Články

Bill Clinton a Al Gore se setkali s dalajlamou

Americký prezident Bill Clinton se při svém setkání s dalajlamou, k němuž došlo 23. dubna 1997 zavázal, že až se letos setká s čínským prezidentem Ťiang Ce-minem, bude na něj naléhat, aby s tibetským vůdcem zahájil dialog.

V komentáři k setkání prohlásil tiskový tajemník Bílého domu Michael McCurry, že Clinton „vyjádřil svůj trvalý zájem na zachování tibetského náboženství a kultury, a přislíbil, že bude naléhat na uspořádání rozhovorů na vysoké úrovni mezi čínskou vládou a dalajlamou nebo jeho zástupci, které by vyřešily sporné body.“

Řekl, že Clinton má v úmyslu vznést tibetskou otázku na podzim, kdy se ve Washingtonu setká s čínským prezidentem Ťiang Ce-minem.

Přestože americká veřejnost doufala a požadovala, aby prezident dalajlamu oficiálně přijal v oválném salónku, nakonec byla zvolena tzv. „drop by visit“, což je diplomatický manévr, jehož smyslem bylo vyjádřit náboženskému vůdci úctu a zároveň příliš nepopudit Čínu. Prezident udělal totéž při dvou předešlých návštěvách tibetského vůdce a naposledy k tomuto řešení přistoupil, když Bílý dům navštívil Hong-kongský obhájce demokracie Martin Lee. „Miliony Američanů jsou zklamány, že se prezident Clinton s Jeho Svatostí nesetkal důstojným způsobem,“ prohlásil Lodi Gjari, dalajlamův zvláštní vyslanec. „Jeho Svatost tomu však nepřikládá žádný význam; pro něj je nejdůležitější možnost hovořit s prezidentem.“ „Setkání bylo velmi dobré,“ oznámil dalajlama reportérům, když vyšel z Bílého domu. Řekl, že schůzka s Clintonem a Gorem zahrnovala diskusi o „lidských hodnotách“ a „některých tibetských problémech,“ ale odmítnul zajít do podrobností. „Jsem velmi šťastný, velmi spokojený.“ Dalajlama se také krátce setkal s první dámou Hillary Rodham Clintonovou a hovořil s ní o tom, co popsal jako „některé náboženské otázky.“

Dalajlama řekl reportérům, že pro Tibeťany požaduje pouze samosprávu a nikoli nezávislost na Číně. „Snažili jsme se dát čínské vládě velmi jasně najevo, že nám jde o samosprávu, nikoli o nezávislost,“ řekl reportérům krátce před začátkem rozhovorů v Bílém domě.

„Mé poselství zní, prosím, pomozte nám přivést Čínu k jednacímu stolu,“ řekl dalajlama Jimu Lehrerovi při interview v pořadu Newshour stanice PBS. Když hovořil 22. dubna na CNN v pořadu Larry King Live, řekl že jednoho dne bude moci usednout s čínskými vůdci a pracovat na urovnání. Téhož dne se dalajlama na hodinu soukromě sešel se senátorkou za Kalifornii Dianne Feinsteinovou, která má úzké vztahy jak s dalajlamou, tak s čínskými představiteli v Pekingu. Řekla, že mezi oběma stranami existuje mnoho příležitostí k usmíření. Nicméně dokud čínská vláda nepřistoupí na rozhovory s dalajlamou, bude Čína ztrácet důvěryhodnost.

Následujícího dne, během dalajlamova setkání s americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou, podle slov mluvčího ministerstva zahraničí Nicholase Burnse Albrightová znovu zdůraznila „podporu kabinetu zachování tibetského náboženství a kultury.“ Rovněž opětovně potvrdila, že Washington si přeje „dialog mezi čínskou vládou a dalajlamou nebo jeho zástupci, který by vyřešil sporné otázky,“ dodal.

Dalajlama se během své něco přes hodinu trvající návštěvy ministerstva zahraničí setkal i s Johnem Shattuckem, poradcem ministryně zahraničí pro demokracii, lidská práva a sociální otázky a s poradní komisí pro náboženskou svobodu v zahraničí. Téhož dne se dalajlama zúčastnil mezikonfesijního Sederu, uspořádaného rabínem Davidem Sapersteinem, ředitelem Religious Action Centre of Reform Judaism, v jeho Massachusettském ústředí a zamyslel se nad podobnou schopností snášet utrpení a přežít u tibetského a židovského národa.

Dalajlamova návštěva Spojených Států ve dnech 21.-24. dubna 1997 časově navázala na nedávnou návštěvu viceprezidenta Al Gora a mluvčího sněmovny reprezentantů Newta Gingriche v Pekingu. K cestě americké delegace na vysoké úrovni, první od událostí na náměstí Tchien-an-men, došlo v době, kdy na čínsko-americké vztahy dopadl stín, způsobený odhalením, že se Čína snažila ovlivnit americké volby v roce 1996 prostřednictvím nezákonných příspěvků na volební kampaně. Al Gore se obvykle zdržoval jakýchkoli prohlášení, která by mohla vyvolat kontroverzi, avšak Newt Gingrich, třetí nejmocnější muž v hierarchii americké administrativy, byl otevřenější a prohlásil, že kdyby se Peking rozhodl pro nějakou vojenskou operaci proti Tchaj-wanu, byly by Spojené státy nuceny tuto zemi bránit.

Dalajlamova návštěva USA, uskutečněná v době, kdy se plánují reciproční státní návštěvy Billa Clintona a čínského prezidenta Ťiang Ce-mina, opět soustředila pozornost na rozpačitou čínskou politiku Clintonovy administrativy a kromě toho představovala diplomatickou výzvu prezidentu Billu Clintonovi samému.

Článek je převzat z časopisu Tibetan Bulletin, Dharamsala, May - June, 1997