Články

Jeho Svatost dalajlama počtvrté v České republice

Přibližně před čtrnácti dny jsem v rádiu zaslechla, že dalajlamovi nebylo z politických důvodů umožněno navštívit Mongolsko. Před dvěma dny demonstrovali ruští buddhisté před úřadem vlády, která rovněž odmítla pustit tibetského exilového vůdce do země, v níž má buddhistická víra poměrně silnou tradici. Můžeme tedy mluvit přímo o štěstí...

29. červen - Do České republiky přiletěl na osobní pozvání prezidenta Václava Havla čtrnáctý tibetský dalajlama Tändzin Gjamccho se svým desetičlenným doprovodem. V půl desáté ráno přistálo letadlo na pražském letišti v Ruzyni, kde dalajlamu khatagy přivítali zástupci indického velvyslanectví, Nadace Fórum 2000 a českých protibetských organizací. Na otázku reportéra ČT, co bude dělat první tři dny, když jeho oficiální program začíná až v úterý, dalajlama se smíchem odpověděl, že nic. Potom odjel i se svým doprovodem do Lán, kde v průběhu šestidenní návštěvy České republiky bydlel.

V následujících dvou dnech Jeho Svatost dalajlama přece jen svému slovu nedostál. V rámci soukromého programu přijal na audienci přibližně tři sta Mongolů, Burjatů a Kalmyků, žijících v České republice. Pro Mongoly, Burjaty a Kalmyky, kteří před mnoha staletími přijali tibetský buddhismus, je nejvyšším duchovním představitelem. Dalajlama také přijal zástupce českých organizací, které svou činností naší veřejnosti přibližují tibetskou kulturu a upozorňují na situaci v Tibetu.

30. červen - Přes zámecký park v Lánech a příjemnou prezidentskou ochranku jsme se dostali až k salonku před audienční místností. Dvacetiminutové čekání jsme si krátili povídáním, ale hlavně pozorováním mnichů z dalajlamova doprovodu, kteří se na nás bez přestání usmívali. Ten nejmenší z nich byl šéfem ochranky Jeho Svatosti. Zahlédli jsme také dalajlamova mladšího bratra Tändzin Čhögjala. Audience začala krátce po desáté hodině a trvala přesně hodinu a deset minut. Předali jsme Jeho Svatosti khatag a zástupce dalajlamy pro střední Evropu Sönam Tändzin nás postupně představil. K blížícím se dalajlamovým 67. narozeninám jsme kromě květiny přinesli ještě malý dárek - hlavolam „ježek v kleci“. Dalajlama se usadil do nízkého zeleného křesla, postěžoval si na ustupující zánět v oku, ale jeho pověstný úsměv mu z tváře nezmizel. Rukama „mluvil“ stejně důrazně jako ústy, vyzařoval z něho klid, energie a stejná pokora, se kterou tak často říká: „Jsem jen obyčejný buddhistický mnich“. Poděkoval nám za aktivity, které přibližují Tibet, Tibeťany a tibetský buddhismus lidem v České republice, promluvil o podobných organizacích a činnostech v dalších zemích, zajímal se o naši příští práci a zmínil rovněž své návrhy a připomínky. Po chvíli jeho pozornost upoutal balíček ležící na stole a využil času, kdy tlumočník jeho slova překládal do češtiny, k jeho otevření. Zjevně vůbec netušil, že drží v ruce hlavolam, ale když jsme mu vysvětlili, že jeho úkolem je dostat kovového ježka ven z klece, mihl se mu v očích nepředstíraný zájem a následující slova provázelo jemné cinkání ježka o stěny klece. Dalajlamova pozornost se spravedlivě rozdělila mezi nás a hlavolam. Jeho výraz prozrazoval soustředěnost, pak se začal hlasitě smát, že mu to nejde. Na okamžik hlavolam odložil na stůl, ale za pár minut už mu opět zvonil v dlaních. Dál jsme naslouchali jeho slovům, zároveň nás však bavilo sledovat dalajlamovo úsilí a několikrát jsme se tomu marnému boji smáli spolu s ním. Dalajlamovi se v průběhu audience ježka z klece dostat nepodařilo.

2. červenec - Prezident Václav Havel se v dopoledních hodinách setkal s tibetským duchovním vůdcem ve své soukromé vile na pražské Ořechovce, kde oba společně meditovali. Večer pak dalajlama přijal pozvání České televize k návštěvě zpravodajské relace „21“.

3. červenec - V Míčovně Pražského hradu se Jeho Svatost zúčastnil diskusního fóra Role a odpovědnost náboženství v dnešním světě. Představitelé různých církví hledali odpovědi na otázky, nakolik současná globalizace ovlivňuje vztah mezi náboženstvími, jak lze snížit rizika náboženských idejí a jaké jsou pozitivní příklady spolupráce mezi věřícími různých náboženství. Setkání se zúčastnili islámský učenec a politik Jeho Eminence Šejk Mohammed Mohammed Ali, český vysokoškolský pedagog prof. Tomáš Halík, představitel japonského buddhistického kláštera Enrjaku-dži Jeho Ctihodnost arciopat Kakuhan Enami, český zemský rabín Efraim Karol Sidon a švédský duchovní Hans Ucko.

Odpoledne Jeho Svatost zavítal do Senátu, horní komory českého parlamentu. Dalajlamovo úsilí získat pro Tibet autonomii v rámci Číny podpořilo několik senátorů v čele s předsedou Senátu Petrem Pithartem. Michael Žantovský s dalajlamou hovořil o práci mezinárodního výboru, který chce přispět ke zlepšení stavu lidských práv v Číně před letní olympiádou v Pekingu v roce 2008.

3. červenec večer - 17:00 - Sky club Brumlovka. Veřejná přednáška Jeho Svatosti dalajlamy na téma Soucítění v našem světě. Hala pomalu utichala, všechny lavice do posledního místa zaplnili lidé, nad pódiem vlály modlitební praporky, vedro bylo na hranici snesitelnosti, na obří obrazovce právě končil dokument o Tibetu, jemná vůně vonných tyčinek se vznášela prostorem, když půl hodiny před přednáškou zazpívala Zuzana Navarová a skupina Koa. Písničku Taši dele věnovala jedenáctému pančhenlamovi - nejmladšímu politickému vězni na světě.

Máme pár minut na přestavění pódia. Přinášíme křeslo pro Jeho Svatost a k němu nízký stolek, kytku, dvě svíčky v máslových lampičkách, blok s tužkou a hrnek s čistou horkou vodou. Pro mnicha - překladatele z dalajlamova doprovodu a českou tlumočnici kulatý stolek a dvě židle. Pod stolem je pro oba připravena neperlivá voda, na stole jsou dvě sklenice. K nízkému stolu pokládám skleněnou vázu s vodou, aby byla připravena na květinu, kterou dalajlama dostane v úvodu přednášky.

Těsně před šestou hodinou vystoupí před Sky clubem Brumlovka dalajlama z auta, po krátkém uvítání se rošťácky zasměje a prohlásí: „Vyndal jsem ježka z klece. Za patnáct minut!“ A je na to náležitě hrdý. Přesně v šest hodin 1 300 lidí vstává a tleská - na pódium přichází Jeho Svatost v doprovodu ochranky spolu s oběma tlumočníky. Pozdraví všechny přítomné a vzápětí požádá o světlo - rád by viděl do tváří lidem, ke kterým bude mluvit.

Dalajlama hovoří o soucítění jako o základní lidské hodnotě, kterou je třeba rozvíjet: „Opravdové soucítění, opravdovou starost o druhé, nemáme jen proto, že pro nás něco udělali nebo pro nás mnoho znamenají. Skutečná laskavost k druhým pramení z pochopení toho, že druzí jsou stejní jako já, že stejně jako já touží po štěstí a chtějí se zbavit utrpení. A že všichni máme stejné právo toho dosáhnout. Takovéto soucítění a laskavost jsou nestranné a zahrnují tak i naše nepřátele.“

Konečně mám čas zkontrolovat, jestli je na pódiu všechno v pořádku. Zdá se, že ano, jen si nedovedu vysvětlit, co dělá prázdná váza na stolku překladatelů, když měla být u stolu Jeho Svatosti. Květina, která patřila do vázy, leží na stole. „Maličkost“, říkám si. Teprve po přednášce jsem se dozvěděla, že si mnich - překladatel nevšiml připravené dobré vody, spletl si vázu na květinu s karafou a nalil vodu z vázy sobě i tlumočnici do sklenic na stolku...

Na konci přednášky dalajlama odpovídá na otázky z publika: „Co máte v té červené tašce, která je na stole před vámi?“ Jeho Svatost z tašky se smíchem vyndává obal na brýle, pastu a kartáček na zuby, tužku a bonbony - jeden si vezme, druhý nabídne tlumočnici a svou bezprostředností rozesměje všechny přítomné. Na závěr pronese modlitbu, která pochází ze starého indického textu:

Ještě než nasedne do připravené limuzíny, pozdraví se a promluví s lidmi, kteří na přednášce nebyli, protože se na ně nedostaly lístky, a čekali celé odpoledne, až dalajlamu při odchodu zahlédnou. Ve stejném okamžiku, kdy dalajlama odjíždí, se spustí silný déšť, doprovázený bouřkou. Nikomu však nevadí.

Tento článek je prevzatý z časopisu Tibetské listy č. 17 - podzim 2002.