Aktuálně

Tibetské zpravodajství – červen 2013

V červnu se se zpožděním objevily zprávy o odsouzení tibetských mnichů a zpěváků v souvislosti s uctíváním či opěvováním sebeupálených. Tibetští zpěváci, spisovatelé a umělci se stali terčem opatření čínské vlády především po olympijských hrách v Číně v roce 2008. V srpnu minulého roku předala tibetská vláda seznam jmen 64 tibetských intelektuálů zvláštnímu zpravodaji při OSN v Ženevě s žádostí, aby se začaly prošetřovat jejich případy. Nejméně 24 z nich bylo uvězněno na různě dlouhou dobu, na několik měsíců, až na doživotí, za to, že využili svého práva na svobodu projevu. 37 z nich zůstává nezvěstných a 12 bylo propuštěno z vězení ze zdravotních důvodů, neboť hrozilo jejich úmrtí ve vězení následkem mučení.

V červnu se upálila jedna tibetská mniška, která se stala 102. potvrzenou obětí, která na popáleniny zemřela. Protesty upozorňující na okupaci Tibetu pokračují i mimo Tibet v různých formách, na pochod nebo cestu se vydávají někteří Tibeťané dokonce pravidelně. Cchetän Dordže (36), který se vypravil již na svůj druhý pochod z Indie do Tibetu, vyrazil 10. března z indické Dharamsaly. Od 12. června je pohřešovaný a zdá se, že zmizel v Gangtoku, hlavním městě Sikkimu. 10. března minulého roku se vydal na pochod z Dharamsaly do Tibetu i se svou matkou a sestrou. V květnu byl zadržen nepálskou pohraniční policií. I přes zákaz však pokračoval, proto byl zadržen a odsouzen k pěti letům vězení. Po necelém roce byl však propuštěn a započal svůj druhý pochod do Tibetu.

Spojené státy americké projíždí na kole již několik let Rinpo Jak (42), který se setkává s místními zastupitely a médii a snaží se upozornit na situaci v Tibetu. Tento rok si naplánoval cestu po Evropě, kde by chtěl navštívit 150 měst ve třinácti státech. 10. března vyrazil z Belgie a v červnu zavítal do České republiky cestou z Rakouska do Německa. 14. června byla Výboru pro světové kulturní dědictví při UNESCO předána petice za záchranu staré zástavby Lhasy. Zorganizovala ji Ngawang Sangdol, lhaská rodačka a bývalá polická vězeňkyně, která strávila jedenáct let v čínských vězeních. Několik tibetských organizací se spojilo a šířilo její poselství o hrozbě agresivní a rychlé transformace centra Lhasy a ohrožení architektonického dědictví. Petici podepsalo více než 85 tisíc lidí. Na čínské záměry postavit ve starém městě obrovské nákupní centrum upozorňovala již dříve tibetská spisovatelka Cchering Özer, která žije v Pekingu a tento měsíc byla opět potrestána domácím vězením.

• 4.6. se objevila zpráva, že 8. března byli ke třem letům vězení odsouzeni dva mniši z kláštera Bido v oblasti Kangca ve východním Tibetu za to, že prováděli modlitby za Wangčhen Norbua, který se upálil koncem listopadu minulého roku. Mniši byli zadrženi v lednu tohoto roku, Cchündü (27) byl obviněn z organizování modliteb a Gendün Cchuldim (kolem 30 let) za koordinování průběhu modliteb a vybírání příspěvků.
• 5.6. byl z vězení propuštěn Cchewang Dagpa (kolem 30 let), mnich z kláštera Džangang v oblasti Dango ve východním Tibetu, neboť uplynul jeho pětiletý trest. Byl zadržen spolu se dvěma dalšími mnichy v červnu 2008 při mírové demonstraci před čínským úřadem v Dangu. Již při protestu byli mniši surově zbiti čínskými jednotkami a museli být následně hospitalizováni. Cchewangův zdravotní stav je špatný a následkem mučení má poraněnou ruku.
• 11.6. se v Tawu v Khamu před klášterem Ňaccho na protest proti pokračující čínské okupaci upálila mniška Wangčhen Dolma (31). Jeden Tibeťan se ji snažil zachránit, aby nepadla do rukou čínských jednotek, ale byl zbit a zatčen. O jeho osudu není známo více informací. Wangčhen byla převezena do nemocnice v Darcendu, kde o tři dny později zemřela. Čínské úřady nechaly její tělo zpopelnit, aniž by informovaly její rodinu, která je držena v domácím vězení. Místní Tibeťané se i přes bezpečnostní opatření shromáždili kolem jejich domu, aby vyjádřili rodině úctu a soustrast. Wangčhen Dolma pocházela z Tawu a studovala na Buddhistickém institutu na hoře Baršab Dagkar. V den jejího sebeupálení se konalo velké náboženské setkání zástupců různých škol tibetského buddhismu v klášteře Ňaccho.
• 13.6. se objevila zpráva, že Wangčhug Dordže, student Střední školy národností v Malho, byl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Důvodem bylo to, že byl označen za jednoho z hlavních vůdců studentských protestů v Rebkongu v listopadu minulého roku. Účastnilo se jej pět až šest tisíc studentů nejen z Rebkongu, ale i ze všech škol čtyř okresů Thunring, Čchenca, Cchekhog a Julgan.
• 13.6. se objevila zpráva, že v únoru tohoto roku byli tajně odsouzeni ke dvěma letům vězení dva tibetští zpěváci, Päma Thinla (22) a Čhagdor (32), kteří pocházejí z nomádské vesnice Meuruma. Byli zadrženi v červnu minulého roku poté, co vydali své album Bolest nezahojených ran. Zpívali o sebeupáleních, opěvovali Jeho Svatost dalajlamu, pančhenlamu, Kirti rinpočheho a sikjonga Lozang Senggeho. Místo jejich věznění není známé. Zmizeli také dva hudebníci, Khjänrab a Ňagdompo, kteří se zpěváky na albu spolupracovali.
• 19.6. se objevila zpráva, že čínská vláda dokončila zavádění přísného monitorovacího systému v centrálním Tibetu, který požaduje po uživatelích internetu, pevných telefonních linek i mobilních telefonů, aby se zaregistrovali pod svým pravým jménem. Má to posloužit k ochraně osobních údajů občanů a zabránit šíření škodlivých informací. Do konce minulého roku se zaregistrovaly přes čtyři miliony Tibeťanů.
• 19.6. byla do domácího vězení uvržena tibetská spisovatelka Cchering Özer a její manžel, čínský spisovatel Wang Li-siung, v souvislosti s vládou sponzorovaným výletem zahraničních novinářů do Tibetu, který připadá na 7. července. Má jí tak být zabráněno, aby se s nimi setkala. Podle jejích slov by narušila umělou představu o šťastných Tibeťanech, kteří šťastně žijí v Tibetu. Tibetská autonomní oblast je pro zahraniční novináře uzavřená. Ti, kteří se do ní snažili dostat tajně, byli zadrženi, zastrašováni a vráceni zpět.
• 28.6. přineslo Rádio Free Tibet zprávu, že se ve lhaském klášteře Gandän zrušil zákaz vystavování fotografie Jeho Svatosti dalajlamy. Od roku 1996 byla jeho podobizna zakázána v rámci potlačování náboženských svobod. Podobný pokus o změnu politiky zaznamenaly dva odlehlé regiony ve východním Tibetu. Čínská vláda však tuto zprávu popřela.