|
Články
Nejdéle vězněný Tibeťan propuštěn
Dne 31. března 2002 byl ze zdravotních důvodů propuštěn Tanag Džigme Zangpo, které ve vězení strávil téměř čtyři
desítky let - pět let v pracovním táboře a dvaatřicet let ve vězení. „Je mi sedmdesát tři roků. Mé tělo je velmi
slabé a můj zdravotní stav vůbec není dobrý,“ řekl po svém propuštění Rádiu svobodná Asie...
[ 27.11.2002
autor: Petra Zlatohlavá ]
Odešly dvě výrazné postavy tibetského odboje
Začátkem roku v rozmezí necelých tří týdnů zemřeli dvě výrazné postavy tibetského odboje a bývalí političtí
vězni Aňi Parčhin a Julu Dawa Cchering. Jména, která léta nedala spát čínským úřadům a pro příznivce Tibetu
po celém světě se stala symbolem boje proti čínské okupaci Tibetu...
[ 13.11.2002
autor: Petra Zlatohlavá ]
Marné naděje?
Velká očekávání vyvolaly u Tibeťanů žijících v exilu dvě návštěvy Tibetu, které se uskutečnily v poslední době.
Měsíční soukromou cestu do Tibetu a Číny podnikl v červenci starší bratr dalajlamy Gjallo Döndup, který je
dlouholetým prostředníkem mezi tibetskou exilovou vládou v čele s dalajlamou a čínskou vládou, která připojila
Tibet ke svému území. V září pak Lhasu navštívili dva dalajlamovi vyslanci, aby jednali s představiteli místní
samosprávy...
[ 03.11.2002
autor: Marie Peřinová ]
Jak Tibeťané v roce 2002 slavili Losar
Několik dní před Novým rokem (tibetsky Losar) si Tibeťané kupují zelené naklíčené obilí
v květináči, které mají doma až do konce Mönlamu, velkého buddhistického svátku, který následuje po Losaru.
V každé rodině se peče khabse, novoroční sladké pečivo, a připravuje čhang, tibetský alkohol. Všude
na ulicích se prodává skopové a jačí maso. V podvečer Nového roku malují lidé před svými domy na zem bílá znamení
pro štěstí, např. swastiku, která symbolizuje nezničitelné štěstí...
[ 01.11.2002
autor: Zuzana Vokurková ]
Antilopám orongo hrozí vyhynutí
Organizace na ochranu zvířat International Fund for Animal Welfare, že nadále vzkvétá nezákonný obchod
s výrobky ze srsti chráněné himálajské antilopy druhu orongo. Velmi oblíbené jsou zejména šály z takzvaného
šachtuše. Šachtuš, v perštině zhruba „král všech vln“, je velmi lehká a jemná tkanina, po které bohatí
a slavní doslova šílí...
[ 28.10.2002
autor: Miroslav Pošta ]
Ngawang Čhöphel a Sönam Dekji: Příběh se šťastným koncem
„Když jsem viděla svého syna, nemohla jsem ho skoro poznat. Přede mnou za dvěma přepážkami a dvěma vrstvami
drátů s vysokým napětím stál křehký vyhublý člověk, téměř kost a kůže. Byli s ním tři vězeňští dozorci,
jeden za ním, dva po jeho boku. Z očí mi tekly slzy, když jsem se ho zeptala, jestli je skutečně můj syn.
Jediné, co dokázal říct, bylo: Prosím, neplač.“ ...
[ 26.10.2002
autor: Marie Peřinová ]
Můj exil
Když jsme byli malí a chodili do tibetské školy v Himáčalpradéši, učitelé nám ve velkém vyprávěli o tom, jak Tibeťané
v Tibetu trpí. Často jsme slýchali, že jsme uprchlíci a že všichni na čele máme velké U. Moc jsme tomu nerozuměli a doufali,
že učitel si pospíší a dokončí svou řeč, abychom nemuseli stát na horkém slunci s vlasy natřenými olejem. Hodně dlouho
jsem upřímně věřil, že jsme zvláštním druhem lidí, kteří mají na čele velké U. Vypadali jsme jinak než místní indické
rodiny, které bydlely v okolí areálu školy, byli jsme jiní než ta řezníkova rodina, která každé ráno porážela jednadvacet
ovcí a koz (když jsme od jatek slyšeli mektání koz, kterým prořezávali hrdlo, házívali jsme na plechovou střechu kameny).
V našem okolí bydlelo dalších pět rodin. Těm patřily jablečné sady a zdálo se nám, že jedí jen jablka na nejrůznější úpravy...
[ 21.07.2002
autor: Tändzin Cöndü ]
Zničení kláštera Serthar
Události, které se v minulém roce odehrály ve východotibetském Sertharu ukazují, že čínské úřady mají velký strach z hnutí a lidí, kteří v poměrně krátké době dokáží oslovit velké množství lidí. Ať se jedná o hnutí Falung-kchung o kterém se i u nás píše, nebo o lamu Džigme Phüncchoga, který založil klášter Serthar v Khamu.
[ 20.07.2002
autor: Petra Veselá ]
Kroky k demokracii
Rok 1959 se stal významným krokem na cestě
k demokracii a tibetská exilová komunita v čele s J. S. dalajlamou začala po vzoru demokratických států vytvářet
svůj vlastní systém vlády, založený na demokratických principech.
[ 20.01.2002
autor: Marcela Procházková ]
Železnice do Tibetu - co to bude znamenat pro Tibet?
Podle některých autorů lze očekávat, že dokončení trati bude pro Tibetskou autonomní oblast nejzásadnější událostí
od příchodu čínské armády v 50. letech 20. století, a to i ze sociálního a hospodářského hlediska. Podle čínských
úřadů dá železnice ekonomice regionu nový impuls. Tibeťané však o tom mají silné pochybnosti. Těžba přírodního
bohatství bude mít na ekonomiku dopad zcela minimální, protože veškerý těžební průmysl je ve vlastnictví státu
a výnosy jdou přímo na účet ústřední vlády v Tibetu. Článek 9 čínské Ústavy stanoví, že "Veškeré nerostné
bohatství, voda, lesy, hory, travnaté porosty, neobhospodařovaná půda, pobřeží a ostatní přírodní zdroje jsou
vlastnictvím státu, tj. všeho lidu." A právě z toho důvodu místní rozvoj v Tibetu tak silně závisí na "dotacích
a finanční pomoci" od čínské ústřední vlády.
[ 20.01.2002
autor: Miroslav Pošta ]
|
