|
Kdysi dávno byl jeden šlechtic. Měl dceru, která nesmírně ráda jedla brambory s rýží. Jednoho dne přišel nějaký člověk a žádal onoho šlechtice: „Prosím tě, nech si mě tu jako sluhu“. A když stál před tím šlechticem, řekl: „Mé jméno je Cop“. Když byl u jeho ženy, řekl: „Mé jméno je Ňadra“. A jejich dceři řekl: „Mé jméno je Bramborsrýží“.
Jednoho dne při večeři dcera snědla spoustu brambor s rýží. A otec s matkou jí povídají: „Holka, měla by ses mírnit. Z těch brambor s rýží se ti udělá špatně a nevolno.“ Když onoho večera ulehla dcera do postele, ten sluha na místě, kam uvazovali koně, uvázal staré voly. Na místě, kde uvazovali psy, uvázal telátka. Na místě, kde se odkládaly pušky, postavil hole. Lampu pomazal výkaly s močí. Tam, kde začínalo schodiště, poházel hrách. Jen co to udělal, už se žene do dceřiny komůrky. Dceru popadl strach a volá: „Tatínku, maminko! Bramborsrýží je tu!“ A otec s matkou povídají: „Copak jsme ti neříkali, že by ses s těmi brambory s rýží měla mírnit? Teď je ti od žaludku nevolno a máš nafouklé břicho.“ A dcera: „Ale néé, ten Bramborsrýží je tu!“ Otec a matka se podivili. Když se šli za ní podívat, spatřili toho nového sluhu jak prchá pryč poté, co stihl jejich dceru zneuctít. Otec tedy spěchá za sluhy a volá: „Musíte chytit Cop“. A tak se sluhové chytili za svůj cop. A matka na služky: „Musíte chytit Ňadra“. A tak se služky chytily za ňadra. Otec s matkou: „Pitomí sluhové! Toho nového sluhu, toho chyťte!“
Když šla matka zapálit lampu, umazala si ruku lejny a močí. Protože ty výkaly nesnesitelně smrděly, začala tou rukou třást a praštila s ní o zeď. Jak ji bolela, tak si tu ruku pomazanou výkaly strčila do pusy.
Když se otec hnal za tím sluhou, tak dole u schodiště, kde byl rozházený hrách, uklouzl a praštil sebou o zem.
Když sluhové brali pušky a skákali na koně, aby sluhu pronásledovali, seděli najednou na starých volech a odhodlaně mávali holemi.
Když služky pouštěly psy a štvaly je výkřiky „vem si ho“, byla tam telátka.
A Bramborsrýží? Ten v klidu uprchl.
Z tibetštiny přeložil Daniel Berounský
Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 24 - léto 2004
[
21.12.2004
zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz) ]
|
