|
Bezprostředně po oznámení rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o udělení pořadatelství Olympijských her 2008 Pekingu začalo být aktivistům zabývajícím se otázkou lidských práv jasné, že totalitní země a olympijský duch spolu nemají příliš mnoho společného. Represe, ostrá internetová a mediální cenzura, "nepohodlní" lidé (političtí vězni a aktivisté) "odklizeni" na "bezpečná místa". Zákaz pohybu pro mnohé Číňany. A Tibet? - uzavřená zóna. Čínská lidová armáda na každém kroku, mnoho nevinných lidí bude trpět... a to všechno tiše a nenápadně, aby zbytek světa pokud možno nic nepoznal. To jsou základní obavy ochránců lidských práv.
Ticho před bouří
K minutě ticha při slavnostním zakončení olympijských her v Aténách 29. srpna 2004 vyzvali čínští disidenti žijící v exilu, organizace Olympic Watch (výbor pro olympijské hry 2008 ve svobodné a demokratické zemi), International Tibet Support Network a Laogai Research Foundation přítomné sportovce a diváky s prosbou, aby zůstali v tichosti během závěrečného ceremoniálu předání olympijské vlajky příští hostitelské zemi - Číně. "Pekingská vláda musí dát všem obyčejným Číňanům, Tibeťanům a Ujgurům lidskou důstojnost, která jim patří a kterou požadují," zdůvodnil požadavek Jan Ruml, předseda Olympic Watch. "Zatím ovšem pekingský režim patří mezi největší porušovatele lidských práv na světě. Demokratickému Tchaj-wanu vyhrožuje invazí. Za takové situace by konání olympijských her v Pekingu výrazně zkompromitovalo olympijské ideály "lidské důstojnosti" a "míru". Vyzýváme všechny dobré olympioniky, aby si připomněli oběti represí chvílí ticha, až bude Peking přebírat olympijskou vlajku," dodal Jan Ruml.
Olympiádu v Číně aktivisté neodmítají, ale nechtějí, aby se odehrávala v zemi, kde se lidská práva tak hrubě porušují
"Lidé v Číně si rozhodně olympiádu zaslouží. Čínská vláda bohužel ne," říká Harry Wu, ředitel Laogai Research Foundation. "Je velmi důležité, aby svět věděl o rozrůstající se koalici prozíravých Číňanů a Tibeťanů, kteří chtějí společně pracovat na mírové budoucnosti. Důležitější než výstavba efektních stadionů je budování svobodné společnosti a konec represe." O stadionech ví Harry Wu své. Roku 1998 v Číně tento disident a bývalý politický vězeň (ve vězeních a pracovních táborech v Číně a Tibetu strávil celkem 19 let) tajně natočil dokumentární film Komunistická charita (dokument byl uveden na šestém ročníku mezinárodní přehlídky filmů o lidských právech Jeden svět, který každoročně pořádá nadace Člověk v tísni), v němž mimo jiné poukázal na vysoké množství poprav odsouzených na veřejných sportovních stadionech. Diváci, povinně přihlížející na tribunách, si jistě včas stačí uvědomit, že politická síla Komunistické strany Číny je dosud nepřemožitelná. I zastrašování bezesporu patří mezi silné zbraně totalitních zemí.
Organizace na podporu lidských práv zatím Pekingu říkají jasné "ne"
Olympic Watch, Reportéři bez hranic (RSF), Mezinárodní společnost pro lidská práva (ISHR/IGFM) a Solidarité Chine uvádějí ve společném prohlášení "Mezinárodní koalice organizací za lidská práva", že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) selhal při obraně olympijských ideálů, a vyzývá k akci národní olympijské výbory, sportovce a sponzory. S odkazem na pokračující porušování lidských práv a politicko-propagandistické zneužití her čínskou autoritářskou vládou z prohlášení vyplývá, že naprostý a veřejně deklarovaný bojkot pekingských Olympijských her je tou poslední, i když zásadní možnou formou protestu. Organizace dále například uvažují o mírových protestech v Pekingu v průběhu OH, začlenění čínských, tibetských a ujgurských exulantů do sportovních týmů a delegací a také o návštěvách politických vězňů v čínských vězeních.
Prohlášení předcházel otevřený dopis, který koalice v únoru 2006 zaslala předsedovi Mezinárodního olympijského výboru Jacquesu Roggesovi a v němž předsedu výboru žádá, aby se před OH 2008 "zaměřil na pokračující porušování lidských práv" v Číně, protože "hrozí, že navždy poškodí olympijské ideály". Organizace upozorňují, že MOV by měl "znovu uvážit, zda pořádat olympjské hry 2008 v Pekingu".
Vystěhujeme vás z domů, vykácíme deštný prales a postavíme olympijskou vesničku
Olympijské hry, to je v první řadě prestižní záležitost každé pořadatelské země, a čínská vláda rozhodně nechce zůstat pozadu, občas ale na úkor těch, kteří ani nemají možnost se přirozeně bránit - samotných čínských obyvatel. Ti jsou kvůli blížící se výstavbě stadionů a olympijské vesnice pro sportovce a pořadatele bez nároku na kompenzaci vystěhováváni ze svých domovů, a pokud přece jen protestují, jsou nespravedlivě trestáni. Čínské děti jsou ve státních tréninkových sportovních táborech zneužívány pro účely všudypřítomné politické propagandy. Ekologické aktivisty nejspíš ani trochu nepotěší plánovaná investice jedné miliardy amerických dolarů na výstavbu dřevozpracující továrny a nákup dřeva z deštných pralesů v Indonésii.
"Považujeme za neslýchané, že Čína chce budovat vlastní olympijská zařízení z tropického dřeva, které pochází z deštných pralesů. Důležité oblasti největších zbytků deštných pralesů v Asii by tak byly zničeny kvůli podlahám v olympijských budovách," řekl Chalid Muhammad, ředitel WALHI/Friends of the Earth Indonesia. "Je povinností Mezinárodního olympijského výboru, aby co nejdříve tyto plány zastavil. Zničení posledních zbytků přirozených deštných pralesů není příliš v souladu s olympijským duchem," dodal. "Budování olympijských sportovních zařízení z tropického dřeva, které pochází z původních pralesů, by bylo zjevně porušením olympijské charty. MOV musí reagovat co nejdříve, jinak tak dává v sázku svoji důvěryhodnost a pověst. "První kapitola olympijské charty obsahuje jasný závazek týkající se zodpovědného přístupu k životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji: "Úkolem MOV je, aby co nejvíce podporoval zodpovědný přístup k otázkám životního prostředí, propagoval trvale udržitelný rozvoj ve sportu a vyžadoval, aby se olympijské hry konaly v souladu s tímto závazkem."
Olympijská charta
V Olympijské chartě je dále přímo uvedeno: "Jakákoli forma diskriminace vůči zemi nebo osobě z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení, pohlaví či z jiného důvodu je neslučitelná s příslušností k olympijskému hnutí." Je možné, že si Mezinárodní olympijský výbor při výběru pořadatelské země pro letní olympijské hry v roce 2008 neuvědomil, že čínská politická diktatura je ve všech bodech v přímém rozporu se základními principy olympismu a v první řadě s lidskými právy samotnými? V chartě je rovněž uvedeno: "Provozování sportu je lidským právem". Dal tedy Olympijský výbor svým rozhodnutím o udělení pořadatelství OH Pekingu veřejnosti jasně najevo, že je sport důležitější než právo na svobodné vyjádření názoru, právo na příslušnost k náboženství, zemi, národu, kultuře, jazyku atd.? Povýšil sportovní událost nad lidská práva každého jednotlivce, jasně a srozumitelně definovaná v Chartě lidských práv? Přehlédne kvůli sportovnímu klání nespravedlivost, zastrašování, věznění, mučení, diskriminaci apod.? Pokud ano, pak na olympijských stadionech v Pekingu v létě 2008 zemře olympijský duch.
[
23.01.2008
autor: Marcela Procházková ]
|
