|
V nedávné době se na téma cenzury internetu objevilo několik zpráv týkajících se především známých amerických společností vstupujících na čínský trh. Jaké jsou v Číně podmínky? Existuje tam opravdu cenzura? Které stránky si v Číně neprohlédnete? Pojďme se společně vydat za Velkou čínskou internetovou zeď.
Z pohledu cestovatele je v každém čínském městečku, které má alespoň dvě hlavní ulice a kulaté náměstí, internetová kavárna s klidnou potemnělou atmosférou. V kontrastu k nim jsou města s velkými halami plnými počítačů, kam mladí chodí trávit víkendy hraním her. Internet je v Číně rozšířen a ve srovnání s jinými státy Čína nezaostává. Když pomineme odlehlé a zemědělské oblasti, pro místní obyvatele i pro turisty není přístup k internetu žádný problém.
Ceny za připojení jsou v Číně přijatelné. V zapadlejší kavárně se cena může pohybovat od 3 jüanů za hodinu, což v přepočtu odpovídá 10 Kč pro našince či ceně odpolední svačinky pro místní. V turisticky exponovaných lokalitách ceny za připojení rostou, stejně jako ceny jiných služeb. Možnosti, na které můžete narazit, jsou samozřejmě jiné ve velkoměstech než ve zbytku země.
Hotely ve městech mívají místnost určenou pouze pro internetové surfaře. Cena tu bývá vyšší než v kavárně na ulici, ale pro cizince je to nejrychlejší cesta ke komunikaci. Co všechno vám mohou nabídnout? Kromě klasického prohlížení webových stránek a přístupu k e-mailu mají uživatelé k dispozici Instant Messaging nebo telefonování přes internet (Skype). Doplňkové služby jako nahrání hudby do vašeho MP3 přehrávače, bezdrátová síť pro deset notebooků či promítání filmů stáhnutých z internetu přes projektor na plátno, už jen dokreslují současné tendence.
Naproti tomu v Tibetu místní lidé potřebují registrační karty vydané Kanceláří veřejných informací, spadající pod Úřad veřejné bezpečnosti. Stejný úřad uděluje licenci internetovým kavárnám. (viz Tibetské listy č.24)
Řečí čísel představuje Čína velmi lákavý trh. Podle poslední zprávy China Internet Network Information Center z ledna 2006 činí počet uživatelů internetu - osob, které se připojí alespoň na hodinu týdně - 111 milionů. Tabulku provincií a měst vedou Peking a Šanghaj s 28,7 % resp. 26,6 % pokrytí populace. Na předposledním místě v tabulce se umístil Tibet s 3,3 % místní populace připojené k internetu. Čína jako celek má přibližně 8,5 %. Pro srovnání, Česká republika měla v roce 2000 celkem 6% uživatelů internetu, v roce 2005 se toto číslo pohybovalo kolem 25 % populace starší 15ti let.
Čína vyvinula velmi důmyslnou technologii pro filtrování obsahu. Vláda blokuje mnoho citlivých témat, svobodou Tibetu počínaje, přes Tchien-an-men, Tchaj-wan, až po lidská práva, pornografii a technicky zaměřené stránky. Ti, kteří se pokouší obejít restrikce, jsou stíháni. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) nazývá Čínu největším vězením internetových disidentů na světě. V současné době RSF eviduje nejméně 81 osob zatčených v Číně kvůli kritickým článkům na internetu.
Technicky funguje cenzura na několika úrovních. Blokování stránek, blokování klíčových slov, filtrování nalezených výsledků ve vyhledávačích, filtrování e-mailů, diskusních fór, blogů a podobně. Tento složitý systém zaměstnává mnoho úřadů i jednotlivců. K dispozici je několik velmi podrobných analýz, například z Harvard Law School nebo OpenInitiative, které uvádějí 18 tisíc testovaných stránek, které byly blokovány, nebo slova, která čínský filtr považuje za citlivá. Díky složitosti problematiky není možné poskytnout veškeré zajímavé informace v jednom článku, zájemci však v závěru článku najdou několik užitečných odkazů.
Samozřejmě, že mě zajímalo, jak se internet v Číně chová, a tak jsem poprosil kamaráda, který je v současné době pracovně v Pekingu, aby mi vyzkoušel namátkou deset adres, jak se k nim filtr zachová. Žádnou z nich nebylo možné zobrazit: Tibet.com, Dalailama.com, TibInfo.cz, Amnesty.org, Anonymizer.com, WhatIsMyIP.com, odkaz na Wikipedii (viz zdroje). Tři srovnávací dotazy na Google.COM prošly - vyhledávač přístupný byl a na položené dotazy vracel relevantní výsledky. Při vyhledání obrázků "Tian-an-men" vrátil Google.COM stránku s obrázky tanků stejnou, jako můžeme vidět i my. V případě Tibetu vracel relevantní výsledky, leč nalezené stránky se v prohlížeči stejně nezobrazily - opět zafungoval čínský filtr.
Patrně nejpřetřásanější aférou poslední doby bylo spuštění Google ve verzi pro Čínu. V současné době mají všichni uživatelé internetu k dispozici server Google.COM, který nabízí necenzurovaný obsah. I když ne tak úplně. Tento nejpopulárnější vyhledávač stránek, obrázků a jiného obsahu internetu už s cenzurou má jisté zkušenosti z jiných zemí. Například v Německu a Francii byl donucen cenzurovat některé nacistické stránky.
Vášnivé debaty týkající se cenzury Google.CN chtěl Google uvést na pravou míru a v jednom z prohlášení objasňuje firemní postoj k celé věci. Od roku 2002 byl server Google.COM sporadicky nedostupný čínským uživatelům a na podzim toho roku měl být nedostupný úplně. Přestože Google neprováděl žádnou samocenzuru, výsledky byly stejně filtrovány a mnoho dotazů, týkajících se především politických témat, se k serverům Google vůbec nedostalo. Google uvádí, že se přibližně před rokem firma rozhodla přehodnotit svůj pohled na Čínu, zda přístup k ní je ta nejlepší strategie. Z následných jednání vyplynulo, že firma možná kráčí špatnou cestou. Výsledky jsou filtrovány a uživatelé internetu mají menší přístup k informacím, než by měli mít.
Google stál na rozcestí: držet se závazku svobodného projevu a riskovat dlouhodobé odříznutí od čínských uživatelů nebo slevit z vlastních principů a vstoupit na čínský trh přímo, podřídit se čínským zákonům a regulím. K podnikání v Číně patří autocenzura, a navzdory tomu se Google rozhodl spustit Google.CN, který respektuje omezování obsahu nařízené čínským právem. Google vybral šalamounsky obě cesty, což se ukázalo jako dobrá volba - přístup ke Google.COM byl v Číně obnoven za dva týdny.
Nyní jsou v Číně přístupné dvě verze Google. Původní Google.COM zůstává otevřený a nefiltrovaný ze strany Google, na který nemá čínská vláda přímý vliv a snaží se ho alespoň blokovat, případně filtrovat.
Naproti tomu Google.CN je doplňkem, službou cenzurovanou samotnou firmou Google jako odezva na čínské zákony. Pokud jsou odkazy z nalezených výsledků odstraněny, prezentuje se uživatelům jasné oznámení. Google to dle svých slov vnímá jako krok směrem k větší transparentnosti, kterou žádná jiná firma předtím neudělala.
Zároveň ale Google v Číně neposkytuje veškeré služby jako jinde po světě. K dispozici jsou pouze základní vyhledávací služby spolu s místními obchodními informacemi a služby map. Další produkty a služby jako Gmail (pošta), Blogger (deníčky), které zahrnují osobní a důvěrné informace, by měly být představeny, jen pokud bude Google přesvědčen, že je může poskytnout v takové formě, aby bylo ochráněno soukromí a bezpečnost uživatelů.
Yahoo je přímým konkurentem společnosti Google a v Číně nabízí kromě vyhledávání i možnost e-mailové schránky. Tuto firmu možná čeká žaloba kvůli poskytnutí osobních údajů, které vedly k zatčení novináře Š' Tchaa. Ten byl zatčen vloni v dubnu poté, co odeslal kopii vládního nařízení novinářům nepřipomínat patnácté výročí brutálního zásahu vládních ozbrojených sil proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men. Právě informace od Yahoo, IP adresa, telefon a adresa, vedly k jeho zatčení a posloužily jako důkaz k odsouzení na 10 let za vyzrazení státního tajemství. Š' Tchao se brání tím, že vládní nařízení státním tajemstvím nebylo.
I v případě Skype svoboda internetu ustupuje penězům. Nejpopulárnější program pro telefonování přes internet nabízí i jednoduchou textovou komunikaci. Šéf této firmy, Niklas Zennström, v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že cenzuruje textové zprávy uživatelů. Motiv je stejný jako u ostatních firem. Aby mohla firma v Číně vůbec podnikat a vstoupit tím na rostoucí trh stovek miliónů uživatelů, musí se podvolit čínským zákonům a regulační politice. Pravidla jsou v tomto ohledu jasná. Niklas Zennström přiznal, že cenzurování některých slov bylo podmínkou vstupu na čínský trh a jeho firma na to přistoupila. Cenzuru pro Skype technicky zajišťuje čínský partner Tom Online. Filtr zachytává výrazy obsahující slova jako "Dalai Lama", "Tibet", "Falun Gong" či "Taiwan".
Čína je nastupující velmocí a těžko odhadnout budoucí scénář. Je současná cenzura jen obtížně udržitelným mezikrokem na cestě ke svobodnému přístupu k informacím? Tento stav nemůže trvat navždy a informací chtiví lidé si způsob najdou. Stejně jako Češi, i Číňané mají zlaté ručičky a každý systém se dá obejít. Každé "špatné" slovo se dá vyjádřit jinak. V každém případě bude rozhodně zajímavé i nadále sledovat postoje čínské vlády a amerických firem.
Více informací na adresách:
http://en.wikipedia.org/wiki/Internet_censorship_in_China
http://cyber.law.harvard.edu/filtering/china/
http://www.opennetinitiative.net/studies/china/
[
19.01.2007
autor: Martin Fejk< ]
|
