Cestování

Informace pro všechny, kteří chtějí navštívit Tibet II.

Vstupní formality pro Tibet
Čínské úřady pod názvem Tibet rozumí pouze Tibetskou autonomní oblast (TAO), do které patří jen necelá polovina historického Tibetu. Zbytek Tibetu, zejména na východě a severovýchodě v Amdu a Khamu, byl přičleněn do čínských provincií Čching-chaj, Kan-su, S'-čchuan a Jün-nan. Předpisy a požadavky pro vstup do Tibetu se liší podle toho, zda se jedná o oblasti začleněné do TAO nebo ne.

I když se situace často mění, obvykle je pro vstup do TAO vyžadováno kromě čínského víza i zvláštní povolení (permit, dále jen dále povolení), které vydává příslušné oddělení veřejné bezpečnosti (PSB - Public Security Bureau). Pro vstup do většiny oblastí mimo TAO, zejména pokud s TAO přímo nehraničí, se povolení nevyžaduje, stačí jenom čínské vízum. Vstup do Tibetu a cestování v TAO jsou velice striktně kontrolovány a stejně přísně řízeny a usměrňovány zvláště na vstupních silnicích do TAO a tyto kontroly se mohou uskutečnit kdykoliv a bez jakéhokoliv varování.

Přesná specifikace, které oblasti Tibetu jsou otevřené (a povolení do ní nepotřebujete) a která ne, neexistuje. Obecně se však dá říct, že v TAO jsou Lhasa s okolím, Žikace a několik dalších měst a míst otevřeny. I v otevřených oblastech jsou však místa, např. doly a „rozvojové projekty“, věznice, vojenské základny a zvláště místa, kde se odehrály politické demonstrace, která jsou buď trvale nebo jen dočasně uzavřena cizincům, ať se nacházejí v TAO nebo mimo ni.

Vysoce „citlivé“ dny, jako jsou různá politická výročí a státní návštěvy na vládní úrovni, mohou způsobit zákaz vydávání povolení a prodlužování víz. Také místní politické aktivity mohou být příčinou nečekaných uzávěrů některých míst nebo zpřísnění kontroly pohybu cizinců. Mezi tato opatření patří např. odmítnutí vydání nebo zrušení vydaného povolení, odmítnutí prodloužení povolení, zvýšený počet policejních kontrolních stanic (checkpoint) na cestách a silnicích, noční kontroly v hotelech a ubytovnách, zavedení zákazu vycházení nebo časového omezení pohybu, vzrůstající demonstrativní zastrašování turistů, viditelně se zvyšující přítomnost armády, vydání zákazu návštěv klášterů a posvátných míst apod.

Proto je zvláště při individuálním cestování velmi důležité neustále sledovat vývoj všech nařízení, omezování a usměrňování pro území, která se chystáte navštívit. Informace, že turista nemusí být členem skupiny organizované cestovní kanceláří, aby dostal vízum a mohl získat individuální povolení, která se v tisku objevila v roce 2003, není zatím věrohodně potvrzena. Nové předpisy týkající se vstupu individuálních turistů mají být schváleny v průběhu roku 2004.

Věnujte zvláštní pozornost zejména těmto významným dnům:

• Losar - tibetský Nový rok (konec ledna - začátek března)
• 5. březen - výročí zahájení protestních demonstrací za nezávislost ve Lhase (1988 a 1989)
• 10. březen - den tibetského národního povstání ve Lhase (1959)
• 23. květen - výročí podepsání kontroverzní sedmnáctibodové smlouvy (1951)
• Saga Dawa - nejvýznamnější buddhistický svátek v Tibetu (konec května - konec června)
• 6. červenec - výročí narození čtrnáctého dalajlamy (1935)
• Žontön - jogurtová slavnost (srpen - začátek září)
• 27. září - výročí první demonstrace za nezávislost ve Lhase (1987)
• 1. říjen - výročí založení Čínské lidové republiky (1949)
• 10. prosinec - výročí udělení Nobelovy ceny míru dalajlamovi (1989)
• kdykoliv, kdy se uskutečňují návštěvy na vládní úrovni nebo přijíždějí mezinárodní delegace.

Silniční doprava
Z nepálského Kátmándú může individuální turista cestovat do Lhasy pouze s tím, že na čínské straně hranice Kodari - Dam (čínsky Čang-mu) si vyřídí povolení přes oficiální čínskou cestovní kancelář CITS. Ta pro skupinu nejméně čtyř lidí vyřídí povolení a na dopravu do Lhasy pronajme terénní automobil s řidičem (landcruiser). Tzv. silnice přátelství, která měří 1000 km, vede přes Dingri, Lhace a Žikace do Lhasy. Individuální turista si může objednat pozemní cestu do Lhasy i u některých turistických kanceláří v Kátmándú. Je však potřeba mít na paměti, že v závislosti na situaci v Tibetu často dochází k rušení plánovaných a již zaplacených cest.

Jediná pozemní cesta do Lhasy z čínského území, která je oficiálně otevřená pro individuální cestovatele, je 1969 km dlouhá čchingchajsko-tibetská silnice sz severu, ze Sin-ningu (Čching-chaj) přes Golmud a Nagčhu. Silnice ze západu, z ujgurského Kašgaru do Lhasy, je dlouhá 2884 km a vede přes Ruthog, Ali, kolem posvátné hory Kailás, Saga, Lhace a Žikace. Kromě úseku Lhace - Lhasa je však pro cizince uzavřena. Obě silnice z východu, z Čheng-tu (S'-čchuan) a z Kun-mingu (Jün-nan), jsou oficiálně uzavřené a pro cizince jsou otevřené pouze jejich nejvýchodnější části mimo TAO.

Jižní větev s'čchuansko-tibetské silnice je dlouhá 2166 km a vede přes Darcendo (čínsky Kchang-ting), Lithang, Bathang, Markham, Pome a Ňingthi do Lhasy. Její severní větev, která měří 2427 km, se z jižní větve odděluje v Darcendu a vede přes Kandze, Derge a Čhamdo do Pomdy, kde se spojuje s jižní větví. Kromě toho z Čhamda vede do Lhasy i 1028 km dlouhá méně užívaná silnice přes Tengčhen a Sog-dzong do Nagčhu, kde se připojuje k severní silnici ze Sin-ningu. Silnice je pro cizince otevřená pouze do Bathangu (jižní větev) a Derge (severní větev).

Jünnansko-tibetská silnice z Kun-mingu do Lhasy, která měří 2300 km, je považována za jednu z nejúžasnějších vysokohorských silnic na světě. Silnice vede před přes Ta-li, Li-ťiang, Gjalthang a Dečhen do Markhamu, kde se napojuje na jižní větev s'čchuansko-tibetské silnice. Posledním otevřeným místem je městečko Dečhen.

Protože veřejné dopravní prostředky jsou v Tibetu velice vzácné a často vůbec neexistují, bývá jedinou možností využít autostop, za který se však platí. Řidiči nákladních automobilů mohou dostat vysoké pokuty, pokud s sebou vezou cizince. Pokud v určitých oblastech existuje autobusová doprava, zejména mimo TAO nebo v okolí Lhasy, potom je-li to oblast otevřená, lze bez problémů autobus použít. Cyklisti a stopaři se mohou vyhnout hlavním kontrolním stanovištím pokud cestují v noci, ale když jsou přistiženi, riskují udělení velkých pokut, nebo jsou posláni zpět do nejbližší vesnice, kde musí platit velmi drahý pobyt v místním hotelu.

Letecká doprava
Možnosti letecká doprava do Lhasy se v posledních letech výrazně rozšířily. Počet letů z tradičních míst se každý rok zvyšuje a rozšiřuje se i počet míst, ze kterých do Lhasy létají letadla jediné čínské letecké společnosti China Southwest Airlines. Letiště v Gongkaru je od Lhasy vzdálené asi 100 km. V červenci 2004 létaly do Lhasy letadla z Čheng-tu (3 - 4 x denně), Pekingu (1 x denně), Čchung-čchingu (3 x týdně), Kátmándú (2 x týdně), Sin-ningu (2 x týdně), Si-anu (2 x týdně), Gjalthangu (2 x týdně), Kun-mingu (1 x týdně), Kuang-čou (Kanton, 1 x týdně) a Čhamda (1 x týdně).

Pokud chcete letět do Lhasy, musíte si letenky koupit v cestovní kanceláři, která vám za poplatek vyřídí i povolení, letecká společnost individuálním cestovatelům letenky do Lhasy neprodává. Zpravidla však budete muset čekat, až se podaří sestavit skupinu minimálně čtyř lidí, a pro ni pak cestovní kancelář zorganizuje „zájezd„. Cena letenky po započítání poplatků za povolení a zorganizování zájezdu je často i dvojnásobně vyšší než základní cena platná pro občany ČLR. Při cestě ze Lhasy je situace jiná, letenku si za základní cenu můžete zakoupit sami přímo v kanceláři letecké společnosti v centru Lhasy poblíž hlavní pošty.

Železniční doprava
Jedinou železniční tratí v Tibetu je 880 km dlouhá trať ze Sin-ningu do Golmudu, po které jezdí přibližně 3-4 vlaky denně. Některé z nich vyjíždí až z Lan-čou v provincii Kan-su. V současnosti se z Golmudu buduje kontroverzní železnice až do Lhasy, která má být uvedena do provozu v roce 2007.

Bezpečnost
Číňané mají rozsáhlou bezpečnostní síť po celém Tibetu, ale nejvíce je to patrné v TAO. Nejvýraznějšími projevy tohoto systému jsou dobře viditelné kamery v centru Lhasy jako např. v Potále, Džókhangu, na Barkoru apod., a viditelná přítomnost uniformované policie a vojska na těchto místech. Kromě toho je na citlivých místech i veliký počet policistů oblečených do civilu, policie využívá i rozsáhlou síť udavačů a provokatérů.

Buďte vždy opatrní, zvláště v hlavních turistických střediscích, jako jsou např. kláštery Däpung a Sera, kde se může stát, že k vám budou přicházet provokatéři a budou chtít hovořit o politice, nebo budou žádat fotografie dalajlamy. Vaše nerozumné chování, třeba i dobře míněné, může znamenat pro Tibeťany velké riziko.

Původně byly jednotlivé druhy čínských bezpečnostních složek snadno rozeznatelné podle barvy uniforem, avšak v květnu 2001 byly všechny uniformy změněny na jednotnou modř. Nyní jsou rozeznatelné pouze podle čínských znaků na výložkách. Ve Lhase se nejčastěji setkáte s příslušníky Barkorských hlídek (Barkor Patrol), určených na dohlížení pořádku u Džókhangu a na Barkoru, do kterých úřady verbují nezaměstnanou mládež a lidi ze sociálně slabých vrstev. Dále je to Lidová ozbrojená policie (PAP - People's Armed Police), která se využívaná k potlačování větších nepokojů. a je pověstná násilnými a krutými zásahy. Třetí lhaskou policejní složkou jsou příslušníci veřejné bezpečnosti (PSB - Public Security Bureau), která je vykonavatelem spravedlnosti v oblasti kriminálních činů v TAO. Uniformované policejní složky pak doplňují pracovníci PSB, kteří se po Lhase pohybují v civilu.

Nezapomeňte, že jakékoliv telefonování do zahraničí je pod přímým dohledem úřadů a pečlivě monitorováno. V případě jakéhokoliv podezření můžete být odposloucháváni. Nespoléhejte na to, že když nemluvíte anglicky nebo jiným světovým jazykem, nikdo vám nerozumí.

Svoboda slova v totalitní Číně neexistuje, a to platí i pro Tibet. V poslední době je v Tibetu kladen velký důraz na internetovou cenzuru. Webové stránky a e-maily jsou díky systému státních poskytovatelů internetu monitorována a nevhodné webové stránky jsou blokovány. Za nevhodné jsou považovány všechny cizí stránky o Tibetu, západní zpravodajské agentury (CNN, BBC, AP, AFP), stránky humanitárních organizací a organizací věnujíci se sledování dodržování lidských práv.

V soukromých e-mailech nepište o citlivých politických tématech a nepoužívejte ani „nevhodná slova“ jako např. dalajlama, svoboda, pančhenlama, lidská práva, demonstrace apod. Pokud se seznámíte, nebo jen s nějakým Tibeťanem mluvíte, neuvádějte v e-mailech (ani v dopisech - v Číně se nedodržuje listovní tajemství) jeho pravé jméno nebo další údaje, podle kterých by mohl být internetovou policií identifikován. Také se bezdůvodně nepokoušejte připojovat na blokované internetové stránky, vystavuje tím riziku provozovatele internetové kavárny nebo majitele počítače.

Z publikace Briefing paper for travellers to Tibet, Tibetan Centre for Human Rights and Democracy TCHRD, Dharamsala, May 2003, přeložil Jaromír Skřivánek a aktualizoval Ľubomír Sklenka.

Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 24 - léto 2004

Další části informací pro všechny, kteří chtějí navštívit Tibet
I.   část - Předmluva, historické pozadí
III. část - Ubytování, průvodci, fotografování, kláštery