Tibinfo - informační systém o Tibetu
Články, dokumenty
   

Články

Kdo je kdo

Gendün Čhöphel (1903? - 1951)

Málokterý tibetský učenec měl tak široký záběr a byl tak kontroverzní jako Gendün Čhöphel - mnich, historik, filozof, překladatel, autor cestopisů, inovátor, básník a erotik. Dnes je považován za prvního moderního tibetského učence a nejvýznamnější postavu tibetského kulturního života 20. století. Svým výstředním chováním a nevybíravou kritikou si popudil i oficiální kruhy, strávil několik let ve vězení a zemřel předčasně v žalostném stavu.

Ačkoliv životopisci se v údajích o narození Gendün Čhöphela liší, narodil se zřejmě v roce 1903 ve vesnici Žopang v okresu Rebkong v Amdu jako Rigdzin Namgjal. Prý byl zázračné dítě a už v útlém věku si napoprvé dokázal zapamatovat dlouhé liturgické texty. Jisté je však to, že jeho otcem byl laický tantrický jogín (ngagpa), který syna naučil číst a psát a zasvětil jej do mnoha ňingmapovských rituálů. Později byl Rigdzin rozpoznán jako převtělení významného lamy a byl přijat do kláštera, kde získal jméno Gendün Čhöphel. V klášterech (mj. v klášteře Labrang Tašikjil) potom proslul jako mistr náboženských disputací a při jedné významné zkoušce šokoval své učitele, když ostře zkritizoval učení Džamjang Žäpy, uznávaného učitele ze 17. a 18. století, jehož spisy na klášterní univerzitě patřily ke stěžejním studijním textům.

V pětadvaceti letech nastoupil do klášterní univerzity Däpung, kde mu byl přidělen uznávaný učitel Geše Šerab, spolupracovník 13. dalajlamy. Protože však učitel i žák byli silné osobnosti, bylo mezi nimi neustále velké napětí. Žák často zpochybňoval tvrzení svého učitele a ten jej označoval za šílence. Se stejným nadšením Gendün Čhöpel intelektuálně provokoval i jiné učence. Když pak měl skládat pokročilou zkoušku, kterou by získal titul geše, prohlásil: "Podstatě Buddhova učení a jeho komentářů rozumím. Když se ale jimi nebudu řídit, jaký má smysl být gešem jen na papíře?" a klášter opustil.

Z Däpungu se vydal s indickým učencem Ráhulem Sámkrtjájanem hledat staré indické rukopisy buddhistických spisů v klášterech středního Tibetu. A pak už následovala cesta po poutních místech v jižním Tibetu, Nepálu a v Indii. V Sikkimu se začal učit anglicky od křesťanské jeptišky a spolu s ní začal spolupracovat s ruským tibetanistou Jurijem Rörichem. Z jejich spolupráce vzešel anglický překlad Modrých análů, významného spisu o historii tibetského buddhismu z 15. století.

V Indii Čhöphel studoval i pálijštinu a sanskrt a z těchto jazyků pořídil řadu překladů, např. Dhammapadu, 12. kapitolu Bhagavadgíty, Kálidásovu Šakuntalu. Při jeho cestách po Indii a Srí Lance vznikl i cestopis a průvodce po indických posvátných místech, který je dodnes oblíbenou příručkou. Jeho rozsáhlá bibliografie však obsahuje i díla o lingvistice a poetice, buddhistické filozofii a doktríně, historická díla, básně a dopisy. Velmi kontroverzní je jeho spis Nágárdžunův záměr, ve kterém podrobil kritice učení Congkhapy, zakladatele školy Gelug. Největší věhlas za hranicemi si však získalo jeho Pojednání o vášni, které je jakousi tibetskou Kámasútrou. Z Kámasútry také toto dílo čerpá, je však přístupnější a evokativnější.

Gendün Čhöphel v Indii a na Srí Lance strávil nejméně 11 let. Jak prozrazuje jeho bibliografie, byl v tomto období velmi aktivní. Sám prý říkal: "Ani jeden den jsem si neodpočinul. Nesl jsem velkou tíhu zodpovědnosti, skoro větší než hora, a velmi jsem doufal, že budu pro Tibet alespoň trochu užitečný." Žil velmi skromně: když se vracel do Tibetu, měl jen přikrývku, kamínka, malý hliníkový hrnec a velkou kovovou schránku plnou spisů a překladů (sám si říkal "žebrák z Amda"). Ta se bohužel později beze stop ztratila, a tak jeho dílo mohlo být ještě rozsáhlejší.

Po návratu do Tibetu byl zatčen - údajně pro penězokazectví, ale skutečným důvodem byla zřejmě jeho účast na přípravě ústavy, která požadovala zavedení demokratických institucí, a jeho útoky na náboženské instituce. Měl blízko k progresivnímu "Sdružení pro pozvednutí západního Tibetu", které bylo zastáncem reformy tibetského politického a sociálního systému. Podle Čhöphela samotného měla v jeho zatčení prsty britská vláda. I přes nedostatek důkazů byl uvězněn a ve vězení strávil dva roky a čtyři měsíce. Z Čhöphela, který se už dříve nijak nevyhýbal alkoholu, se mezitím stal alkoholik a narkoman závislý na opiu. Jeho zdravotní stav se rychle začal zhoršovat a dva roky po propuštění z vězení svému příteli a životopisci Šerab Gjamcchovi řekl: "Slyšel jsem, že tam dole je slavná země. Co kdybych se tam šel podívat?" Zemřel 15. srpna 1951.



[  12.02.2006    zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz)   autor: Miroslav Pošta  ]