Písemnictví

Vyvstání černohlavých človíčků

Mýtus o vzniků Tibeťanů, který z tibetštiny přeložil Daniel Berounský, je prvním unikátním historickým textem, který publikujeme v Tibetských listech. Tak jako mnoho jiných velmi starých textů, i tento mýtus je v některých pasážích méně srozumitelný, zejména když se překladatel snažil zachovat původní vyznění textu.

Na povrchu jezera se vytvořila vrstva a srolovala se do vejce. Z tohoto vejce se objevili dva orlové, jeden černý a druhý bílý. Bílý orel se stal "Světelným povstáváním" (snang ba 'od ldan) a černý orel se stal "Tmou s paprskem" (mun pa zer ldan). Ze spojení dvou orlů vyšla tři vejce: jedno bílé, jedno černé a jedno mnohobarevné. Bílé vejce prasklo. Jeho skořápka se stala bílým kamenem. Jeho blána se stala božstvem Ökji Thide ('od kji khri lde). Bílek vejce se stal bohyní Dzomo Karmo (mdzo mo dkar mo). Z vnitřku vejce (tj. žloutku) se objevila tři božstva: Sidlha Ökar (srid lha 'od dkar), Čangše Migön Karpo (čang šes mi mgon dkar po) a Dunggi Migdän Karpo (dung gi mig ldan dkar po). Prasklo černé vejce. Z něj povstali dva černí lidé Ngammi Nagpo (ngam mi nag po) a Tilnag Pungta (tril nag dpung skra). Prasklo mnohobarevné vejce. Objevila se bytost zvaná Mönlam Lamlumlum (smon lam lam lum lum).

Tahle bytost neměla oči, aby viděla, neměla uši, aby slyšela, neměla nos, aby cítila, neměla jazyk, aby cítila chutě, neměla ruce, aby uchopovala, neměla nohy, aby chodila. Měla jen mysl k myšlení. Poté se objevily oči k vidění, uši k slyšení, nos k cítění, jazyk k chutnání, ruce k uchopování a nohy k chůzi. Pojmenovala se Sipa Sangpo Bumthi (srid pa sangs po 'bum khri). Také je zvána Jemon Gjalpo (je smon rgjal po)...

(Z něj se objeví bytosti druhu čha (phwja) a z nich "černohlaví človíčci". Dále bytosti mu a z nich bön a buddhové. Dá vzejít i bytostem cug (gcug) a z nich se objeví zvířata. V linii bytostí čha je i Jabla Däldug (ja bla bdal drug), ten má 37 potomků s ženami bytostí druhu thug (thugs), sin (srin), ňän (gňan) a mu (dmu). Nejmladším z jeho potomků je Sipa Nethom (srid pa sne phrom) .

Démon zdálky božstvo spatřil a chtěl ho unést. A tak žena vytvořila z kusu látky postavičku opice a božstvo skryla. Démon se jí zeptal: "Kam odešel ten muž, který seděl u stavu?" A ona odvětila: "Neviděla jsem nikoho než tuhle opici." Vzal si opici s sebou, ale jeho vousatý pes nechtěl odejít. Ale žena zatáhla za člunek stavu, udeřila psa do tlamy a zlomila mu zub. Potom zasáhla jeho oči a oslepila ho. Pes kňučel bolestí a utekl dolů. A tehdy se objevil zvyk předkládat opici jako zástupnou oběť za člověka. A žena pronesla k božstvu : "Byla jsem k tobě dobrá. Teď je řada na tobě, abys prokázal laskavost. Musíme dát zrodit našim zázračným projevům."

Z jejich spojení se narodili Thigpo (´thing po), Thingmig (´thing mig) a Thingge (´thing ge). Thingpo zemřel přičiněním vody. Thingmig zemřel přičiněním ohně. Jejich matka , žena čha, zemřela šípem démona düd (bdud). Královský syn světa vznikání Thingge si vzal mnoho žen: ženu čha a spolu počali Tibet, Dzomla Thom (´dzom la phrom). Vzal si i ženu druhu mu a počali spolu syna Čínu, Thila Žä (khri la bžes). Vzal si i ženu rodu "thi" (khri) a počali spolu syna Hor, Thidug (khri brug). Vzal si ženu Ingnama (dbjing sna ma) a zplodili spolu zemi Bo (´bo), Džang (´džang) a Li (li). Vzal si ženu druhu ňän a měli spolu čtyři syny: opici, jezevce, hnědého medvěda [čtvrtý v textu není]. Nejsou lidmi, ale jsou jim podobní.

Jednoho dne byl královský syn Thingge v Makha Žurkji Gongkha a Tibet , Dzomla Thom mu povídá: "Otče, pojď na čaj." Čína Thila Žä a Hor Thidug také pravili: "Otče, pojď na čaj." Otec věděl, že nehledě na to, čí pozvání přijme jako první, stejně se pohádají, a tak pronesl: "Poběhejte, kdo bude nejrychlejší, k tomu půjdu." Dzomla Thom byl nejrychlejší z oněch tří. Vrátil se a řekl otci: "Pojď a dej si čaj." Ale otec se uškrtil šňůrou od bot.

A tak Dzomla Thom pronesl: "Když byl naživu, pečoval jsem o něj. Jeho tělo je tedy moje." Ale další dva bratři také tvrdili, že tělo je jejich. Téměř se rozpoutala bratrská řež. Byl přizván Šenlha 'Okar (gšen lha ´od dkar), božstvo tří tisíců světů, jehož sídlo je nad třemi tisíci světy. I Šenrab Miwo (gšen rab mi bo), vládce tří světů, jehož sídlo je nad třemi světy, byl přizván. Tagla Jaržug (stag la jar bžugs), bönpo božstev byl přivolán ze svého paláce Wälri Zursum (dbal ri zur gsum). Všichni tři pronesli: "Duch vašeho otce musí být rozdělen podle výkladu o původu a tělo musí být také tak rozděleno." Učiníme tak údery "labutích křídel". Horní část s hlavou tvořila jednu část. Střední část, na kterou byly položeny jeho palce, tvořila další část. Spodní část, na kterou bylo položeno jeho srdce, tvořila další část. Tibetu, Dzomla Thom, vládci Pu (spu), byla dána možnost prvního výběru. Pomyslel si: "Nejdůležitější částí těla je hlava." A vybral si horní část. Přizval Šenraba Miwo ke stúpě Svajambhu a spálil svoji v ohni rákosu a bambusu. Svrchu ji polil šťávou z hrušek a hroznů. Na hlavu skvělého koně vložil ptačí brky. Ovce a kůň byli předloženi jako oběť. Tehdy byl zaveden tibetský zvyk spalovat otce a obětovat koně a ovce.

Thidug získal střední část mrtvoly s palci. Pohřbil tělo v písku měsíčního údolí v Data (zla bkra) a ponechal si palce. Tak byla ustanovena tradice národa Hor odhazovat otcovu mrtvolu do jámy a protože si ponechal palce, Hor získali velkou dovednost v lukostřelbě.

Thila Žä získal spodní část a srdce. V Khamu, v Ragja Duso (ra rgja gru so), pohodil tělo do řeky a čínský zvyk pohazovat tělo otce do řeky se ustanovil zde. A tak jsou Číňané naplněni chtivostí a jejich lid se rychle množí.

Během tří generací počet Číňanů rychle narostl, ale počet Tibeťanů zůstal stejný. A tak byli přivoláni tři bönpo, kteří byli už výše zmíněni. Provedli věštbu modrými provazy džuthig z posvátné ovce. Věštba padla na bílý čtverec. Dzomla Thom se zeptal: "Co má stát, aby počet lidí v Tibetu nezůstával stejný?" Tři bönpo odpověděli: "Zdá se, že "duch" tvého otce odešel do Číny. Existuje způsob, jak ho znovu nabýt. To ukončí stagnaci počtu lidí v Tibetu."

Dzomla Thom se podivil: "Když věnuji velké množství bohatství, budu schopný ho získat? Když se ho pokusím ukrást, povede se mi to?" Vydal se na cestu s mnoha drahocennými předměty: zlatou sochou Buddhy, stříbrnou sochou Šenrab Miwa, tyrkysovou sochou božstva Nangwa Ödän (snang ba ´od ldan), rouchem zhotoveným z devíti kůží, náhrdelníkem perel devět loktů dlouhým, oblečením z kůže draka, drápy garudy, bu lud, (?) který může zničit nebe a zemi, spálenou hlavou koně bez jediné praskliny. Říká se, že mezi nimi byly i jiné předměty vysoké ceny, které patřily jeho otci. Vzal je s sebou do Číny.

Ukázal je čínskému "Velmi mocnému" a pronesl: "My tři, Čína, Tibet a Hor, máme stejného otce. Když jsme se dělili o mrtvolu, dostal jsi otcovo srdce. Ukaž mi ho. Jsem skleslý a potřebuji být upokojen. Chci mu předložit očistnou kouřovou oběť. Mám spoustu předmětů, které po sobě otec zanechal a dám ti nějaké z nich. "Velmi mocný" pronesl: "Jsme bratři opuštění naším otcem. Vskutku jsme se podělili o otcovu mrtvolu a také bychom se měli podělit o bohatství, které pro nás zanechal. Ale údolí je rozdělené řekou a má svou slunečnou část a stinnou část. A tak ti neukážu srdce našeho otce."

Dzomla Thom šel tedy k "Méně mocnému" a požádal ho: "Ukaž mi otcovo srdce." "Méně mocný" odpověděl: "Čína, Tibet a Hor mezi sebou rozdělili otcovu mrtvolu. Neukážu ti ji." A tak Dzomla Thom pronesl: "Mám drahocenné předměty, které po sobě zanechal otec, zlatého Buddhu a podobně." "Méně mocný" se zasmál: HE HE. A pronesl: "Srdce našeho otce je navrchu hradu Supí skály, uvnitř střešní zdi, za hedvábnou oponou. Pozdrav ho, třikrát ho obejdi a předlož mu kouřovou očistnou oběť." Dzomla Thom se zaradoval a zasmál se: HE, HE. "Méně mocný" ho přinutil, aby šel nahý, ale Dzomla Thom to předpokládal a dal si do svého levého podpaží staré srdce ovce. Sebral otcovo srdce a vyměnil ho za srdce ovce. Té noci měla žena "Méně mocného" jménem Čongro zlý sen. Zeptala se: "Nenechal jsi odejít otcovo srdce s tvým bratrem?" A tak se její muž šel podívat na srdce. Další noc měla jeho žena ještě horší sen. Zdálo se jí, že se velká hora zřítila, že se velké jezero vysušilo do své hloubky a že se velký strom rozpadl v půli. Řekla svému muži: "Běž za svým bratrem!" A tak se vydal na cestu a dohnal svého bratra na hranici Tibetu a Číny. "Umožnil jsem ti, aby ses upokojil u srdce mého otce, ale zdá se, že jsi ho vzal. Dej ho zpět na své místo ještě předtím, než odejdeš." Dzomla Thom odvětil: "Nejprve nás nech přejít most mezi Tibetem a Čínou a potom si promluvíme." Rychle přešel přes most. Když byl na druhém konci, svrhnul most do řeky a zazpíval:

A tak Thila Žä s nářkem sestoupil. Dzomla Thom vystoupil se smíchem do svého sídla. Pozval tři "zaříkávače božstev" a ti během devíti dnů prováděli "očistný obřad těch vespodu". Během třinácti dnů prováděli očistný obřad "těch nahoře". Třináct pevností bylo obnoveno. Stagnace počtu lidí v Tibetu byla ukončena.

• Karmay, S. G., The Appearance of the Little Black-headed Man. In: Karmay, S. G., The Arrow and the Spindle: Studies in History, Myths, Rituals and Beliefs in Tibet. Mandala Book Point, Kathmandu, str. 245-281 (francouzská verze viz Journal Asiatique, Tome CCLXXIV, 1-2, Paris 1986, 79-138).

• Úplná edice originálního tibetského textu bez překladu je dostupná v: Karmay, S. G., Nagano, Y. , eds. (2002) The Call of the Blue Cuckoo: An Anthology of Nine Bonpo Texts on myths and Rituals. Bon Studies 6, National Museum of Ethnology, Osaka, str. 91-149.

• Starší reference o tomto textu se objevují v: Stein, R. A. (1959) Recherches sur l'épopée tibétaine et le barde au Tibet. Paris: Presses Universitaires de France, a krátká část textu je přeložená i v: Hoffman, H. (1961) The Religions of Tibet. The Macmillan Company, New York, str. 104-5.