Lidová kultura

Svátky a slavnosti Tibetu

Svátky, slavnosti a oslavy jsou nedílnou součástí života lidí po celém světě. Zejména asijské národy jsou známé velkým množstvím svátků, které jsou vhodnou příležitostí k vytržení z koloběhu běžného denního života. Stejně tak i Tibeťané někdy jen na několik hodin, jindy den, dva nebo tři slaví některý z mnoha tradičních buddhistických, lidových nebo nově vzniklých svátků.

Vyjmenovat a popsat všechny tibetské svátky a slavnosti je velmi obtížné. Tibetský učenec Cchepag Rigdzin, který žije v indickém exilu, ve své knize Festivals of Tibet popisuje 32 hlavních a nejvíce známých svátků a slavností. K nim je nutné přidat desítky, možná i stovky, menších a malých, které se slaví místně v různých oblastech Tibetu. Tyto místní lidové slavnosti mají velmi často základ v dávné minulosti, v období před příchodem buddhismu do Tibetu, a jsou odvozeny z bönu nebo z předbönistického šamanistického kultu hor.

Tradiční buddhistické a lidové svátky a slavnosti se po staletí uskutečňují ve dnech určených tibetským lunárním kalendářem a jejich datování podle našeho západního kalendáře se může rok od roku lišit i o více než měsíc. Novodobé svátky, které vznikly v posledních 50 - 70 letech, jsou pevně spojeny s naším kalendářem.

Novodobé svátky
Den tibetského povstání je asi nejznámější tibetský svátek na Západě, který se vztahuje k tibetskému povstání ve Lhase proti čínské okupaci Tibetu10. března 1959. Slaví se 10. března.

Oslavy dalajlamových narozenin je oblíbený svátek Tibeťanů v Tibetu i exilu, který se vztahuje k narození čtrnáctého dalajlamy Tändzin Gjamccha 6. července 1935. Slaví se 6. července.

Den lidských práv je svátek zejména exilových Tibeťanů na počest udělení Nobelovy ceny míru Jeho Svatosti dalajlamovi. Slaví se 10. prosince.

Tradiční svátky
Losar - tibetský nový rok je nejvýznamnějším tibetským svátkem. Zpravidla trvá tři dny, v některých oblastech Tibetu může trvat i více dnů. Je vždy prvním dnem prvního měsíce tibetského lunárního kalendáře. Tibetský kalendář se liší od čínského a proto se Losar slaví v jiné dny, než čínský nový rok. V některých oblastech Tibetu nebo přilehlých tibetských oblastech (např. v Khamu nebo Ladaku) se Losar slaví v jiné dny než ve Lhase. Slaví se koncem ledna až začátkem března.

Mönlam - velké obřady, velké modlení je buddhistický svátek, který navazuje na Losar. Podle tradice je svátkem oslavujícím Buddhovo vítězství nad šesti nebuddhistickými učiteli ve Šrávastí. V Indii se původně konal ve druhém lunárním měsíci, později byl přesunut do prvního lunárního měsíce, a tak ho převzali i Tibeťané. Nejznámější mönlam se od roku 1409 slaví ve Lhase, kde ho zavedl Congkhapa, zakladatel školy Gelug. Koná se prvních 15 dnů prvního tibetského měsíce (začátek února - začátek března).

Saga dawa je nejvýznamnější buddhistický svátek nejen v Tibetu. Připadá na den, kdy se Buddha Šákjamuni narodil, dosáhl probuzení (osvícení) a také odešel do mahá-parinirvány (zemřel). Svátek se slaví po celém Tibetu, nejznámější jsou oslavy u posvátné hory Kailás v západním Tibetu, kde se v jejich průběhu vztyčuje obrovský sloup v Tarbočhe. Saga dawa připadá na 15. den čtvrtého tibetského měsíce (konec května - konec června).

Dzamling Čisang - slavnost obětování vonných bylin připomíná úspěšné ukončení stavby prvního tibetského kláštera v Samjä. V tento den si Tibeťané připomínají zejména indického učitele a učence Guru Rinpočheho (Padmasambhavu). V tento den Tibeťané po celé zemi spalují vonné byliny a vztyčují praporky lungta. Dzamling Čisang připadá na 15. den pátého tibetského měsíce (červenec).

Čhökor düčhen - svátek roztočení kola zákona připomíná první učení Buddhy Šákjamuniho pro prvních pět žáků v Sarnáthu u Váránásí. Tento svátek nazývaný také Dugpa ccheži připadá na 4. den šestého měsíce (červenec - srpen).

Žontön - jogurtová slavnost je spojována s koncem letního pobytu mnichů a mnišek v ústraní. Po jejich návratu do kláštera Däpung u Lhasy, v době dostatku jogurtu žo v roce 1416. Slavnost je velmi oblíbená obyvateli Lhasy a celého lhaského údolí. V průběhu slavnosti se v klášteře vztyčuje obrovská thangka Buddhy Šákjamuniho a poté probíhá letní divadelní festival tibetské opery lhamo. Začátek slavnosti připadá na 30. den šestého tibetského měsíce (srpen - začátek září). V exilové Dharamsale byl Žontön posunutý na jaro (duben) a je také spojován s oslavou jara.

Ongkor - dožínky jsou lidové oslavy u příležitosti ukončení žní a slaví se zejména na vesnicích a v menších městech. Součástí oslav bývají náboženské obřady, závody koní, lukostřelba apod. Ongkor připadá na osmý tibetský měsíc (říjen - listopad)

Lhabab düčhen - Buddhovo sestoupení z nebe připomíná Buddhovo sestoupení z Tušity (nebe) na svět. Buddha Šákjamuni ve věku 41 let odešel do světa bohů, kde přebývala jeho matka královna Mája. Tam jí i další bohům předal nesčetné množství učení. Lhabab düčhen připadá na 22. den devátého tibetského měsíce (listopad).

Gandän ngačhö - slavnost máslových lampiček připomíná úmrtí velkého tibetského reformátora Congkhapy. V tento den se chrámy, domy a ulice zaplní tisící "Congkhapovými máslovými lampičkami". Gandän ngačhö připadá na 25. den desátého měsíce (prosinec)

Gutor - svátek obětování tormy se koná v poslední den tibetského roku a předznamenává příchod Losaru - tibetského nového roku. Gutor připadá na 29. den dvanáctého měsíce (konec ledna - začátek března)

Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 23 - jaro 2004

[  15.08.2004    zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz)   autor: Ľubomír Sklenka  ]