Ve státech jižní Asie, především v Indii a v Nepálu, žije již přibližně 121 000 tibetských uprchlíků. Asi 4 500
Tibeťanů se také usadilo v Americe a v Evropě. Tibeťané žijící v exilu tak vytvořili početné společenství, které
má kromě vlastního území a mezinárodněprávní subjektivity všechny znaky státu. Bývalí obyvatelé Tibetu mají i
vlastní Ústřední tibetskou správu v exilu, která odpovídá normám demokratických států. V jejím čele stojí Jeho
Svatost dalajlama.
Legislativa
Moc zákonodárnou představuje Shromáždění tibetských lidových zástupců, které je obdobou evropských
parlamentů. Shromáždění má 46 členů, tři jmenuje dalajlama, zbytek vychází ze svobodných voleb. Třicet členů
shromáždění reprezentuje územní regiony Ü-Cang, Amdo a Kham, každou oblast zastupuje vždy deset poslanců.
Po dvou zástupcích mají také čtyři školy tibetského buddhismu (Ňingma, Sakja, Kagjü a Gelug) a původní
tibetské náboženství bön. Další dva poslanci reprezentují tibetskou komunitu v Evropě a jeden člen Shromáždění
zastupuje Tibeťany v Americe.
Shromáždění má v rukou veškeré legislativní pravomoci, přijetí zákona však navíc vyžaduje schválení
dalajlamou. Členem Shromáždění tibetských lidových zástupců se může stát každý Tibeťan, bez rozdílu pohlaví,
náboženství a sociálního původu, který dosáhl 25 let. Právo volit poslance má každý Tibeťan starší 18 let.
Shromáždění tibetských lidových zástupců řídí i tři nižší úřady: Volební komisi, Komisi veřejných služeb
a Statutární komisi.
Exekutiva
Nositelem výkonné moci je tibetská exilová vláda, zvaná kašag, jež je podřízena Jeho Svatosti dalajlamovi.
Kašag tvoří sedm ministrů (tibetsky kalön), kteří vedou jednotlivé úřady. Předsedou kašagu je kalön Sönam
Tobgjal.
Kalön Kirti Rinpočhe vede Úřad pro náboženství a kulturu, který byl založen roku 1959. Jeho hlavní
snahou je zachování tibetského náboženství a kultury, podporuje proto například znovuzakládání klášterů a
vydává náboženské a kulturní publikace.
Úřad pro vnitřní věci byl vytvořen roku 1960 a vede ho kalön Taši Wangdü. Úřad se stará o všechny
programy pro tibetské uprchlíky a řídí sociální a správní úřady v osadách, stejně jako střediska lidových řemesel.
Každoroční rozpočet sestavuje Úřad pro finance, založený roku 1969. V jeho čele stojí kalön Söpa
Gjamccho. Pod tento úřad spadají obchodní jednotky, včetně exportních řemeslných společností, hotelů atd.,
které se snaží vytvářet příjem pro tibetskou exilovou vládu a zajišťovat zaměstnání pro Tibeťany v exilu. Tento
úřad se také stará o Charitativní fond Jeho Svatosti dalajlamy.
Úřad pro školství, založený roku 1959, je zodpovědný za veškeré vzdělávací aktivity v exilu. Dohlíží na
všech 85 tibetských škol v Indii, Nepálu a Bhútánu, které navštěvuje přes 27 000 dětí. Úřad také organizuje
program sponzorství dětí a uděluje stipendia, umožňující dosáhnout vynikajícím studentům vyššího vzdělání. V
jeho čele stojí kalön Rinčhen Khando Čhögjal.
Hlavním úkolem Úřadu pro bezpečnost (založen v roce 1959) je zajišťovat osobní bezpečnost J.S.
dalajlamy. Jedno z oddělení tohoto odboru pořádá veřejné audience tibetského duchovního vůdce a pomáhá
tibetským uprchlíkům při obnovení uprchlických statutů. Pod úřad rovněž spadá Výzkumné a analytické
oddělení, které sleduje vývoj v okupovaném Tibetu a v Číně. Úřad vede kalön Alag T. Tändzin Palbar.
V čele Úřadu pro informace a mezinárodní vztahy, který vznikl v roce 1972, stojí kalön Cchewang
Čhögjal Täthong. Tento úřad šíří informace o Tibetu a dozírá na mezinárodní vztahy. Vydává časopisy v
tibetštině, hindštině, angličtině a francouzštině, stejně jako knihy v tibetštině a angličtině. Monitoruje také lidská
práva, ekologickou situaci a podmínky života žen v Tibetu. Tento odbor dále koordinuje práci tibetských
kanceláří v zahraničí, jichž je v současnosti jedenáct - v New Yorku, Ženevě, Londýně, Paříži, Curychu,
Budapešti, Moskvě, Tokiu, Canbeře, Washingtonu a Káthmándú. Tento odbor také udržuje styky se skupinami
na podporu Tibetu ve světě.
Posledním ministerstvem je Úřad pro zdravotnictví (založen v roce 1982), jenž je zodpovědný za péči o
zdravotní podmínky uprchlíků. Provozuje zdravotnická střediska a nemocnice v téměř všech osadách a řídí
Tibetský lékařský a astrologický ústav. Tento úřad vede kalön Jangkji Samkhar Dašä.
Mimo tyto úřady spadají pod pravomoci kašagu také různé instituce, např. Institut tibetské kultury
Norbulingka, Tibetský institut múzických umění a Knihovna tibetských děl a archiválií.
Jurisdikce
Moc soudní reprezentuje Nejvyšší soudní komise, jež byla ustavena v roce 1992. Je zodpovědná za vyřizování
případů a sporů výhradně občanského charakteru, které jsou interní záležitostí tibetské komunity. Komise
ustavuje v každé osadě místní soudní komise a v šesti územních zónách obvodní komise.
Tento článek je převzatý z časopisu Tibetské listy č. 7 - jaro 2000.
[
15.03.2000
zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz) autor: Marie Peřinová ]
|