Cestování

Zdraví na cestách po Asii 1. - Před odjezdem

Níže uvedené zdravotní informace o cestování po Asii byly s laskavým dovolením autorů převzaty z knihy Cesta na Východ - průvodce pro nezávislé cestování, Lingam 1999.

Pobyt ve změněných klimatických a hygienických podmínkách vyžaduje přípravu už doma, a to alespoň tři měsíce před plánovaným odjezdem. Navštivte svého lékaře, proberte s ním váš zdravotní stav a vyžádejte si potvrzení, zda můžete podstoupit očkování. Domluvte se také o výbavě cestovní lékárničky (viz níže). Zajděte si na preventivní zubní prohlídku - při pohledu na vybavení asijských zubních ordinací by se vám tu asi do křesla moc nechtělo. Pokud doma dlouhodobě užíváte nějaké léky, vezměte si jich sebou do Asie dostatečnou zásobu, plus recept s jejich chemickým složením pro případ, že byste je ztratili. Ze stejného důvodu se hodí i náhradní dioptrické brýle.

Cestovní lékárnička
I když jsou lékárny ve větších asijských městech dobře zásobeny západními léky, je dobré vzít sebou malou příruční lékárničku. Hodí se i v případě, že se nechystáte do odlehlých oblastí bez lékařské péče. Pomůže vám zvládnout menší zdravotní problémy bez návštěvy lékaře, nehledě na to, že lékům z domova můžete přece jen více věřit. Lékárnička by měla obsahovat:

• lék proti horečce (např. Anopyrin, Paralen, Acylpyrin)
• analgetikum (lék proti bolesti, např. Brufen, Korylan, Indren)
• lék na zastavení průjmu (Imodium, Reasec)
• lék na střevní dezinfekci při lehčích průjmech (Endiaron, Endiform, Mexaform)
• lék proti amébám (pozor - Entizol /metronidazol/, který je k dostání v českých lékárnách, je balen tak, že jej k jedné léčebné kůře budete potřebovat minimálně dvě krabičky!)
• dva až tři odlišné druhy širokospektrých antibiotik (např. Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin, Rulid)
• antihistaminikum proti alergické reakci při poštípání, požahání nebo styku s nějakou alergizující látkou (např. Dithiaden, Fenistil)
• oční kapky (Opthalmo-septonex)
• mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin)
• mast nebo zásyp na hnisající rány (Framykoin)
• protizánětlivou mast na otoky, podvtnutí či namožení končetin (Ketazon, Yellon)
• elastické obinadlo (na utažení namoženého kolene, výronu či podvrtnutého kotníku)
• sterilní obvaz, několik náplastí s polštářkem i bez
• Panthenol gel, urychlující hojení spálenin a ran
• malý dezinfekční sprej (Septonex)
• nerozbitný teploměr, malé nůžky a žiletku

Očkování (vaccination)
Žádná z asijských zemí nevyžaduje už dnes od cizinců při příjezdu povinné očkování. Výjimkou je vzácná situace, kdy cestovatel přijíždí do Asie z oblastí střední Afriky a jižní Ameriky, kde se vyskytuje žlutá zimnice. Ve všech ostatních případech je jen na vás, jestli se pro očkování rozhodnete nebo ne. Očkování před odjezdem o zahraničí provádějí v Čechách všechny krajské a některé okresní hygienické stanice a některé větší nemocnice. Všechny níže uvedené vakcíny lze také zakoupit v každé větší české lékárně (někde budete jen muset na jejich objednání několik dní čekat) s tím, že vám je pak píchne váš ošetřující lékař. Na Slovensku se očkováním do ciziny zabývají epidemiologická oddělení Štátneho zdravotneho ústavu, které většinou fungují na úrovni okresů. Očkovací látky proti všem nemocem ale nemusejí být stále k dispozici ve všech jeho okresních pobočkách. O tom, kam se přesně obrátit, se Slováci mohou poradit se svým ošetřujícím lékařem, nebo se spojit přímo s hlavní očkovací centrálou ŠZÚ Bratislava, kde lze získat informace o dostupnosti jednotlivých očkovacích látek v slovenských okresních městech včetně přesných adres poboček ŠZÚ.

Pokud se rozhodnete pro očkování proti více nemocem, měli byste očkovací středisko kontaktovat alespoň šest týdnů před odjezdem, protože mezi jednotlivými očkováními je třeba dodržet určité intervaly. Den po očkování můžete mít přechodné zdravotní problémy (teplota, únava) a je proto třeba vynechat fyzickou námahu. Pro návštěvu Asie přicházejí v úvahu následující druhy očkování:

• Očkování proti hepatitidě typu A (infekční žloutenka, A hepatitis) se objevilo teprve před několika lety. I kdybyste se rozhodli očkování proti ostatním nemocem vypustit, v tomto případě rozhodně neriskujte - žloutenka typu A je jednou z nejrozšířenějších cestovatelských nemocí. Lékařské příručky sice jako ochranu před žloutenkou doporučují dodržování pravidel hygieny, tuto zásadu ale prakticky nelze při cestování v tropech splnit. Na naší druhé cestě do Asie na jaře 1994, kdy ještě nebylo v Čechách očkování proti žloutence dostupné, jsme jí z šestičlenné výpravy onemocněli tři, z toho jeden s dlouhodobými vážnými zdravotními následky. Očkování, které vás před žloutenkou ochrání po dobu jednoho roku, sestává ze dvou dávek vakcíny Havrix, jedna dávka stojí 1200 Kč. Pokud si po roce necháte dát třetí dávku, budete před nemocí chráněni deset let. Tato investice se vyplatí i proto, že infekční žloutenka je v současnosti na vzestupu i v Čechách. Očkování proti této nemoci dnes kromě očkovacích stanic zajišťují i někteří obvodní lékaři.
• Očkování proti hepatitidě typu B (sérová žloutenka, B hepatitis) je naproti tomu ve většině případů zbytečné. Nemoc se přenáší pouze krví a tělními tekutinami, nakazit se tedy můžete jen nedokonale vysterilizovanými injekčními stříkačkami, akupunkturními jehlami, zubařským zákrokem či pohlavním stykem. Běžní návštěvníci Asie se proto bez tohoto očkování obejdou. K dispozici je ale dnes už i kombinovaná vakcína Twinrix, chránící před hepatitidou A i B zároveň.
• Očkování proti choleře (cholera) stojí 520 Kč. Riziko nákazy udávají lékaři jedna k půl milionu, za posledních deset let se údajně v cizině nakazil jediný český cestovatel. Protože je navíc získaná ochrana velice nespolehlivá a vydrží jen krátce, nebývá toto očkování pro běžné návštěvy Asie doporučováno.
• Očkování proti břišnímu tyfu (typhoid) stojí 465 Kč, ochrana se udává tři roky. Statistiky udávají, že onemocní zhruba jeden z třiceti tisíc neočkovaných cestovatelů, ročně se v cizině tyfem nakazí zhruba tři čeští cestovatelé.
• Očkování proti japonské B encefalitidě (japanese encephalitis) stojí 1000 Kč (jsou ale třeba tři dávky, tedy 3000 Kč, ochrana trvá podle druhu použité vakcíny jeden až čtyři roky. Neočkovaní turisté onemocní jen zcela výjimečně (mezi cestovateli ze všech západních zemí je ročně jen zhruba pět případů), průběh ale někdy bývá smrtelný. Ve městech je riziko minimální, očkování bývá doporučováno jen při dlouhodobém pobytu ve venkovských oblastech Asie.
• Očkování proti meningokokové meningitidě (meningococcal meningitis) stojí 200 Kč, ochrana trvá tři roky. Nemoc se občas vyskytuje na celém světě. Podle některých pramenů je v Čechách riziko onemocnění zhruba stejné jako v Asii, očkování není při běžných cestách nutné.
• Očkování proti žluté zimnici (yellow fever) je při běžné návštěvě Asie zbytečné, protože se zde tato nemoc nevyskytuje. Pořiďte si jej jen v případě, že budete do Asie pokračovat ze střední Afriky nebo jižní Ameriky (např. při cestě kolem světa). Ochrana vydrží deset let. Očkování je zdarma, zaplatíte jen manipulační poplatek padesát korun za vystavení očkovacího průkazu (tzv. yellow fever vaccination certificate), který po vás budou některé země při tranzitu z výše uvedených oblastí požadovat.
• Očkování proti klíšťové encefalitidě není pro běžné návštěvy Asie třeba. Význam má jen v případě, že se chystáte do ruských a sibiřských lesů. Podobně je tomu i s očkováním proti vzteklině - nechte si jej udělat jen v případě, že se v Asii chystáte pracovat se zvířaty (zoologové, veterináři, ale třeba i jeskyňáři, protože vzteklinu přenášejí také netopýři).
• Očkování proti tetanu (tetanus), tuberkulóze (tuberculosis), záškrtu (diphtheria) a dětské obrně (poliomyelitis) je u většiny z nás prováděno už v dětském věku. Po určité době je ale nutné přeočkování. U svého ošetřujícího lékaře si proto před cestou nechte překontrolovat, zda nemáte některá z těchto očkování propadlá. Například tuberkulóza na rozdíl od Evropy v Asii rozšířenou nemocí.

Zdravotní pojištění (medical insurance)
I když je Asie poměrně bezpečným světadílem, nespoléhejte se na to, že se vám na cestě nemůže nic stát. Podle dlouhodobých statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) zhruba každý desátý cestovatel vyhledá v souvislosti s cestou do Asie lékaře, každý pětistý je zde hospitalizován v nemocnici a každý stotisící zemře. V žádném případě proto nezapomeňte před odjezdem navštívit pojišťovnu a sjednat si zde cestovní zdravotní pojistku. Nejsme pojišťovací agenti, ale cestování bez ní je opravdu velkým rizikem. S některými bývalými asijskými socialistickými státy (země bývalého SSSR, Mongolsko, Vietnam, Jemen, Kambodža, ale i Indie) má sice Česká republika uzavřenu smlouvu o vzájemném bezplatném poskytování zdravotní péče, týká se to ale jen státních nemocnic, kde je většinou úroveň péče katastrofální. Pokud budete mít závažné zdravotní problémy, přicházejí všude v Asii v úvahu v podstatě jen lepší soukromé nemocnice, kde se za ošetření musí tvrdě platit. Bez cestovní pojistky vás případná nemoc či úraz finačně zruinuje - jeden den pobytu v kvalitní asijské nemocnici stojí řádově stovky dolarů, náročnější lékařské úkony a operace v přepočtu i statisíce korun. Po návratu domů sice můžete požádat svou zdravotní pojišťovnu o kompenzaci, ta vám ale proplatí jen částku, kterou by bylo třeba vynaložit na obdobné léčení v tuzemsku (v průměru jen asi deset procent sumy, kterou budete nuceni v cizině zaplatit "na dřevo"). Pokud budete mít cestovní zdravotní pojistku, všechny tyto starosti odpadají. Základní pojistkou, bez které rozhodně neodjíždějte, je tzv. pojištění léčebných výloh v zahraničí. V závislosti na zvoleném pojišťovacím ústavu stojí pro asijské země zhruba pětadvacet až čtyřicet korun na den. Většinou kryje ambulantní lékařské ošetření, nouzovou přepravu do nejbližší nemocnice, pobyt v nemocnici včetně nezbytných vyšetření, léků a pomůcek a v případě potřeby i váš transport (nebo vašich ostatků) do vlasti. Při pojištění léčebných výloh v zahraničí si dnes už můžete vybrat z celé řady pojišťovacích ústavů, vyplatí se přitom ale opatrnost. Když dojde na lámání chleba, snaží se totiž často některé pojištovny (například ta Česká státní) všemožně snaží vykroutit ze svých závazků (což víme bohužel z vlastní zkušenosti). Velice pečlivě se proto vyptejte na smluvní podmínky (které se mohou ústav od ústavu dost lišit), abyste se vyhnuli pozdějšímu rozčarování. Především by vás mělo zajímat:

• zaplatí pojištovna vaše ošetření či léčení nemocnici přímo, nebo ho budete muset na místě platit vy a teprve doma pak z pojišťovny peníze složitě dolovat? (Některé pojišťovny po vás také mohou vyžadovat spoluúčast do určité výše platby, většinou do pěti set korun).
• hradí pojišťovna v případě potřeby i transport do nemocnice (který se může při nutnosti použití helikoptéry pěkně prodražit) a nouzovou letenku domů? Hradí také letenku doprovodné osoby, kterou budete možná potřebovat?
• co se skrývá za tzv. výlukami z plnění, uvedenými ve smlouvě? Především: co to jsou "nebezpečné aktivity", na které se pojištění nevztahuje? Patří sem třeba i trekking, jízda na koni nebo řízení auta? Některé pojišťovny nabízejí připojištění "nebezpečných aktivit" za vyšší denní sazbu. Pořiďte si jej v případě, že jedete lovit tygry, válčit s divochy nebo se chystáte k náročnému horolezeckému výstupu. Pokud toto připojištění nemáte a stane se vám úraz, který by mohl být pojištovnou dáván do souvislosti s „nebezpečnou aktivitou“, nezbývá vám, než pokusit se to zařídit tak, aby se zdálo, že jste místo lezení po skalách jen uklouzli na schodech nebo podobně.
• pokud často trpíte bolestmi zubů, jak je ve smlouvě definováno jejich nutné ambulantní ošetření? Jde jen o bezprostřední odstranění bolesti (což bývá většinou), nebo pojištění kryje třeba i jednoduchou plombu? Při nákupu pojištění dostanete průkazku s osobními údaji a identifikačním číslem, kterou se v případě potřeby prokážete v nemocnici. Kromě ní si nezapomeňte vzít brožurku s informacemi pro zahraniční zdravotnická zařízení, kde je v několika světových jazycích uveden rozsah vašeho pojištění a podmínky smlouvy. Některé pojišťovny mají v každé zemi síť smluvních nemocnic, které vás bezplatně ošetří. Jiné vás vybaví telefonním číslem, na které můžete v případě potřeby dvacet čtyři hodin denně bezplatně zavolat na účet volaného. Asistenční služba (kde většinou bývá někdo, kdo mluví česky) pak vámi zvolenému zdravotnickému zařízení pošle faxem tzv. covering letter, v němž se pojišťovna zavazuje k uhrazení léčení. Asistenční služba by vám kromě toho měla zdarma zajistit i odvoz do nejbližší nemocnice, vystavení nouzové letenky domů a vyřešení nejrůznějších problémů, které se mohou v souvislosti s vaším špatným zdravotním stavem objevit. U menších plateb (zhruba do 50 USD) po vás asistenční služba může chtít, abyste si je uhradili sami s tím, že vám budou proplaceny doma. V tom případě si od lékaře nezapomeňte vyžádat zdravotní dokumentaci a účet, bez něhož později peníze z pojišťovny nevymůžete.

O pojištění má smysl se podrobně zajímat i v případě, že jedete do Asie s cestovní kanceláří. Některé nesolidní cestovky vám totiž sice budou tvrdit, že pojištění je zahrnuto v ceně zájezdu, ne vždy je to ale pravda. Nemusí to totiž nutně znamenat, že byste byli doopravdy pojištěni u pojišťovny - aby cestovka ušetřila, dává si často jen pro případ nehody stranou část vybraných peněz. Tato suma v případě velkého průšvihu (s nutností nasazení vrtulníku atd.) většinou nestačí. Klienti jedné velké brněnské "dobrodružné" cestovky se díky tomuto podvodu před časem v Nepálu ocitli v ohrožení života. Pokud máte pochybnosti, sjednejte si raději pojištění sami. Kromě pojištění léčebných výloh v zahraničí existuje několik dalších typů cestovních pojistek, bez nichž se sice docela dobře obejdete, ale o kterých je dobré vědět (viz níže). Některé pojišťovny nabízejí se slevou nejrůznější kombinace těchto pojistek s pojištěním léčebných výloh v zahraničí. Při rozhodování, zda si je koupit nebo ne, si dejte pozor: pojišťováci bývají mistři prodejní psychologie a po barvitém vylíčení nebezpečí všeho druhu vám lehce vnutí dražší smlouvu s pojištěním, o které jste původně vůbec nestáli a které je v podstatě k ničemu. Pokud budete mít sjednáno tzv. úrazové pojištění, vyplatí vám pojišťovna v případě úrazu s trvalými následky odškodné, většinou až několik set tisíc korun (držitelé platebních karet některých bank jej mívají zdarma). Pojištění odpovědnosti za škodu pokryje situace, kdy v cizině někomu něco neúmyslně zničíte či rozbijete, nebo jej poškodíte na zdraví. Pojištění zavazadel vám teoreticky přinese odškodné v případě, že budete okradeni. Protože ale obsahuje celou řadu pojišťovnou šikovně vymyšlených výluk a právnických kliček, bývá v praxi většinou jen bezcenným cárem papíru - abyste totiž dostali za ukradené věci náhradu, museli byste trávit dovolenou zavřeni v bankovním trezoru a být zde přepadeni bandou po zuby ozbrojených lupičů.