Lidová kultura

Ukázka z knihy Himálajské pohádky: Jak Akhu Tänpa zařídil hostinu pro celý kraj

V jednom malém království na střeše světa žil král, který byl lakota sama. Přestože ve studni na jeho dvoře bylo vody dost a dost, lidem ji odměřoval a nechával si za ni platit.

Když takhle jednou časně zrána stáli vesničané s vědry před studnou a čekali, až na ně přijde řada, Akhu Tänpovi došla trpělivost.

„Oč se vsadíte, že zařídím, aby král vodu rozdával zadarmo a navíc ještě uspořádal velikou hostinu pro celý kraj?“ povídá.

„A co kdybys pak naučil moje jaky lítat?“ vysmála se mu jedna sousedka a všichni kolem se rozesmáli, až se za břicho popadali. Akhu se jen lišácky usmál a nic na to neřekl.

Ještě ten den uskutečnil svůj plán. Počkal si, až král bude na střeše paláce, a postavil se ke studni. To už tam nikdo ze sousedů nebyl, protože tou dobou všichni pracovali na poli. Když uviděl, že král hledí jeho směrem, začal dělat, že se hádá s někým tam dole ve studni. Rozhazoval rukama a křičel jako o život.

Když to král uviděl, nechal si Akhu Tänpu zavolat nahoru do paláce.

„Cos to tam prováděl, ty blázne?“

„Pane, tomu nebudeš věřit. Nága, dračí vládce tvé studny, mi začal vykládat, že jsi nejlakotnější král široko daleko. A tak jsem tě hájil, že kdybys mohl, dáváš lidem vodu i bez placení. On mi ale nevěřil. Voda je prý zadarmo všude a navíc všichni ostatní králové jednou za rok uchystají pětidenní hostinu pro celé království. O tvé dobrotě a velikém soucítění by ho prý přesvědčilo, jedině kdybys přestal za vodu vybírat peníze a připravil týdenní hostinu. To by se ti pak nikdo nevyrovnal.“

„A co bych z toho měl?“ opáčil rozzlobený král.

„Nága by ti přestal nasazovat psí hlavu. A taky vzkazuje, že když uděláš tu hostinu, z poloviny ti na ni přispěje a vychválí tě u svých bratrů po celém Tibetu.“

Na to už král slyšel. Zrušil tedy poplatek za vodu a poručil služebnictvu, ať vystrojí hostinu pro všechny z celého okolí. Navařili obrovité hrnce jídla a napekli ty největší dobroty. Jedlo se a pilo, zpívalo a tancovalo. Akhu Tänpovi ze všeho nejvíc chutnal čhang, tibetské pivo z kvašeného ječmene, který se tenkrát zvláště povedl. Všichni si s ním rádi připili, vždyť Akhu Tänpovi se podařil nevídaný kousek.

Když pak za týden hody skončily, poslal král Akhu Tänpu za nágou, ať splní své slovo a přispěje na hostinu. Král zase vše pozoroval ze střechy. Akhu Tänpa začal láteřit, rozhazovat rukama a dupat, jako když se s někým hádá.

„Králi, králi, jen si to představ,“ povídá Akhu celý udýchaný, když vyběhl na střechu paláce. „Nága říká, že své slovo splnil. Svůj díl už prý zaplatil – povídá, že dal vodu, ze které se na hostinu dělalo všechno jídlo a pití.“

„Ten podvodník!“ procedil král mezi zuby, rozběhl se na dvůr ke studni a popadl veliký kámen, že jím hodí po nágovi.

„Ne, to nesmíš pane, neubližuj vládci studny. Vždyť víš, že kdyby se rozzlobil, mohl by se přestěhovat jinam a odnést s sebou všechnu vodu!“

Když král mrštil kamenem místo do studny o zem a Akhu se potutelně usmál. Už se těšil, až všem sousedům řekne, jak krále doběhl.

Z Tibetu

33 příběhů vybral a přeložil Miroslav Pošta, ilustrovala Lenka Jasanská. Vydalo nakladatelství Verzone.

Zakoupením knížky v internetovém obchůdku Občanského sdružení Lungta podpoříte projekty této organizace.