Český tisk

Indie a Čína nalézají společnou řeč

Dva nejlidnatější státy světa ustupují od svých územních nároků ve prospěch společného obchodu Pět miliard dolarů činil objem vzájemného obchodu mezi Čínou a Indií za minulý rok. Do roku 2010 se má tato částka ztrojnásobit.

PEKING/DILLÍ - Indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí včera navštívil ekonomické centrum Číny - město Šanghaj. Po úterní historické dohodě o otevření sporné hranice, která podpoří vzájemný obchod, je to tak další potvrzení motivů náhlého spřátelení těchto dávných rivalů. Vidina přílivu investic či podnikání na území souseda je pro ně totiž tak lákavá, že oba státy ustupují ze svých zatvrzelých pozic. Indie v duchu vstřícnosti „obětovala“ Tibet tím, že ho písemně uznala za nedílnou součást čínského území, Čína souhlasila s obchodem přes citlivou hranici himálajského státečku Sikkim. Tento krok se dá vyložit jako uznání, že Sikkim patří Indii. Mezi Tibetem a Sikkimem mělo být dokonce brzy obnoveno silniční spojení. Obě země mezi sebou čile obchodují již nyní. Objem vzájemného obchodu dosáhl loni pěti miliard dolarů. Přední činitelé obou zemí prohlašují, že se tato částka do roku 2010 ztrojnásobí. Čína včera dokonce uvedla, že její dovoz z Indie se za první čtyři měsíce v porovnání se stejným obdobím v roce 2002 zdvojnásobil.

Dalajlama v bezpečí
Je to ale především Indie, která možnost volného obchodu s Čínou vítá. Týdeník The Economist upozorňuje na to, že obě země byly zhruba před 25 lety na stejné ekonomické úrovni. Dnes je ale všechno jinak. Indie prakticky ve všech ukazatelích životní úrovně za Čínou výrazně zaostává. Průměrný Ind si v současnosti vydělává dvakrát méně než průměrný Číňan. Indický premiér Vádžpéjí si propastný ekonomický rozdíl mohl včera uvědomit právě při prohlídce Šanghaje i při předchozí návštěvě Pekingu. Nová moderní letiště a ohromující velkolepost obchodních center tam ostře kontrastuje se zaostalostí a bídou Dillí či Bombaje. Při překvapivém sbližování indického tygra a čínského draka se začalo rovněž mluvit o osudu tibetského duchovního vůdce dalajlamy. Byla to právě Indie, která mu v roce 1959 po neúspěšném tibetského povstání proti čínské okupaci poskytla azyl. Indičtí představitelé v uplynulých dnech ubezpečili dalajlamu a jeho příznivce, že se ho nynější nová situace nijak nedotkne. Otázkou ale zůstává, co se může skrývat pod slibem Indie, která se Číně zavázala, že na svém území nepřipustí žádné „protičínské politické aktivity“. Radikální stoupenci Jeho svátosti dalajlamy již dali najevo, co si o čínsko-indických dohodách myslí. Členové militantního Tibetského mládežnického kongresu (TYC) včera premiéra Vádžpéjího ostře kritizovali za to, že v rámci dohod uznal Tibet za součást Číny. Označili ho za zrádce, který kvůli ekonomickým zájmům „vymazal“ Tibet z mapy světa. Přestože Indie a Čína nalézají společnou řeč, někteří analytici upozorňují, že vše nepůjde tak snadno. Nedůvěra, která mezi oběma státy dlouho panovala, je pověstná. Indie a Čína se k rozhovorům o sporných hranicích sešly od konce 80. let patnáctkrát a všechna jednání skončila neúspěchem.

Indie a Čína podepsaly v úterý dohodu o otevření společné hranice v himálajské oblasti, která podpoří vzájemný obchod. Indie zároveň uznala, že Tibet je součástí Číny. Ta na oplátku souhlasila s tím, že se bude moci obchodovat přes stát Sikkim. Na toto území si dosud Čína dělala nárok.

Tento článek je převzatý Lidových novin ze dne 26. 06. 2003,.