Toulky Tibetem

Maniganggo

Prašná silnice se klikatí zelenými rozkvetlými loukami, na horizontu oblé kopce, v dáli přecházející do špičatých zasněžených štítů. Silnice se maličko zhoupne k malé říčce a poté opět vystoupá nahoru k loukám. Objevují se první dřevěné domečky. Na návsi křižovatka, v prachu uprostřed ní leží mohutný pes, kolem klušou čtyři muži na koních, široké klobouky je chrání před prudkým sluníčkem. O zeď malého domečku se opírají další. Letní scéna jako vystřižená z amerického westernu. Poklidné Maniganngo je opravdu takovým tibetským divokým východem. Stačí jen tiše koukat kolem sebe...

Městečko, nebo spíše větší vesnice, rozkládající se kolem silnice, je důležitou křižovatka severního Khamu, kde se setkávají dvě významné silnice. Ze západu přichází severní s'čchuansko-tibetská silnice ze Lhasy, Čhamda a Derge a ze severu pak silnice z amdoského Kjegumda a Seršulu. Na jih pak pokračuje silnice do Kandze, Darcenda a Čheng-tu. Kromě několika autodílen, obchůdků a restaurací motelů (truck-stop) určeným zejména řidičům nákladních aut a cestujícím z autobusů, kteří se zde zastavují na jídlo, nebo když je zastihne noc.

Městečkem projede autobus jen jednou za den, někdy až dva dny. Cestující, kteří na něj čekají, sedí v malých skupinkách u silnice na velkých zavazadlech nebo jen tak na zemi. Starší ženy celý den spřádají ovčí vlnu, kterou pak pečlivě ukládají do pytle u nohou. Malé děti běhají po celé vesnici a muži se staršími kluky hrají kulečník pod nedalekým přístřeškem. U vchodu do malého tmavého a poloprázdného obchůdku je uvázán kůň, u vedlejšího obchůdku je uvázán další. Na pahorku za říčkou je vidět malý klášter Öser, který patří nejstarší buddhistické škole Ňingma. Cesta k němu vede přes malá políčka a zahrádky obklopující přízemní dřevěné domy. Na druhé straně vesnice je za pahorkem schovaný i druhý místní klášter, poměrně rozlehlý a zrekonstruovaný, patřící škole Sakja.

Nespěcháte-li a zůstanete v Maniganggu několik dnů, můžete si udělat výlet k 10 km vzdálenému posvátnému ledovcovému jezeru Jilhün lhaccho a po jeho okolí, zaplněném množstvím kamenů s vytesanými mantrami. Můžete zajet i do jednoho z nejposvátnějších míst Khamu - do 50 km vzdáleného kláštera Dzogčhen. Sídelní klášter stejnojmenné školy pochází se 17 stol. a pochází z něho i u nás dobře známý Namkhai Norbu Rinpočhe. Na jednodenní výlet si také můžete vyjet až do 4916 m vysokého sedla Tho-la, výrazného přírodního předělu na cestě do Derge.

Do Manigangga však raději nejezděte v červenci. V té době sem ještě zasahuje monzun a hodně prší, o čemž jsem se sám na vlastní kůži přesvědčil.

Tento článek je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 24 - léto 2004