nich se nedožijí ani věku
dvou let. Orongové se dožívají maximálně osmi let.
Hlavní hrozbu pro přežití tohoto druhu představují pytláci, kteří dodávají jejich srst na nenasytný trh. Jinou
hrozbou je ohrazování a narušování jejich pastvišť, mimo jiné v důsledku těžby nerostných surovin, zejména ropy
a zlata, a v neposlední řadě příchod nových osadníků. Tibeťané tato zvířata v minulosti lovili pro obživu.
Využití jejich rohoviny je zdokumentováno v tradiční tibetské i čínské medicíně. To však není hlavní příčinou
současného vybíjení orongů. Pytláci je nejčastěji loví tak, že stáda v noci obklopí džípy a nákladními automobily,
oslní zvířata reflektory a pak je postřílí. Šachtuš se z Číny a různých částí Indie pašuje do státu Džammú
a Kašmír, kde se zpracovává. Pašeráci většinou volí cestu přes horské průsmyky mezi Tibetem a Indií nebo trasu
přes Nepál. Kůže se pak prodává až za 80 dolarů za kus a surový šachtuš zhruba z 1500 až 2000 dolarů za kilogram.
Pytláci je někdy vyměňují za jiné živočišné produkty, např. tygří kosti. Hotové výrobky z šachtuše se z Džammú
a Kašmíru ilegálně dostávají na indický trh a do vyspělých zemí. Tam se šály z šachtuše prodávají za 2000 až 8000
dolarů, ale cena se může vyšplhat až na dvojnásobek. Ilegálně se prodávají prakticky po celém světě, k čemuž
přispívá i internetové obchodování.
Orongo je chráněným druhem, který figuruje v seznamu v příloze Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy
fauny a flóry (CITES). Podle ní je mezinárodní obchod s produkty z tohoto druhu nezákonný. Orongo je i v červené
knize Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) z roku 1996. O tři roky později byla
přijata Siningská deklarace, která mezinárodnímu společenství předkládá doporučení pro zamezení nezákonného
obchodu. Orongo je chráněný i v ČLR, Indii a Nepálu. Jedinou oblastí v Indii, kde přechovávání a výroba šachtuše
nejsou nezákonné, je Džammú a Kašmír, protože tento svazový stát má v rámci Indie samostatný zákon o živé přírodě.
Tento region je tedy bezpečným místem pro nezákonný obchod. Mezinárodní obchod s šachtušem je nezákonný již
od roku 1979. Avšak produkty z tohoto materiálu se velmi těžko rozpoznávají, což ztěžuje trestní řízení. Surový
šachtuš i hotové výrobky byly v minulosti kromě Indie, ČLR a Nepálu zkonfiskovány v Belgii, Francii, Itálii,
Velké Británii a Spojených státech. Konkrétně v Číně byla v této souvislosti stíhána celá řada osob, avšak
do roku 1999 byli pachatelé usvědčeni jen ve třech případech, a to v Hongkongu.
Kvůli módě bylo v minulosti zcela vyhubeno již několik živočišních druhů. Tento osud v 19. století postihl
například alku velkou, která se za viktoriánské éry lovila kvůli peří. Podobně je dnes ohrožen lachtan
guadelupský kvůli srsti nebo kabarové kvůli pižmu. Věřme tedy, že tyto druhy i vzácný himálajský orongo
v 21. století tomuto krutému osudu uniknou.
Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 15 - jaro 2002
[
28.10.2002
zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz) autor: Miroslav Pošta ]
|
