Články

Tibetská princezna

Dvaadvacetiletá Jabši Pan Rigdzin Wangmo by mohla zamíchat čínsko-tibetskými kartami

V žilách jí koluje tibetská i čínská krev - jejím otcem byl pančhenlama Čhökji Gjalcchän, převtělení buddhy Amitábhy, a její matkou je Číňanka Li Ťie, kterou si pančhenlama v lednu 1979 vzal za ženu. Rendži, jak si nechává říkat, v Tibetu nikdy nežila. Několikrát jej však navštívila. V roce 1990, rok po otcově smrti, matka sedmiletou Rendži vzala do východního Tibetu. Podél silnice si tehdy stovky Tibeťanů postavily stany v naději, že pančhenlamovu dceru alespoň na okamžik spatří. „Lidé prý čekali podél silnice až do dálky 80 kilometrů. Tisíce a tisíce lidí - všichni se mě chtěli dotknout.“ Když se Rendži vrátila do Tibetu o deset let později, situace se opakovala.

Z čistě náboženského hlediska k těmto projevům úcty vůči pančhenlamově dceři neexistuje žádný důvod. Tibeťané jí však svou úctu projevují naprosto spontánně. „Co si pamatuju, lidé se o mě vždycky zajímali. Mají mě rádi a chtějí být v mé blízkosti kvůli mému otci. Pořád jim musím říkat, že nejsem a ani nikdy nebudu žádná náboženská osobnost.“

Rendžin otec se narodil roku 1938 a roku 1949, několik měsíců před vyhlášením Čínské lidové republiky, byl oficiálně uznán pančhenlamou. V roce 1952 se usadil v klášteře Tašilhünpo a roku 1959, kdy dalajlama odešel do exilu, stal se v Tibetu nejvýše postaveným náboženským představitelem. Jeho spolupracovníci byli od samého začátku velmi pročínští, avšak pančhenlamova podpora komunistické strany zůstává spornou otázkou.

Pančhenlama po čase pochopil, jak ničivý je pro Tibet čínský styl vlády a na jaře roku 1962 předal stranickým činitelům dlouhou zprávu o důsledcích čínské politiky v Tibetu. Pro Mao Ce-tunga se rázem stal reakcionářským nepřítelem a upadl v nemilost. Roku 1964 byl předhozen davu, aby byl veřejně urážen, a roku 1968 už byl v samovazbě. Když se roku 1977 dostal na svobodu, někdejší Tibet, který znal, byl nenávratně pryč. Pryč byl i jeho starý život, a tak se rozhodl začít život nový a udělal něco, co žádný pančhenlama před ním neudělal. Oženil se.

O tom, jak se seznámil s Li Ťie, existuje několik verzí. Jisté je to, že pocházela z vojenské rodiny a byla vnučkou generála kuomintangské armády, bylo jí devatenáct a studovala na vojenské škole medicínu. Po svatbě žil pančhenlama s Li Ťie v centru Pekingu a postupně byl rehabilitován. Stal se také jedním z několika místopředsedů Všečínského shromáždění lidových zástupců a poměrně významnou politickou postavou. Roku 1983 se narodila Rendži.

V roce 1989 při návštěvě Tibetu pančhenlama prohlásil, že dogmatismus, který v Tibetu o třicet let dříve ničil kláštery a chrámy, zemi ohrožuje nadále. Řekl, že za čínské vlády v Tibetu došlo k vývoji, ale cena, kterou za něj bylo třeba zaplatit, byla neúměrně vysoká. O pět dní později se zhroutil a zemřel ve svém paláci poblíž kláštera Tašilhünpo. Podle oficiální verze byl příčinou smrti infarkt, brzy se však rozšířily zvěsti, že byl otráven.

Postavení Li Ťie a Rendži po pančhenlamově smrti bylo nejasné. Když zemře lama, jeho majetek je podle tradice spravován pro další inkarnaci. Li Ťie, ač nyní buddhistka, však měla na svá práva jiný názor a trvala na řádném zaopatření pro sebe a svou dceru. Spor o pančhenlamův majetek se táhl několik let, nakonec byl ale vyřešen ve prospěch Li Ťie. V roce 1995 pak poslala dceru na studia do Ameriky, aby se naučila anglicky a poznala svět.

Podle amerických učitelů Rendži není příliš horlivou studentkou a připomíná „normální“ západní mladou dívku - má prý ráda pop music, motorky a auta: „Můj táta taky miloval auta. Asi to mám po něm.“, ráda se výrazně obléká a jeden čas chodila s vlasy odbarvenými na blond.

Důležitou roli v jejím životě hraje akční hollywoodská hvězda Steven Seagal, v němž jeden guru školy Ňingmapa - údajně za podezřelých okolností - rozpoznal vtělení významného lamy ze 17. století. Ačkoliv opět existuje několik verzí o tom, jak se v této roli ocitl, je Seagal Rendžiným ochráncem: „Moje matka a Steven Seagal jsou dva nejdůležitější lidé v mém životě.“

O Rendžinu budoucnost se zajímá ledaskdo. Tibetská exilová vláda v ní vidí potenciální můstek mezi tibetským exilem a Čínou, zatímco pro Číňany, kteří ji údajně sledují prostřednictvím washingtonské ambasády, je postavou, která se v Tibetu těší všeobecnému uznání a která by mohla být politicky velmi užitečná. A západní pozorovatelé v ní vidí člověka, který by v tibetské politice mohl sehrát významnou, blíže neurčenou roli.

A jaké má plány samotná Rendži? Podle svých slov chce pomáhat lidem v Tibetu. Chce se stát poslankyní čínského parlamentu jako její otec. „Znamená to mít moc. A když chce člověk něco dokázat, potřebuje mít právě moc.“ Jak říká Cchering Šakja, významný tibetský historik, dalajlama žije mimo Tibet a v zemi není ani nikdo svým postavením odpovídající pančhenlamovi. „Nabízí se tady příležitost a je možné, že Rendži se jí dokáže chopit.“

Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 25 - podzim 2004