Ctihodná Khandro rinpočhe patří do mladé generace tibetských lamů. Je zřejmě
zatím jednou z mála, která v sobě dokázala přirozeně spojit hloubku tibetské
buddhistické tradice s moderním západním vzděláním. Přestože je jí letos teprve 31
let, získala mezi ostatními lamy a mistry značný respekt a uznání díky hloubce vhledu
i pronikavosti úsudku. Mezi studenty je známa především pro svůj naprosto
přímý způsob výuky i osobní komunikace, nezastřený společenskou konvencí.
Setkání s ní je vždy setkáním s ryzí dharmou, a na mnohé studenty či posluchače
působí jako blesk z čistého nebe. Není náhodou, že z ní vyzařuje
všepronikající energie Guru rinpočheho, jelikož je pokládána za vtělení Ješe
Cchogjal, jeho hlavní duchovní partnerky. Ve svém předposledním životě byla v
Tibetu známa jako „Velká dákiní z Cchurphu“. Byla ženou 15. karmapy Khakjab
Dordžeho, jenž dostal v prorockém snu pokyn, aby se s ní oženil. Dákiní povětšinou
setrvávala v meditačním odloučení, po invazi Číňanů do Tibetu musela uprchnout
do Bhútánu, kde opustila své tělo.
Ve svém současném životě se narodila jako dcera Mindoling Thičhen
rinpočheho, vysokého lamy linie Ňingma, celé její jméno zní Khandro Cchering
Paldän. Jako znovuzrozená „Velká dákiní z Cchurphu“ byla rozpoznána
XVI.karmapou a Dilgo Khjence rinpočhem. Všichni tři její prvotní guruové, J.S.
Gjalwa karmapa, J.S. Dilgo Khjence rinpočhe a J.S. Mindoling Thičhen rinpočhe byli
nejdůležitějšími učiteli v jejím životě a od nich obdržela nejvíce zmocnění a
všechny transmise. Stala se tak držitelkou dvou linií: odkazu mahámudry
Kamcchang Kagjü, a zároveň linie ňingmapovské tradice Mindoling, jenž je
nejhlavnější z šesti linií dzogčhenové tradice, založené především na „Čtyřech
termách Minling Terdak Lingpy“. Kromě těchto tří mistrů měla ještě asi
jedenáct dalších učitelů - khjenpů. Od dětství však zároveň získávala také
západní vzdělání v angličtině a nejrůznějších oborech, mezi jinými také v
homeopatii.
Khandro rinpočhe je považována za živoucí dákiní, v našem jazyce něco jako dobrou
vílu. V dzogčhenové tradici se podle Garab Dordžeho, který dvacet šest let různé
dákiní učil, říká, že úkolem dákiní je mezi jiným střežení čistoty nauk, především
tantrických učení. Podle tibetské tradice všechny transmise, a obzvláště takzvaná
skrytá učení, musí být střežena a chráněna. Tato ochrana transmise linie je aktivitou
dákiní. Také když se dharma dostane do bodu, kde se objeví množství překážek,
je jejich překonání aktivitou dákiní.
Khandro rinpočhe byla nejprve intronizována v klášteře svého otce, později v Rumteku
v Sikkimu, kde se stala hlavou rumteckých mnišek. Po konfliktu v linii Kagjü
z Rumteku odešla a založila vlastní ženský klášter Samtän Ce na úpatí
Himálaje, v blízkosti indického Dehra Dunu.
Její první cesta na Západ vedla v roce 1993 do Evropy a USA.
Dnes předává nauky vždy jednou ročně v Itálii, Francii, Norsku a nově v Polsku.
Přímí studenti Khandro rinpočhe mají možnost praktikovat pod jejím vedením také v jejím
domovském klášteře. Ve všech těchto místech postupně zavádí vlastní
metodiku studia a praxe, kde jsou obě tyto složky v rovnováze. Záleží vždy
na aktivitě centra, zda a jak dlouho se zde rinpočhe zdrží.
7. srpna dala Khandro rinpočhe laskavé požehnání také k založení meditačního
centra v Čechách pod
jménem Karma Thegsum Čhöling (karma - zde buddhovská aktivita; thegsum -
tři prostředky, t.j.hínajána, mahájána a vadžrajána; čhöling - zahrada dharmy).
Karma Thegsum Čhöling bude otevřeno kromě praxe linie Kagjü také učení
buddhistických mistrů různých jiných škol a linií. Aktivity centra jsou zaštítěny
občanským sdružením „108“. Přípravou na první návštěvu Khandro rinpočhe v Čechách je
roční kurz mahájánové filosofie a praxe. Jeho první ročník začne v říjnu 1998 a
potrvá do konce června 1999. Případní zájemci se mohou písemně či telefonicky
přihlásit na kontaktní adrese, kde od září t.r. začnou pravidelná otevřená meditační
setkání.
[
15.12.1995
autor: Jan Komrska ]
|