Lidová kultura

Thengwa

Stoosm kuliček navlečených na letité šnůrce, které pomalu probírá mnich v červeném rouchu, mladý kluk v džínách nebo stará babička v tradiční pruhované zástěře. Jeden z nejznámějších symbolům každého Tibeťana se nosí v ruce, omotaný kolem zapěstí nebo pověšený na krku. Tradiční tibetský růženec thengwa (sanskr. mala) je „pouze obyčejné počítadlo“ odrecitovaných manter.

Posvátné číslo stoosm Typická tibetská thengwa má 108 kuliček, a i když je možné použít thengwy s jiným počtem kuliček, v Tibetu se používají velmi málo. Toto nejposvátnější buddhistické číslo bylo posvátné již ve starověké Indii dávno před buddhismem. Někteří učenci uvádějí, že buddhisté jej převzali od hinduistů, kteří toto číslo spojovali s božstvy. Buddhistické i hinduistické spisy uvádějí mnoho různých výkladů symboliky čísla 108.

Číslo 108 je součinem všech číslic v magickém trojúhelníku (viz. obrázek). Dále např. 108 = 9 x 12, tj. je součinem devíti planet a 12 obydlí zvířat zvěrokruhu, je symbolem čtyř čtvrtí měsíce v každém z 27 lunárních stavů a konstelací (108 = 4 x 27). Číslo 108 je dělitelné devíti a ještě součet číslic v tomto nejposvátnějším buddhistickém čísle je také 9. (Číslice 9 jako největší možná číslice je také posvátná). Jeden buddhistický spis uvádí, že člověk provede za 24 hodin 21600 dechů, které se skládají z 60 cyklů po 360 dýchnutích, tj. ve dvanáctihodinovém dnu provede 10 800 dýchnutí.

Číslo 108 má i jeden velmi praktický význam pro každého recitujícího, protože pokud je potřeba recitovat mantru stokrát, tak stačí pouze jednou projet thengwu, zbylých osm manter navíc obětuje recitující ve prospěch všech cítících bytostí.

Přes čhörten se nechodí Šnůrku, na které jsou navlečené kuličky, by podle tradice měla splétat ze třech nebo devíti samostatných nití mladá panna, která patří k tantrické linii buddhovské rodiny. Šnůrka spletená se tří nití symbolizuje tři klenoty (tib. könčhog sum, sanskrtsky triratna) tj. buddhu (tib. sanggjä), buddhovo učení (tib. čhö, sanskr. dharma), a společenství praktikujících (tib. gendün, sanskr. sangha). Devět pramenů pak představuje ádibuddhu Dordže Čhanga (sankskr. Vadžradhara) a osm bóddhisattvů. Kromě toho šnůrka představuje dharmu pronikající sto osmi vášněmi našeho světa. Splétaná šnůrka má i praktický význam, je pevnější a neměla by se tak rychle přetrhnout, jako kdyby byla z nitě jediné.

Začátkem i koncem thengwy je tzv. „kulička učitele“ ve tvaru stylizovaného malého čhörtenu. Tyto dvě kuličky na sobě kromě stupy symbolizují i moudrost a prázdnotu. Po odrecitování 108 manter a „projítí“ celé thengwy se tato otočí a nový cyklus začíná v obráceném směru - „přes čhörten se nechodí“, jak rádi říkají Tibeťané. Zbylých sto osm kuliček thengwy je stejných, pouze někdy se pro lepší počítaní manter barevně odlišují 27., 54. a 81. kulička, které rozdělují thengwu na čtyři stejné části. Zřídka se mohou barevně označovat i 10. a 21. kulička.

K thengwě se připevňují dva malé proužky - počítadla, každý z nich má 10 kovových kroužků se zakončením ve tvaru malého zvonek a dordže. Tato malá počítadla jsou navlečena na dvojité šnůře a používají se k počítaní desítek a stovek odrecitovaných cyklů. Někdy se na počítaní tisícovek používá i třetí počítadlo, které je pak zakončeno malým kolem dharmy nebo klenotem. Smyčka, kterou se počítadla upevňují k thengwě, se může posouvat po obvodu celé thengwy a tím lze počítat desítky tisíce recitovaných odříkaným mater.

Thengwa pro zklidnění i ke zvýšení zásluh
Kuličky, ze kterých se skládají thengwy, mohou být z různých přírodních materiálů, plodů, dokonce lidských nebo zvířecích kostí. Mnohé buddhistické spisy uvádějí, pro jaký obřad je vhodné nebo přímo nutné použít ten který materiál. U některých zvláštních obřadů nemusí být dodržen ani počet 108 kuliček. Kuličky se před použitím čistí v pěti produktech krav: v mléku, másle, jogurtu, moči a trusu.

V obřadech určených ke zklidnění mysli nebo při meditacích spojených s mírumilovnými aspekty božstev se používají kuličky z krystalu, perel, perleti, bílých lotosových semínek, měsíčního kamene nebo mušliček. Kuličky bývají čiré nebo bílé a jejich počet je 108, někdy pouze 100.

Naproti tomu v obřadech označovaných jako ničitelské nebo při meditacích spojených s hněvivými aspekty božstev se používají kuličky ze železa, olova, semen rudrakšových stromů (Elaeocarpus ganitus), lidských nebo zvířecích kostí. V tomto případě má thengwa pouze 60 kuliček. Thengwy s kuličkami z lidských nebo zvířecích kostí mohou používat pouze ti, kteří dosáhli stavu poznaní nutného pro tento výjimečný typ obřadů.

V obřadech spojenými s práci s ulpívaním by kuličky měly být z červeného korálu, karneolu, červeného santalového dřeva nebo ze vždyzelené sekvoje jemně pokryté šafránem, a jejich počet by měl být pouze 25. Pokud se provádějí obřady zaměřené na zvýšení zásluh, lze použít thengwy a kuličkami ze semínek stromu bóddhi, lotosových semínek, ze zlata, stříbra, bronzu nebo mědi. Některé obřady vyžadují thengwy se speciálních materiálů. Např. při obřadech Dordže Naldžormy (sankskr. Vadžrajogíní) by se měly používat pouze thengwy červeného korálu a karneolu, nebo pro obřady Medicínského buddhy (tib. Sanggjä Mänlha) jsou nejvhodnější thengwy z kamene lapis lazuli.

Některé buddhistické texty uvádějí, že lze používat i jednu „univerzální“ thengwu pro všechny obřady, ta je však závislá na tom, do které z pěti buddhovských rodin praktikující patří. Pro lidi z lotosové rodiny jsou vhodné thengwy z lotosových semínek, pro hněvivé bytosti z vadžrovské rodiny je vhodné používat thengwy z rudrakšových semen.

Dnes jsou populární i kuličky z jantaru, rubínu, tyrkysu, ametystu, berylu, tygřího oka nebo onyxu. Sice se dobře prodávají, ale podstatně vhodnější jsou tradiční semínka se stromu bódhi nebo kuličky z červeného santalového dřeva, které jsou vhodné pro všechny druhy obřadů.

Tento článek je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 21 - podzim 2003.