Prohlášení

Poselství J. S. dalajlamy pražskému setkání 19. března 2008

Rád bych využil této příležitosti, abych vyjádřil svou hlubokou vděčnost svému příteli Václavu Havlovi a členům iniciativy „Sdílená starost" za jejich zájem o nedávné smutné události v Tibetu a za jejich naléhání na čínské úřady, aby projevily zdrženlivost při demonstracích. Také děkuji vám za pořádání dnešní večerní vigilie v Praze.

Vzhledem k tomu, že mě čínská vláda obvinila z podněcování protestů v Tibetu, žádám, aby tato obvinění byla důkladně vyšetřena respektovanou komisí, která by zahrnovala i čínské představitele. Tato komise by musela navštívit Tibet, tradiční tibetská území vně Tibetské autonomní oblasti a také Ústřední tibetskou správu zde v Indii.

Má-li se mezinárodní společenství, a zvláště více než miliarda čínských občanů bez přístupu k necenzurovaným informacím dozvědět, co se v Tibetu doopravdy děje, bylo by nesmírně prospěšné, kdyby se do takového vyšetřování zapojili i představitelé mezinárodních médií.

Bez ohledu na to, bylo-li to skutečně záměrem či nikoliv, věřím, že v Tibetu, kde je tibetská identita neustále potlačována, dochází ke kulturní genocidě. V důsledků obrovských přesunů občanů netibetské národnosti do Tibetu, se z Tibeťanů stala nevýznamná kulturní menšina v jejich vlastní zemi. Výjimečné tibetské kulturní dědictví včetně jedinečného jazyka, zvyků a tradic se zvolna vytrácí. Čínská vláda neusiluje o jednotu národností, naopak, diskriminuje menšiny, včetně té tibetské.

Je všeobecně známo, že tibetské kláštery představují pokladnici tibetské buddhistické kultury a také hlavní střediska vzdělávání. Počet těchto klášterů, včetně počtu jejich obyvatel , je tvrdě omezován. V těch klášterech, které stále ještě existují, je zakázáno seriozně studovat tibetský buddhismus a dokonce i přijímání do těchto středisek vzdělávání podléhá přísné kontrole. Skutečná náboženská svoboda v Tibetu neexistuje. Ti, kteří si dovolí volat po trochu větší svobodě, riskují, že budou označeni za separatisty. V Tibetu neexistuje ani žádná skutečná autonomie, přestože tyto základní svobody jsou zaručovány čínskou ústavou.

Jsem přesvědčen, že demonstrace a protesty, které probíhají v Tibetu, jsou spontánním vyjádřením občanské nespokojenosti nashromážděné lety útlaku a jsou výrazem odporu vůči úřadům, které jsou netečné k postojům a vůli tibetské populace. Nevěřím, že další represivní opatření povedou k dlouhodobé jednotě a stabilitě, tak jak to prohlašují čínské úřady. Domnívám se, že nejlepším způsobem, jak postoupit vpřed, je řešit sporné otázky prostřednictvím dialogu. Jsem dlouhodobým příznivcem tohoto postupu a vážím si vaší podpory.

My jsme i nadále stoupenci střední cesty a usilujeme o dialog, abychom dospěli k vzájemně prospěšnému řešení tibetského problému.

Modlím se za vás a přeji vám vše dobré.

V Dharamsale 19. března 2008
dalajlama