|
Písemnictví
Vyvstání černohlavých človíčků
Mýtus o vzniků Tibeťanů, který z tibetštiny přeložil Daniel Berounský, je prvním unikátním historickým textem, který publikujeme v Tibetských listech. Tak jako mnoho jiných velmi starých textů, i tento mýtus je v některých pasážích méně srozumitelný, zejména když se překladatel snažil zachovat původní vyznění textu.
[ 12.02.2006
autor: Daniel Berounský ]
Jak Akhu Tönpa napálil holohlavého boháče
V Akhu Tönpově údolí žila jedna bohatá rodina, jejíž otec byl holohlavý. Akhu Tönpa přemýšlel, jak by ho napálil. Každý den chodil kolem dveří boháčovy rodiny cestou do dolního konce údolí.
[ 12.02.2006
autor: Jiří Holba ]
Nevěsta ministra Kar
Ministr Kar byl jedním z nejchytřejších tibetských ministrů. Vypráví se o něm velké množství historek. Jednou přemýšlel Kar: „Můj syn není moc chytrý, bude třeba namluvit mu velmi chytrou nevěstu. Ale tak chytrá dívka se jen tak někde nenajde.“ Zanedlouho dal Kar svému synovi 100 beranů. „Těch beranů nesmí ubýt. Nesmíš je prodat ani pronajmout. Musíš je naložit sto kilogramy ječmene, a pak se s nimi vrátit zpátky. Jestli se nevrátíš do týdne, už se domů nevracej,“ řekl synovi a propustil ho...
[ 17.04.2005
]
Bramborsrýží je tu!
Tibetský lidový příběh
Kdysi dávno byl jeden šlechtic. Měl dceru, která nesmírně ráda jedla brambory s rýží. Jednoho dne přišel nějaký člověk a žádal onoho šlechtice: „Prosím tě, nech si mě tu jako sluhu“. A když stál před tím šlechticem, řekl: „Mé jméno je Cop“. Když byl u jeho ženy, řekl: „Mé jméno je Ňadra“. A jejich dceři řekl: „Mé jméno je Bramborsrýží“...
[ 21.12.2004
]
Hlasy Lhasy šestého dalajlamy
Ukázka z knihy Cchangjang Gjamccho: Hlasy Lhasy: básne 6. dalajlamu (překlad z tibetštiny M. Slobodník a V. Prokešová, vysvětlivky a doslov M. Slobodník). Bratislava, Petrus 2003. Překlad obsahuje 66 krátkých básní šestého dalajlamy Cchangjang Gjamccha (1683 - 1706)...
[ 18.07.2004
]
Toulavá mrtvola
Tibetský lidový příběh
Kdysi dávno byla jedna zhýčkaná a prostopášná ženština. Kromě svého vlastního muže se ještě tajně stýkala
se dvěma milenci, mladým a starým. Je to k neuvěření, nebylo toho dost, že byl její vlastní muž plešatý,
plešatí byli i oba milenci...
[ 07.06.2004
]
Čtyři bratři
Pod velkým banyánovým stromem na svazích Himálaje žili čtyři dobří přátelé - papoušek, zajíc,
opice a slon. Jak plynul čas, laskavost a harmonie se pomalu začala z jejich vztahu vytrácet. Začali se
hádat a naříkat si jeden na druhého. Všichni z toho byli smutní, a tak se jednoho dne rozhodli, že budou
hledat, kdo je nejstarší, nejzkušenější a nejmoudřejší a radil by jim, vedl je životem...
[ 07.06.2004
]
Oklamaný Dugu Dogdog
Tibetský lidový příběh
Jednoho dne v čase, kdy zrálo obilí, si Akhu Dönpa najal několik oslů a už od brzkého rána odešel sbírat trus
dobytka na otop. Naložil ho na hřbety oslů a vracel se zpátky domů, když potkal Dugu Dogdoga. Dugu Dogdog věděl,
že Akhu Dönpa vyšel brzy ráno, a tak se ho na to ptá. A Dönpa na to, že odešel do jeskyně nad údolím proto, aby
usiloval o dokonalé završení a že dokonalé završení taky získal. Dugu Dogdog se zamyslel a pomyslel si, že by
on sám také požádal o dokonalé završení...
[ 05.06.2004
]
Kangjur a Tängjur
Tradiční tibetská knihovna patří k nejdůležitějším součástem každého většího kláštera. Podstatnou část knihovny zabírají Kangjur s Tängjurem, dvě rozsáhlé sbírky tibetských buddhistických textů, a pouze malou část pak tvoří další souborná nebo jednotlivá díla vztahující se ke škole nebo linii, ke které klášter patří. Kangjur a Tängjur (v češtině často Kandžur a Tandžur) jsou významné zejména pro linie Gelug, Sakja a v menší míře i pro Kagjü. Stará škola Ňingma a také bönisté používají jiné sbírky textů...
[ 08.02.2004
autor: Ľubomír Sklenka ]
Bílé nebeské lejno
Tibetský lidový příběh
Když se král dozvěděl, jak Ničhö Zangpo osolil novoroční čaj, nechal ho okamžitě zavřít. Byl zavřený celou noc nahý v malé cele ve druhém patře paláce. Protože byla právě zima, počasí bylo náramně chladné a celou noc vál studený vichr. Toho večera dostal Ničhö Zangpo strašný průjem, nemohl s tím nic udělat a nakálel na podlahu. Pak do středu jednoho oválného lejna zapíchl klacík a nechal to tam tak. Ráno bylo lejno na kost zmrzlé a z jeho středu trčel ten klacík...
[ 07.02.2004
]
|
