Aktuálně

Tiskové prohlášení nestátních neziskových organizací k setkání politiků a podnikatelů China Investment Forum 2014 na Pražském Hradě

ve dnech 28. - 29. srpna 2014

Oživování a prohlubování politických a obchodních vztahů s čínskými partnery předznamenala dubnová cesta ministra zahraničí Zaorálka a avízovaná chystaná cesta prezidenta Zemana do Číny na podzim letošního roku.

Neustále zdůrazňovaná potřeba navazovat a rozšiřovat vzájemné obchodní vztahy, rozvíjet společně nejmodernější technologie, pěstovat vědu, lékařství i vzdělání se však jako o berli opírá o symbol "65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČR a ČLR" a hlásí se tím ke komunistické ideologické tradici.

Jak se lze dočíst i v oficiálních materiálech ministerstva zahraničních věcí na webu české ambasády v Pekingu, prvorepublikové Československo a tehdejší ještě nerozdělená Čínská republika se navzájem uznaly již 18. 6.1919. Od 20. let působil v Číně československý konzulát a po navázání oficiálních styků mezi oběma zeměmi 5. 12. 1930 zahájilo v roce 1931 svoji činnost velvyslanectví ČSR v Šanghaji. Velvyslanectví Čínské republiky bylo v Praze otevřeno v červenci 1933. Vztahy přerušila nacistická okupace v roce 1939.

Jestliže se hlásíme ke kontinuitě naší země od vzniku Československa a Čína počítá svou moderní historii od konce císařství, neměli bychom spíš než na soudružské propojení dvou komunistických diktatur v roce 1949 navazovat na jiné hodnoty?

Komunistické Československo uznalo Čínskou lidovou republiku 4. 10. 1949 jako jedna z prvních zemí a navázalo s ní diplomatické styky - pouhé tři dny po vyhlášení Čínské lidové republiky Mao Ce-tungem (1. 10. 1949). Toto blízké ideologické přátelství trvalo pouze do konce 50. let, do roztržky mezi čínským maoismem a sovětskými představami o komunismu.

Neměli bychom spíše budovat nový koncept vztahu a spolupráce odpovídající současné realitě a 21. století? Takový vztah by měl být zralý a dospěle rovnoprávný.

Máme-li respektovat čínský názor a přístup, měla by i Čína respektovat principy a zvyklosti západních zemí, podle jakých se chová a jedná v oblasti obchodní, akademické, právní, etické atd.

Na červnové 20. výroční konferenci Evropské asociace čínských studií (EACS) v Portugalsku provedla paní Xu Lin, vrchní ředitelka Konfuciových institutů v Pekingu, která má v hierarchii nejvyšších čínských orgánů pozici viceministryně a podléhá přímo premiérovi, demonstrativní cenzuru konferenčních materiálů tak, že na místě násilím a proti vůli pořadatelů vytrhala části programu konference, které se týkaly Taiwanu a údajně poškozovaly "národní zájmy Číny".

V souvislosti s "národními zájmy" je třeba vnímat i čínský vládní projekt označovaný jako 16+1, na který upozorňuje sinoložka Olga Lomová:

"Jedná se o novou platformu pro hospodářskou a politickou spolupráci, která z iniciativy ČLR vznikla v roce 2013. Platforma sdružuje postkomunistické země Evropské unie i mimo ni (s výjimkou Ruska) ve strategickém partnerství s Čínou.

Základem takto koncipované spolupráce je myšlenka „tradičního přátelství“ ukotveného v bratrských vztazích sahajících do počátku 50. let a zároveň tvrzení, že v Číně probíhají za posledních pětadvacet let stejné změny, jako v evropských postkomunistických zemích. Jako by náš polistopadový vývoj představoval totéž jako budování kapitalismu pod vedením komunistické strany v Číně...

Čínská platforma 16+1 působí mimo jiné jako pokus Číny stmelit postkomunistické země, orientovat jejich politiku víc na východ než na Západ, a vrazit klín mezi staré a nové státy EU. Nástrojem zde je vytváření mýtu společné postkomunistické identity, na jehož základě by měla stát i společná budoucnost, tím spíš, že čínská verze mýtu naší transformace je posilována příslibem čínských investic do velkých projektů v energetice a infrastruktuře."

Věříme, že naši političtí a obchodní představitelé budou mít při jednáních s čínskými partnery na mysli nejen vlastní krátkodobé zájmy, ale zejména strategické dlouhodobé zájmy České republiky jako součásti Evropské unie, nikoliv jen jakési někdejší "východní" Evropy.

Budování rovnoprávného vztahu znamená rozvíjet dialog a spolupráci, hledat a stále znovu formulovat rovnováhu a neztrácet při tom balanc. Česko-čínské vztahy je potřeba otevřít, uvolnit a nikoliv "normalizovat".

V Praze, 27. 8. 2014

Spolek Lungta, Dlouhá 2/609, 110 00 Praha 1

POST BELLUM, o. p. s., Sněmovní 174/7, 118 00 Praha 1

Brontosauři v Himálajích, Zákl. čl. Hnutí Brontosaurus, Nad Lánem 1249 /23, 779 00 Olomouc

České Centrum Mezinárodního P.E.N. klubu, Klementinum 190, 110 00 Praha 1

Lidská práva bez hranic, Hradištko 167, 252 09 Hradištko

Petiční výbor iniciativy Češi Tibet podporují: Martin Bursík, Martin Hausenblas, Bára Hrzánová, Kateřina Jacques a Jiří Mádl - Sněmovní 7, 118 00 Praha 1