Články

308 tibetských žen sterilizováno, jedna z nich zemřela následkem násilného potratu

V roce 1996 koncem září a začátkem října bylo během 22 dnů v obvodu Takar v okrese Čhušur u Lhasy sterilizováno 308 žen. Ňima Dolma z Takaru zemřela po násilné sterilizaci ve věku 27 let. Ačkoliv Ňima byla před touto sterilizací zcela zdráva a bez jakékoliv známky nemoci, čínské úřady oznámily, že příčinou její smrti byl špatný zdravotní stav. Také Jangdzom Dolkar, sedmadvacetiletá žena z Takaru, byla před násilnou sterilizací v dobrém zdravotním stavu. Po tomto zákroku velice těžce onemocněla a jak bylo nyní oznámeno, i když byly vynaloženy vysoké náklady na lékařskou péči, velmi těžce zápasí o svůj život a život své rodiny. Všechny náklady, způsobené čínskou násilnou sterilizací v Tibetu, musí totiž platit každá žena sama.

Tyto informace byly získány od člověka, který právě přijel z Takaru (jeho jméno není možné zveřejnit). Sdělil také, že takarský zdravotní ústav řídí sterilizaci a potraty a rozděluje antikoncepční pilulky, aby mohl kontrolovat a omezovat porodnost tibetských žen v tomto kraji. Politika kontroly porodnosti byla zahájena v obvodech Takar, Džinub a Ňethang, které patří do okresu Čhušur.

Vládní úředníci a lékaři z okresu Čhušur, z úřadu péče o zdraví matek a dětí ve Lhase a z nemocnice pro ženy ve Lhase přijeli do takarského obvodu v září roku 1996 a nařídili takarským vládním úředníkům aby zavedli přísná opatření proti všem ženám, které mají tři děti a musí proto podstoupit násilnou sterilizaci.

Také Lhündub Gandän, mnich z kláštera Sera který nedávno uprchl do Indie, informuje o nejpřísnější politice kontroly porodnosti ve městě Ňangral nedaleko Lhasy. Lhündub navštívil toto místo v červenci 1996 roku a oznámil, že záměrná kontrola porodnosti byla zhájena v druhém městském obvodu, který zahrnuje 60 rolnických rodin o celkovém počtu asi 600 lidí, v roce 1994.

Pro obyvatele tohoto druhého obvodu bylo úředním nařízením povoleno, aby roční přírůstek obyvatelstva činil 4,5% z celkového počtu obyvatel. Toto číslo bylo závazné pro všechny. Manželské páry, které chtěly mít dítě, musely zkusit své štěstí losováním v loterii. Když některá manželská dvojice neměla štěstí a její jméno nebylo vylosováno, musela nastávající matka, i když byla třeba již v šestém měsíci těhotenství, podstoupit násilný potrat.

Pokud se takové dvojici narodilo dítě a neuspěla v loterii, byla potrestána pokutou až 500 juanů (což je více než 60 amerických dolarů a tato částka představuje lepší měsíční plat v Tibetu). Když toho „neúřadní“ dítě dospěje, nedostane registrační kartu a jiné výhody a je zcela nemožné, aby získalo jakékoli vzdělání.

Pokud manželská dvojice uspěje v loterii, je na další tři roky z losování vyloučena. Pokud dvojice uspěje ve dvou loteriích, je jí zakázáno účastnit se této loterie až do konce života. Na druhé straně je manželská dvojice, které se delší dobu nenarodí dítě, vysoce hodnocen čínskými úředníky a dokonce obdarovávána zvláštními cenami.

Užívání ekonomických sankcí a odměn k posílení politiky kontroly porodnosti je stanoveno v kapitole 4: „Odměny a dobré zacházení“ a v kapitole 5: „Omezení a tresty“ z nařízení vlády „Tibetské autonomní oblasti“ z roku 1992. Tibetské ženy byly nejen zbaveny možnosti svobodně rozhodovat o svém zdraví a velikosti svých rodin, ale musí také snášet přísné ekonomické tresty za „ilegální porody“.

Ve snaze utajit rozvoj politiky kontroly porodnosti v „Tibetské autonomní oblasti“ čínské zdravotnické úřady zakazují jakékoliv oficiální užívání výrazů, které se vztahují ke kontrole porodnosti. Toto úřední nařízení bylo vydáno Národní komisí pro plánování rodiny a Zdravotnickým úřadem 13. září 1995 a bylo zasláno státním úřadům všech úrovní. Vyhláška zakazuje užívání slov jako jsou „drogy způsobující potrat“, „chirurgický potrat“ a „sterilizace“, a nařizuje, aby byly nahrazeny výrazy „kliniky pro operace ambulantních pacientů“, „centra pro plánovanou rodinu“ a zvláště „chirurgické nemocnice“.

Vyhláška také nařizuje všem zdravotnickým úřadům ve všech krajích, aby se zapojily do této kampaně a ve svých informacích pro obyvatelstvo používaly nové výrazy v televizi, novinách, rozhlase i v časopisech.

Od doby obsazení Tibetu Číňany zahájily čínské úřady mnohostranné akce, aby zefektivnily počínštění tibetského lidu. Politika kontroly porodnosti je prováděna v celém Tibetu pomocí propagandy, donucování a přísných regulačních nařízení. Systematický a organizovana způsob kontroly porodnosti, který Čína provádí v Tibetu, je zvláště nebezpečný ve spojení s řízeným systematickým přesídlováním čínského obyvatelstva. Odhaduje se, že celkem bylo přesunuto do Tibetu sedm a půl milionu čínských osadníků a jejich počet již převyšuje šest milionů Tibeťanů. Tím, že tibetským ženám je ztěžováno a zakazováno, aby měly děti, Čína plánovitě a soustavně snižuje počet tibetských obyvatel v Tibetu.

Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii TCHRD věnuje významnou pozornost zprávám o čínské politice kontroly porodnosti a násilí páchaném na tibetských ženách a uvědomuje si, že tato politika znamená okamžitou a kritickou hrozbu pro přežití tibetského národa. TCHRD považuje tuto čínskou politiku za přímé znásilnění článku 16 konvence OSN o omezování a diskriminaci všech forem práv žen, ve které se Čína jako stát zavazuje zajistit všem ženám právo „rozhodovat svobodně a odpovědně o počtu a intervalu svých dětí.“

Dharamsala, 17. července 1997