|
Oficiální čínsko-tibetská horolezecká asociace se sídlem ve Lhase uvedla, že počet zahraničních horolezeckých expedic na Mount Everest (8848 m) bude na jaře příštího roku omezen kvůli přípravám a nácviku přenosu olympijské pochodně z Pekingu na nejvyšší horu světa. Důvodů se nabízí hned několik: první pokusy o přesun ohně v tak řídkém vzduchu nemusí být úspěšné; horolezci by navíc mohli být svědky případných protestů proti konání Olympijských her v Číně v létě 2008; nebo by se mohli stát svědky incidentu podobnému tomu, který se odehrál jen necelých dvacet kilometrů od místa, které pravděpodobně (a hned několikrát) pokoří olympijský oheň.
30. září 2006 v dopoledních hodinách zahájila čínská pohraniční vojenská hlídka palbu na přibližně osmdesát tibetských uprchlíků, kteří se přechodem přes ledovcové hraniční sedlo Nangpa-la (5716 m) pokusili překročit čínsko-nepálskou hranici. Bezprostředně při útoku zemřela na střelnou ránu do zad sedmnáctiletá tibetská mniška Kalzang Namccho pocházející z okresu Nagčhu v Tibetské autonomní oblasti (TAO).
Vlastně se vůbec nic nestalo
V oficiálním prohlášení k incidentu na hranicích čínská vláda výslovně uvedla, že se ve zmíněný den pohraničníci pouze pokoušeli slovně přesvědčit skupinu tibetských utečenců k návratu do svých "čínských" domovů. To však Tibeťané údajně odmítli a na vojáky zaútočili. Ti tak byli donuceni bránit se proti napadení.
V čínském deníku People's Daily 13. října 2006 sice vláda poprvé v souvislosti s incidentem na ledovci u Nangpa-la oficiálně připustila smrt jedné osoby, jako důvod ovšem uvedla přirozenou smrt v důsledku vysokohorské nemoci. Stejnou zprávu o den dříve zveřejnila i tisková agentura Sin-chua. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí ČLR Liou Ťien-čchao dokonce popřel, že by se podobný incident na čínsko-nepálské hranici vůbec odehrál.
Svědectví "ze Západu"
Naneštěstí pro Čínu a naštěstí pro světovou veřejnost se celý incident nejenže odehrál v těsné blízkosti předsunutého tábora skupiny zahraničních horolezců, jeden z nich, rumunský horolezec Sergiu Matei, ale navíc celou událost zaznamenal na kameru.
Videozáznam a následná svědectví horolezců bez nejmenších pochybností vyvrací tvrzení čínské vlády, že příslušníci lidové armády stříleli pouze v sebeobraně. Na záznamu je totiž zřetelně vidět, že Tibeťané stojí zády k vojákům, nejsou ozbrojení a nekladou žádný odpor.
Steve Lawes, britský policista a jeden z horolezců řekl: "Viděl jsem skupinu 20 až 30 lidí jít pěšky v řadě jeden za druhým směrem k Nangpa-la, pak někteří z nás uslyšely dva výstřely. Mohly to být varovné výstřely. Skupina uprchlíků se snažila dostat co nejrychleji na druhou stranu ledovce. Následovaly další výstřely. My jsme byli přibližně 400 metrů od místa střelby a teď už rozhodně nešlo o varovné výstřely. Vojáci si přiložili pušky k ramenům a cíleně pálili směrem ke skupině. Jedna osoba spadla, pokusila se vstát a zase upadla. Vojáci, kteří mezitím obsadili tábor, nám zabavili dalekohled a pozorovali s ním mrtvé tělo."
Několik horolezců potvrdilo, že po incidentu převzala kontrolu nad horolezeckým táborem lidová armáda. Americký horolezec, který si přál zůstat v anonymitě kvůli častým návštěvám Číny, řekl: "Vojáci byli velmi mladí, nepříliš zkušení, některým nejspíš ještě nebylo ani dvacet let." Většina horolezců se od vojáků snažila úplně distancovat a atmosféra v horolezecké základně byla velmi napjatá.
Nebezpečná cesta do exilu
Skupina se při zahájení střelby rozdělila na dvě části. Podle tibetských exilových zdrojů se nejméně 41 mladým Tibeťanům podařilo uprchnout do Káthmándú a všichni zranění nebo postřelení uprchlíci byli ošetřeni v místní nemocnici. Čínští vojáci však zadrželi nejméně 37 osob, z nichž naprostou většinu tvořily děti a velmi mladí lidé. Zadržení byli naloženi do aut a odvezeni zpět do pohraničních měst na čínském území. Další osud zatčených uprchlíků zatím není znám.
Nangpa-la je sedlo běžně užívané jako úniková cesta uprchlíků nejdříve do Nepálu a odtamtud do indického exilu. Přechod přes hranice ale není nebezpečný jen z čínské strany. Posledních několik let je běžně ostřelován i nepálskými vojáky. Rizikovost přechodu přes hranice narostla zejména v posledních dvou letech, a to zejména kvůli zvýšení čínského vlivu na nepálskou vládu. V roce 2005 tak například z nařízení nepálské vlády musela být uzavřena Tibetská kancelář pro uprchlíky se sídlem v Káthmándú. Uprchlíkům je kvůli politické situaci těchto dvou zemí odpíráno právo na ochranu nebo jim hrozí zvýšené riziko nucené repatriace a následně obava z perzekuce.
Přibližně 2000 - 3000 Tibeťanů ročně uprchne nebezpečnou cestou vedoucí skrz Himálaje přes Nepál do Indie, hledat tu útočiště před neustávajícími represemi v Tibetu. Prostě se aspoň chvíli cítit svobodně nebo se ocitnout v blízkosti dalajlamy. Děti sem rodiče posílají zejména proto, aby mohly studovat v tibetských exilových školách. Mnoho mnichů a mnišek do exilu odchází za náboženských vzděláním, které je v klášterech v Tibetu omezováno a soustavně kontrolováno. Jačí karavany nebo tibetští uprchlíci putující pěšky přes horské ledovce a průsmyky jsou tu proto často viděni horolezci, kteří se v předsunutých táborech připravují na výstup do hor. Poprvé v historii byl ale tibetský uprchlík zastřelen před takovým množstvím svědků ze "Západu" a čínská vláda podobný incident před zahraničními pozorovateli jistě nebude chtít zopakovat. V září vrcholí horolezecká sezóna a výstup na okolní hory v té době absolvuje několik stovek horolezců. Incidentu tak přihlíželo nejméně 40 lidí, kromě zahraničních horolezců také místní šerpové. Většina horolezců ale byla ochotna poskytnout informace a výpovědi, až když se v bezpečí dopravili z čínského území do Nepálu. Horolezci totiž před začátkem střelby dali hladovým a vyčerpaným Tibeťanům, kteří se zastavili přímo v táboře, najíst a napít a v průběhu incidentu dokonce pomohli Tibeťanovi, jenž se před vojáky ukryl v záchodovém stanu v horolezeckém táboře. Sergiu Matei řekl: "Byl vyděšený a celý se třásl, nemohl jsem v tu chvíli přemýšlet co říct, tak jsem se ho zeptal, jestli by chtěl vidět dalajlamu, a když uslyšel mou otázku, neřekl nic, jen pokýval hlavou a sepjal ruce dlaněmi k sobě. Později jsme ho ukryli v jídelním stanu na několik dalších hodin, a když se situace dostatečně uklidnila, vzali jsme ho s sebou přes sedlo Nangpa-la až k nepálské hranici.
Reakce na incident
Dalajlamův zvláštní vyslanec ve Washingtonu Lodi Gjari se v USA setkal s Paulou Dobrianskou, náměstkyní ministra zahraničí pro demokracii a globální záležitosti a zároveň zvláštní koordinátorkou pro Tibet, a osobně ji o incidentu informoval. Po tiskové konferenci doručil americký velvyslanec v Pekingu diplomatickou demarši čínským úřadům.
U příležitosti posledního jednání v rámci evropsko-čínského dialogu, které proběhlo v Pekingu 19. října 2006, vydala Evropská unie prohlášení, kterým vyvrátila tvrzení Číny, že vojáci na tibetské uprchlíky stříleli v sebeobraně, a naléhala na čínskou vládu, aby zahájila důkladné vyšetřování celého incidentu a požádala o ujištění, že uvěznění uprchlíci budou ošetřeni a dále s nimi bude zacházeno v souladu s mezinárodními standardy.
Podle diplomatických zdrojů znepokojení nad situací na čínské hranici vyjádřily také Norsko a Dánsko. OSN celou záležitost přezkoumává ve spolupráci s kanceláří Vysokého komisaře pro lidská práva v Káthmándú. Problémem se v národních parlamentech zabývaly například Nizozemsko, Kanada a Německo. Vyšetření incidentu po Číně požaduje i americká organizace Human Rights Watch.
[
18.01.2007
autor: Marcela Procházková ]
|
