Desítky Tibeťanů přijelo v polovině října do Prahy. Ve dnech 19. až 21. října
2003 zde proběhla 4. mezinárodní konference skupin na podporu Tibetu, jíž se
zúčastnili zástupci více než 250 organizací z celého světa. Cílem této konference
bylo poskytnout všem skupinám na podporu Tibetu příležitost vyměnit si navzájem
informace, kontakty a zkušenosti ze své práce.
Konferenci v Praze pořádala tibetská exilová vláda společně s neziskovou organizací
Friedrich-Naumann-Stiftung a Nadací Forum 2000, záštitu nad konferencí převzali
Petr Pithart a Jan Ruml, předseda a místopředseda Senátu Parlamentu České
republiky.
Od JAR po Chile
Skupiny na podporu Tibetu vznikají jako nevládní organizace po celém světě,
ve státech od Nového Zélandu přes Jihoafrickou republiku až po Chile. Některé
z nich, například International Campaign for Tibet, se staly v průběhu let velkými
nadnárodními organizacemi se stovkami zaměstnanců a lobují za tibetskou otázku
u OSN a dalších mezinárodních institucí, jiné působí jako malé skupinky
dobrovolníků v jednotlivých státech. V České republice tak například pořádají
aktivity na podporu Tibetu občanské sdružení Lungta či Nadační fond Potala.
Obě tyto organizace také vyslaly na konferenci své zástupce.
Program konference trval tři dny a byl především založen na diskusích o účinných
strategiích při vedení kampaní na podporu Tibetu. Účastníci například hovořili
o tom, jaké důsledky bude mít pro Tibet konání olympijských her v Pekingu v roce
2008, jaké metody užívat při přesvědčování vlád z celého světa, aby se zabývaly
otázkou porušování lidských práv v Tibetu, i o následcích migrace čínského
obyvatelstva do Tibetu. Hlavní otázkou však byla snaha podpořit úsilí o otevření
dialogu mezi tibetským vůdcem dalajlamou a představiteli Číny o budoucnosti
Tibetu. Cílem tibetské vlády přitom není nezávislost Tibetu, ale skutečná
autonomie a dodržování lidských práv.
Politici i političtí vězni
Čestným hostem konference byl Jeho Svatost dalajlama, který do Prahy přijel na
osobní pozvání bývalého českého prezidenta Václava Havla. Konference se však
zúčastnila i řada dalších známých tibetských osobností, například předseda
tibetské exilové vlády Samdhong Rinpočhe, či vyslanec dalajlamy ve Washingtonu
Lodi Gjari, který v roce 2002 navštívil v čele čtyřčlenné delegace Peking a Lhasu,
ačkoli čínské úřady nakonec snížily význam návštěvy prohlášením, že jde
o soukromou cestu. Své svědectví na konferenci přednesl Tagna Džigme Zangpo,
který za protesty proti čínské vládě v Tibetu strávil celkem 32 let ve vězení
a pět let v pracovním táboře. Konference se dále zúčastnil Ješe Togdän,
předseda Hnutí bývalých politických vězňů Gu-ču-sum.
Kromě Tibeťanů se konference zúčastnilo také mnoho známých aktivistů z celého
světa, kteří upozorňují na porušování lidských práv v Tibetu, například John
Ackerly, prezident International Campaign for Tibet. Konference se konala již
počtvrté. Třetí mezinárodní konference skupin na podporu Tibetu se konala
v roce 2000 v Berlíně, první konference v roce 1990 v indické Dharamshale,
druhá pak v Bonnu v roce 1996. Konference byla pracovní, a nebyla proto
přístupná veřejnosti, v příštích Tibetských listech vám však přineseme
reportáž z jejího průběhu i rozhovor s předsedou tibetské exilové vlády
Samdhong Rinpočhem.
Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 21 - podzim 2003
[
20.05.2004
zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz) autor: Marie Peřinová ]
|