|
Ministr Kar byl jedním z nejchytřejších tibetských ministrů. Vypráví se o něm velké množství historek. Jednou přemýšlel Kar: „Můj syn není moc chytrý, bude třeba namluvit mu velmi chytrou nevěstu. Ale tak chytrá dívka se jen tak někde nenajde.“ Zanedlouho dal Kar svému synovi 100 beranů. „Těch beranů nesmí ubýt. Nesmíš je prodat ani pronajmout. Musíš je naložit sto kilogramy ječmene, a pak se s nimi vrátit zpátky. Jestli se nevrátíš do týdne, už se domů nevracej,“ řekl synovi a propustil ho.
Syn šel na tržiště, ale protože neměl za co nakoupit ječmen, zastavil se na nejbližším rozcestí a začal přemýšlet. Po chvíli se na rozcestí objevila mladá dívka, a když chlapce uviděla, zeptala se ho: „Co máš za potíže, že jsi tak smutný? Pověz!“ A chlapec jí vyprávěl svůj příběh. „Nedělej si kvůli tomu starosti, vím co udělat. Ostříháš ovcím vlnu a prodáš ji.“ Za peníze, co vydělal, koupil ministrův syn ječmen, naložil berany a vydal se na zpáteční cestu. Po návratu se ho otec vyptával a syn mu bez tajností vyprávěl, jak se vše přihodilo.
Druhého dne si otec opět zavolal svého syna a řekl mu: „Včera jsi ostříhal ovcím vlnu, to jsi udělal moc špatně. Teď vezmeš ovce, které jsi ostříhal, půjdeš a zase je naložíš sty kily ječmene. Nejpozději do týdne se musíš vrátit, jinak už se domů nevracej!“ A tak se syn vypravil na totéž rozcestí k tržišti a čekal. Zanedlouho potkal stejnou dívku a vyprávěl jí, co má udělat. „Teď, když už není vlna, není ani žádný způsob, jak získat ječmen,“ řekl jí. Dívka se zamyslela a zvolala: „Jak to, že není řešení?! Jsi-li moudrý, vždycky najdeš nějaké řešení,“ řekla, uřezala beranům rohy a udělala z nich rukojeti k nožům a sekerám. Za peníze, co vydělala jejich prodejem, koupila ječmen a pokojně poslala chlapce domů.
Doma se ho otec zeptal: „Kdo ti to poradil?“ Syn mu upřímně odpověděl a ministr Kar mu řekl: „Jdi a řekni dívce, která ti poradila, toto: Jsi-li tak chytrá, udělej provaz z prachu, dlouhý devět rozpětí paží a pošli mi ho.“ Syn odešel a dívce vše vyřídil. Ta odpověděla: „Když vyrobím provaz z prachu, dlouhý devět rozpětí paží, budeš schopen jím vázat? Zeptej se na to svého otce a vrať se!“ Syn otci vzkaz vyřídil a Kar slíbil, že provazem bude schopen vázat. Druhého dne dívka upletla provaz z trávy, dlouhý devět rozpětí paží. Stočila ho do kolečka na placatý kámen a zapálila. Tak se z něj stal provaz z prachu. Donesla ho ministrovi a řekla mu: „Teď tím provazem něco svaž!“ Říká se, že ministr Kar na něm ani nemohl uvázat uzel, a proto se zastyděl. Byl ale velmi potěšen dívčinou chytrostí, a tak pozval dívku do svého domu jako nevěstu pro syna.
Z tibetštiny přeložila Zuzana Vokurková
Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 25 - podzim 2004
[
17.04.2005
zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz) ]
|
