|
Andrea Cerqueirová
Akce na podporu Tibetu nejsou proti čínským krokem, jedná se o krok na podporu spravedlnosti a svobody. O to žádáme výhradně nenásilnou cestou. Chceme najít řešení, přijatelné pro Číňany, Číňanky, Tibeťany i Tibeťanky. Dalajláma od roku 2002 proto uskutečnil pět kol vyjednávání s čínskou stranou. Přes srdečnou atmosféru, která při nich panovala, však doposud nedošlo k zásadnímu posunu, naopak je zesilována represe. V rámci dnešní konference, uspořádané Skupinou přátel Tibetu na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, to řekl vyslanec dalajlámy Kelsang Gyaltsen.
Následně vyslanec dalajlámy poděkoval všem českým politikům a političkám, jež toto snažení podporují. Dodal, že podpora ze zahraničí je pro Tibeťany a Tibeťanky velmi důležitá, protože jedině tak si čínská strana uvědomí, že jejich lidská práva nemůže porušovat. V České republice se každoročně na Den Tibetu (10. března) či den předtím vyvěšují tibetské vlajky nad radnicemi mnohých měst a obcí. Letos jich tak učinilo 318. A poprvé se také připojili/y jeden člen a jedna členka vlády – ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) a ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ). Ministerstvo zahraničí ČR zmínilo, že podporuje obnovení dialogu mezi dalajlámou a čínskou stranou. Na půdě Poslanecké sněmovny byla navíc nedávno poprvé ustavena Skupina přátel Tibetu, která je otevřena všem poslankyním, poslancům, senátorkám i senátorům. Takové skupiny existují v parlamentech mnoha zemí světa – ve většině států EU, v Evropském parlamentu či například v Kanadě, USA nebo Indii. Iniciátorkou české skupiny byla šéfka poslaneckého klubu SZ Kateřina Jacques, která se stala její předsedkyní. Ve vedení třináctičlenné skupiny jsou dále místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová (ODS), František Bublan (ČSSD) a Marek Benda (ODS). Podobná skupina možná vznikne i na půdě Senátu – její založení by mohli iniciovat kupříkladu senátoři Jaromír Štětina (bezpartijní za SZ) nebo Petr Pithart (KDU-ČSL), kteří se dnes sešli s vyslancem dalajlámy. Českou skupinu přijel podpořit také člen takové skupiny při Evropském parlamentu – europoslanec za německé Zelené Milan Horáček.
Jedinou parlamentní stranou, která účast ve skupině odmítla a neoficiálně vyslovila nesouhlas s jejím vznikem, je KSČM – podle názoru této strany podobné iniciativy přispívají k pokusům narušit územní svrchovanost Číny, podle některých komunistů a komunistek dokonce zasahují do jejích výsostně vnitřních záležitostí. Vyslanec dalajlámy ale dnes podotkl, že územní svrchovanost Číny chce tibetský lid zachovat. „Jde nám především o právo na lidská práva, užívání vlastního jazyka na úřadech a výrazné posílení vlastní autonomie,“ řekl. Poslanec Benda dodal, že by se mělo jednat o skutečnou autonomii kulturní, národní a politickou. Co se týče poukazu na vnitřní záležitosti, zastánci a zastánkyně tibetské autonomie se shodují na tom, že lidská práva jsou nedělitelná na celém světě, a když jsou někde porušována, nelze se tvářit, že nás se to netýká. Poslankyně Talmanová dodala, že je ostudou, že na rozdíl od samospráv svůj postoj až do letošního roku nevyjádřili/y také zástupci a zástupkyně parlamentu. „Ode dneška je tomu jinak, za což jsem ráda. Děkuji paní poslankyni Jacques, že se odhodlala tuto iniciativu založit. Pevně věřím, že dnešní akcí naše činnosti nekončí. Že budeme pokračovat třeba v práci na humanitárních akcích, které se v Tibetu obtížně prosazují,“ zdůraznila Talmanová. Poslanec Bublan doplnil, že ustavení skupiny je také signálem do celého světa, že v Česku nevládne lhostejnost k situaci za jeho hranicemi.
Předsedkyně skupiny, poslankyně Jacques, uvedla hlavní cíle iniciativy: „Vedle posílení autonomie tibetského obyvatelstva, omezení násilné sinizace Tibetu a ničení tibetského kulturního a náboženského dědictví je to například zvýšení pozornosti naší parlamentní diplomacie vůči lidským právům Tibeťanů a Tibeťanek, zvýšení zájmu o dodržování těchto práv, zdůrazňování hodnoty tibetské kultury či upozorňování na nepřátelskou politiku ČLR vůči zachování této kultury a jejímu dalšímu rozvoji.“ Jacques v této souvislosti upozornila na to, že zákonodárným orgánem Tibetské autonomní oblasti (rozkládá se jen asi na polovině historického území Tibetu) je Tibetský lidový kongres. „O jeho nízkých pravomocích svědčí i to, že za více než 40 let své existence přijal jen 150 zákonů a nařízení,“ dodala. S tím, že v Tibetu, stejně jako v celé ČLR, platí vedoucí úloha tamní komunistické strany a skutečným vládcem Tibetu je Číňan (tajemník Tibetského autonomního regionálního výboru KS Číny), nikoli Tibeťan. Jacques dodala, že důležitým posláním skupiny je také navázání kontaktů s exilovým parlamentem – Shromážděním poslanců tibetského lidu, které zatím není mezinárodně uznáno. „Jedná se o volený exilový parlament ustavený hned po okupaci Tibetu v roce 1960. Má 46 členů volených převážně exulanty na pět let. Tři členové jsou jmenováni přímo dalajlámou. Shromáždění se schází dvakrát ročně. I s ním by bylo vhodné navázat spolupráci,“ přiblížila předsedkyně skupiny.
Na zítřek připadá 48. výročí povstání Tibeťanů a Tibeťanek proti čínské okupaci Tibetu. Čína tehdy povstání potlačila a výsledkem bylo 87 000 mrtvých Tibeťanů a Tibeťanek. Zformovalo se mimo jiné Sdružení tibetských žen na protest proti okupaci. Dalajláma odešel do Indie a do exilu ho následovalo 80 000 Tibeťanů a Tibeťanek. Protest k výročí okupace se, jako každoročně, uskuteční také v Praze. Organizuje ho Amnesty International a konat se bude zítra od 18 hodin před čínskou ambasádou. Filip Karel z pořádající organizace hovořil o současné situaci v Číně. „Hrubým a zásadním způsobem jsou tam porušována lidská práva. Na denním pořádku je například trest smrti. Podle neoficiálních údajů byl jenom loni vykonán ve 3000 případech, podle našich šetření byl ale celkový počet až 10 000 – čínské úřady přesná čísla neposkytují. Tento nejvyšší trest může být v Číně udělen asi za 60 nebo 70 trestných činů, včetně nenásilných. Amnesty International naléhá na Čínu, aby trest smrti úplně zrušila,“ řekl Karel. Dalším závažným problémem Číny jsou podle jeho slov zásahy proti médiím či jiné hrubé útoky na lidská práva. „To vyvolává pochybnosti o závazku čínské vlády, že během nadcházejících olympijských her v Pekingu bude údajně poskytnuta úplná svoboda médiím. Podle nedávného průzkumu bylo totiž v Číně zadrženo také 38 zahraničních novinářů za to, že publikovali to, co se čínské vládě nelíbí. Nátlaku jsou vystaveni i čínští novináři. V Tibetu probíhají nespravedlivé procesy, svévolné zatýkání a mučení. Za údajné zrazování státního tajemství může být například uvězněn každý, kdo předává informace z Tibetu do zahraničí. To způsobuje, že každý rok se 2-3 tisíce Tibeťanů vydává na útěk ze země a hledá útočiště v sousední Indii. Po těchto lidech je často stříleno, jsou zatýkáni, odváženi do vězení a mučeni,“ řekl dále Karel.
Poslankyně Jacques dodala, že obětí šikany jsou často také děti, kterým je znemožňováno hovořit svým jazykem či realizovat vlastní náboženství. Promítnutý dokument následně připomněl například osud 11. pančhenlamy. Tím je Gendün Čhökji Ňima, který se narodil 25. dubna 1989. V roce 1995 byl tibetským dalajlámou uznán jedenáctým pančhenlamou. Tři dny po jmenování, 17. května 1995, byl v Žikace jako šestiletý chlapec unesen a dodnes je zadržován na neznámém místě. Pančhenlama je pro Tibeťany a Tibeťanky druhou nejvýznamnější duchovní autoritou, hned po dalajlámovi. Michal Kašpárek z protibetské organizace působící v Česku Lungta, na jejíž stránkách lze nalézt veškeré informace o Tibetu včetně jeho historie, představil petici za propuštění pančhenlamy. „Adresována je Valnému shromáždění OSN, Evropskému parlamentu, Radě EU, čínskému velvyslanectví v ČR, prezidentu ČR, Poslanecké sněmovně ČR, Senátu ČR, Vládě ČR, zástupcům krajů a měst v ČR,“ řekl. Jacques doplnila, že příležitostí k tomu, aby se spojily demokratické síly celého světa, které by upozornily na porušování lidských práv tibetského lidu a devastaci tamní kultury a náboženství ze strany čínské vlády, by mohly být olympijské hry, které se mají uskutečnit příští rok v Pekingu. „Pokud se totiž tato systematická a kontinuální likvidace, probíhající již několik desetiletí, nepodaří co nejdřív zastavit, už se to původní nikdy nevrátí,“ uzavřela.
Autorka je interní redaktorkou gitY.
Članek převzat z GITA
[
11.03.2007
autor: GITA ]
|
