Aktuálně

TIbetské zpravodajství za rok 2017

Leden-únor

• 2.-14.1. se v Bódhgaji konalo předávání učení Kálačakry vedené Jeho Svatostí dalajlamou. Čínské úřady zakazovaly Tibeťanům účast na tomto obřadě. V některých tibetských oblastech vyzvaly k odevzdání pasů kvůli otisku nového razítka a tím Tibeťanům zabránily ve vycestování. Těm, kteří odletěli do Indie, nařídily návrat domů ještě před začátkem obřadu. Tibeťané, jež uposlechli, byli následně vyslýcháni a byly jim odebrány pasy nebo jim bylo vyhrožováno, že přijdou o vládní finanční podporu nebo budou podniknuta opatření proti členům jejich rodiny. Některým Tibeťanům, kteří se vrátili až po účasti na učení, byly pasy roztrhány již na letišti.
• 1.2. zařadil Freedom House, organizace podporující lidská práva, ve své výroční zprávě Tibet na druhé nejhorší místo na světě z pohledu politických práv a občanské svobody. Nejhůře dopadla Sýrie.
• 2.2. byl z vězení po čtyřech letech propuštěn tibetský zpěvák Amčhog Phuldžung. Odsouzen byl za napsání písně o Jeho Svatosti dalajlamovi, která vyšla na jeho pátém albu Tíha naší odpovědnosti v roce 2012.
• 11.2. bylo v klášteře Kumbum při příležitosti oslav svátku Čhödul Mönlam, při němž jsou vystavovány máslové figurky torma, rozmístěno mnoho uniformovaných policistů. Tibeťané si také stěžovali, že museli čekat v dlouhých frontách, aby tormy viděli, zatímco čínští turisté si zaplatili vstupenku za 100 jüanů a frontám se vyhnuli.
• 13.2. se objevila zpráva, že tibetští poutníci směřující do kláštera Kirti v oblasti Ngawa na náboženský obřad byli na hranicích provincií Kan-su a S´-čchuan zastaveni bez dalšího vysvětlení a byl jim odepřen přístup automobily. Povoleno bylo pouze pokračování v cestě pěšmo.
• 27.2. byl již podruhé zatčen doktor a ředitel nemocnice kláštera Mura v okrese Mačhu, Khedub (50). Byl obviněn za zveřejňování učení Jeho Svatosti dalajlamy na sociálních sítích, psaní blogu vyjadřujícího sympatie s mnichy a mniškami vyhnanými z buddhistického institutu Larung Gar, hlásajícího náboženskou svobodu a právo na vlastní kulturu. Prý také uveřejňoval podobné názory jiných Tibeťanů. Poprvé byl zatčen v prosinci 2016 a propuštěn v lednu 2017. Čínské úřady se o něj zajímaly od té doby, co se vrátil z Nepálu a Indie, kde byl na poutních cestách v letech 2012 a 2014.

Březen-duben

• 6.3. se na konferenci v okrese Rebkong, kterou organizovala mimo jiné kancelář pro náboženské záležitosti, udílela ocenění a finanční dary v řádech tisíců jüanů jednotlivcům i zástupcům klášterů za jednotu a přátelství čili za loajalitu k čínské vládě. Tato akce se dá chápat jako opatření pro klidný průběh 10. března bez protestů. V Rebkongu, kde došlo k masovým protestům v roce 2012, byla již několik týdnů před 10. březnem zvýšena bezpečnostní opatření.
• 18.3. se upálil Päma Gjalcchän (24) v Ňagrongu v Tibetské autonomní prefektuře Kandze provincie S´-čchuan. Čínská policie poté zpřísnila bezpečnostní opatření v této oblasti a téměř 200 Tibeťanů bylo zatčeno.
• 1.4. byl z vězení propuštěn Kjörpön Cchuldim Gjamccho (52), mnich kláštera Amčhog Ccheňi v okrese Ngawa. Byl odsouzen k 9 letům za vedení protičínských protestů v roce 2008 ve městečku Ccheňi, kterých se účastnilo kolem 600 mnichů kláštera Amčhog Ccheňi.
• 4. 4. dostalo v okrese Dzogang v oblasti Čhamdo 200 tibetských rodin příkaz k opuštění svých domovů. Mají se na své náklady přestěhovat z břehů řeky Salween do měst kvůli nespecifikovanému vládnímu projektu.
• 15.4. byl propuštěn Čhogdin Gjamccho (44), poslední z trojice mnichů z kláštera Cang v okrese Malho v Tibetské autonomní prefektuře Malho v provincii Čching-chaj, kteří byli obviněni jako hlavní vůdci tibetského povstání v Malho v roce 2008. Čhogdin Gjamccho a Khedub Gjamccho (33) byli odsouzeni k deseti letům a Cchülsang Gjamccho (30) k devíti letům. Khedub a Cchülsang byli předčasně propuštěni minulý rok v březnu. Všichni tři strávili tři roky v klášteře Sera Dže v jižní Indii. Čhogdin se vrátil do Tibetu v roce 2004 a Khedub a Cchülsang v roce 2007.
• 15.4. se v Tibetské autonomní prefektuře Kandze provincie S´-čchuan upálil Wangčhug Cchetän (39).
• V dubnu se muselo vystěhovat na 200 tibetských rodin z okresu Pašö a Dzogang kvůli nespecifikovanému stavebnímu projektu připraveného čínskou vládou.

• 2.5. se upálil tibetský mladík Čchagdor Khjab (16) v okrese Bora.
• 17.5. si Tibeťané připomněli 22. výročí zmizení 11. pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy, převtělence uznaného Jeho Svatostí dalajlamou.
• 18.5. se objevila zpráva, že od začátku dubna bylo na detektoru lži vyzkoušeno 168 kádrů v oblasti Kandze, tibetské části provincie S´-čchuan. Zjišťuje se tak pravost jejich oddanosti komunistické straně.
• 19.5. se v okrese Kangca v Tibetské autonomní prefektuře Cchodžang upálil Džamjang Losel (22), tibetský mnich kláštera Gjerteng ve městě Nangra. Džamjang svým zraněním podlehl.
• 1.6. bylo zatčeno přes 40 Tibeťanů v prefektuře Cchošar v provincii Čching-chaj při potyčce s policií. 20 Tibeťanů a 10 policistů bylo zraněno. Ke střetu došla v reakci na plán místních úřadů odklonit řeku z tibetské vesnice Šica do vedlejší muslimské vesnice Tharga.
• 10.6. vydaly čínské úřady zákaz výstupů na Mount Everest ze severní tibetské strany na následující podzimní sezónu. Důvodem byl s velkou pravděpodobností čin polského horolezce, který na vrcholek hory minulý měsíc přinesl tibetskou vlajku a fotografii Jeho Svatosti dalajlamy. Jeho výstup ze severní strany byl označen ze nelegální.
• 23.6. spáchal sebevraždu zatím neznámý Tibeťan v blízkosti chrámu Džókhang ve Lhase. Provolával hesla, že Tibeťané chtějí svobodu, a pak si prořízl hrdlo. Byl na místě mrtvý a místo činu ihned uzavřela policie.

• 7.7. dostali Tibeťané z vesnic Nara a Dziwa v oblasti Čhamdo v okrese Pašö nařízení od čínských úřadů, aby opustili svou půdu, neboť se na těchto pozemcích bude stavět škola, nemocnice a další budovy. Tibeťané se obávají, že je to jen záminka čínských úřadů pro získání jejich půdy, která se pak draze prodá čínským obchodníkům. Je jim nabízeno velmi nízké odstupné a vesničané se odvolali k vyšší soudní instanci.
• 10.7. byl z vězení propuštěn tibetský zpěvák Kälsang Jarphel, který v roce 2013 organizoval koncerty na podporu tibetského jazyka. Za to dostal čtyřletý trest.
• 8.8. začala demolice buddhistického centra Jarčhen Gar. Z 10 000 obyvatel má být letos vyhnáno 2000 mnichů a mnišek a se zemí srovnáno 2000 obydlí. Jedná se o stejný postup jako u buddhistického institutu Larung Garu.
• 10.8. oznámila čínská vláda rozhodnutí omezit počet obyvatel Lhasy na 500 000 (v roce 2015 bylo ve Lhase přihlášených 530 300 lidí k trvalému pobytu) a její rozloha by neměla překročit 78 km2. Růst počtu obyvatelstva má jít ruku v ruce s ekonomickým růstem a zlepšit místním kvalitu života. Spíše se však jedná o opatření k zajištění společenské stability.
• 21.8. byl z vězení po deseti letech propuštěn tibetský mnich kláštera Lithang, Adag Lope, synovec Rungje Adaga, který v roce 2007 na koňských závodech v Lithangu pronesl proslov za návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu, propuštění pančhenlamy a tulku Tändzin Deleg rinpočheho. Adag Lope byl odsouzen za spolčení se zahraničními separatisty za účelem rozvrácení státu.

• 7.9. sepsali tibetští nomádi v oblasti Golog petici proti zákazu znemožňujícímu jim používání pastvin. Čínské úřady uvádějí jako oficiální důvod ochranu přírody, nomádi však argumentují soužitím s přírodou po staletí.
• 22.9. začali být obyvatelé v okolí řeky Gučhu v Rongbu nuceni úřady k opuštění své půdy a domovů ve jménu rozvoje. Do Rebkongu, centra této oblasti, přesouvá čínská vláda Číňany cíleně od roku 2013, což je hlavním důvodem vyvlastňování půdy.
• 2.10. byl z čínského vězení předčasně propuštěn Könčhog Dhöndub (25), který byl v roce 2008 odsouzen ke 12 letům. Mezi 16.-18. březnem 2008 se účastnil tibetských protestů v okrese Mačhu, do nichž se zapojilo 2000 Tibeťanů – 12 jich bylo zabito, na 200 vážně zraněno a 80 zatčeno.
• 3.10. byla otevřena nová vysokorychlostní silnice ze Lhasy do Ňingčhi na sporné hranici s indickým Arunačalpradéšem. 409 km dlouhá silnice má oficiálně podpořit turistický ruch, podle odborníků však především zjednoduší pohyb čínských vojenských jednotek a jejich techniky.
• 18.-28.10. byl čínskými úřady zakázán vstup cizinců do Tibetské autonomní oblasti, opatření platilo i pro Tibeťany žijící mimo TAO. V této době se konal v Pekingu 19. celostátní sjezd čínské komunistické strany a byla přijata opatření, aby jeho průběh nebyl narušen.
• 20.10. při příležitosti prvního výročí Mezinárodního dne na podporu Larungu zveřejnila londýnská nezisková organizace Free Tibet satelitní snímky, které zachycují ničení buddhistického institutu Larung Gar – od července 2016 bylo 4800 lidí vyhnáno a 4700 obydlí srovnáno se zemí.

• 26.11. se v Dadho v okrese Kandze upálil tibetský mnich Tengha (63). Svým zraněním podlehl.
• 27.11. zakázaly čínské úřady vstup do chráněné oblasti Ačhen Gangjab, která se dostala na seznam světového dědictví UNESCO letos v červenci. Pouze bezpečnostní složky a úřední činitelé mohou dostat povolení, ale nomádům obývajícím tuto oblast se svými stády jaků po staletí je přístup odepřen.
• 14.12. schválil čínský státní úřad pro náboženské záležitosti 60 tzv. žijících buddhů, převtělenců (tulkuů), aby tak prý zamezil působení nepravých, ovlivněných dalajlamou. Počátkem roku 2016 spustila Čína online databázi se jmény, fotografiemi a oblastmi působení 870 schválených tulkuů, jejichž počet je nyní kolem 1300.
• 23.12. se v Ngawě, městě stejnojmenné prefektury známé řadou sebeupálení, upálil Khönpe (kolem 20 let), který den nato zemřel.
• 25.12. se Dhöndub Wangčhen (43), kterému se podařil útěk z Tibetu, setkal v San Franciscu s manželkou a svými čtyřmi dětmi. Dhöndub Wangčhen, autor dokumentu Nechat strach za sebou (2008), byl v roce 2009 odsouzen na šest let za svůj film mapující názory Tibeťanů před olympijskými hrami, které pořádala ČLR. V roce 2014 byl propuštěn, ale stále sledován.

Autor: Lhamo, zdroj: www.phayul.com

[  02.02.2018    autor: Lhamo  ]