|
Kultura
Ortog bar
Jakmile zemi zahalí tma, začnu být neklidný. Když jsem doma, musím ven...
[ 17.01.2007
autor: Žikace, Tibe ]
Kameny zi
Božstva používala kameny zi jako ozdoby, pokud se však některý z korálků poškodil, opotřeboval nebo praskl, jednoduše ho odhodila na zem, kde je nacházeli lidé. Tímto příběhem Tibeťané vysvětlují, proč se jim pouze výjimečně podařilo najít nepoškozený kámen. V jiném příběhu se praví, že jsou kameny zi částí pokladu, který uloupil legendární král Gesar z pokladnice perského krále Tadžika...
[ 11.12.2006
autor: Marcela Procházková ]
Aktivista demytizuje Tibet
Patrick French získal věhlas už ve svých jednadvaceti letech, kdy vydal biografii Francise Younghusbanda, který roku 1904 vedl britskou invazi do Tibetu. Ještě větší ohlas měla kniha Liberty or Death o novodobé indické historii, díky níž se French podle jednoho kalkatského recenzenta na několik měsíců v Indii stal nejnenáviděnějším spisovatelem. A podobně loni kritiky a aktivisty přiměla k činnosti jeho kniha Tibet, Tibet...
[ 08.12.2006
autor: Miroslav Pošta ]
Jak Akhu Tönpa napálil holohlavého boháče
V Akhu Tönpově údolí žila jedna bohatá rodina, jejíž otec byl holohlavý. Akhu Tönpa přemýšlel, jak by ho napálil. Každý den chodil kolem dveří boháčovy rodiny cestou do dolního konce údolí. . .
[ 10.11.2006
autor: Jiří Holba ]
Tibetské koberce
Ve starém Tibetu se koberce používaly k nejrůznějším účelům: v domácnostech, v klášterech a chrámech, ale například i jako součást výstroje koní. Je to dáno především chladným podnebím na Tibetské náhorní plošině a dostatkem kvalitní vlny. Zatímco v Číně a Indii se výroba koberců vždy soustřeďovala do určitých oblastí, v Tibetu byla rozšířena na většině území. A odtud se šířila i do sousedních oblastí, zejména do Nepálu a Sikkimu. Dnes výroba koberců v tradičních oblastech pokračuje a paralelně se vyvíjí i v tibetských uprchlických komunitách. Je relativně nenáročná jak z hlediska finančního, tak z hlediska potřebných dovednosti, a tak poskytuje skromnou obživu mnoha tibetským exulantům.
[ 23.04.2006
autor: Miroslav Pošta ]
Čhörten, tibetská schránka na obětiny
Štíhlé stavby stojící osamoceně nebo ve skupinách jsou rozeseté po údolích, horách, jsou ve vesnicích i u klášterů. Již zdálky je zřejmé, že jejich unikátní tvar kopíruje základní geometrické objekty od kostky úplně dole, přes kouli na ní, kužel v horní části až k slunečníku se špičkou nahoře. Nejčastěji jsou bílé nebo vlivem drsného tibetského podnebí barvu ztratily úplně. Někdy dominují, jindy jsou úplně ztracené v krajině. V každém případě jsou jedním ze symbolů Tibetu a tibetského buddhismu. Tibeťané jim říkají čhörten a my je spíše známe pod sanskrtským názvem stúpa...
[ 12.02.2006
autor: Ľubomír Sklenka ]
Vyvstání černohlavých človíčků
Mýtus o vzniků Tibeťanů, který z tibetštiny přeložil Daniel Berounský, je prvním unikátním historickým textem, který publikujeme v Tibetských listech. Tak jako mnoho jiných velmi starých textů, i tento mýtus je v některých pasážích méně srozumitelný, zejména když se překladatel snažil zachovat původní vyznění textu.
[ 12.02.2006
autor: Daniel Berounský ]
Jak Akhu Tönpa napálil holohlavého boháče
V Akhu Tönpově údolí žila jedna bohatá rodina, jejíž otec byl holohlavý. Akhu Tönpa přemýšlel, jak by ho napálil. Každý den chodil kolem dveří boháčovy rodiny cestou do dolního konce údolí.
[ 12.02.2006
autor: Jiří Holba ]
Nevěsta ministra Kar
Ministr Kar byl jedním z nejchytřejších tibetských ministrů. Vypráví se o něm velké množství historek. Jednou přemýšlel Kar: „Můj syn není moc chytrý, bude třeba namluvit mu velmi chytrou nevěstu. Ale tak chytrá dívka se jen tak někde nenajde.“ Zanedlouho dal Kar svému synovi 100 beranů. „Těch beranů nesmí ubýt. Nesmíš je prodat ani pronajmout. Musíš je naložit sto kilogramy ječmene, a pak se s nimi vrátit zpátky. Jestli se nevrátíš do týdne, už se domů nevracej,“ řekl synovi a propustil ho...
[ 17.04.2005
]
Bramborsrýží je tu!
Tibetský lidový příběh
Kdysi dávno byl jeden šlechtic. Měl dceru, která nesmírně ráda jedla brambory s rýží. Jednoho dne přišel nějaký člověk a žádal onoho šlechtice: „Prosím tě, nech si mě tu jako sluhu“. A když stál před tím šlechticem, řekl: „Mé jméno je Cop“. Když byl u jeho ženy, řekl: „Mé jméno je Ňadra“. A jejich dceři řekl: „Mé jméno je Bramborsrýží“...
[ 21.12.2004
]
|
